Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB. Ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla o 5,8 procenta, meziroční inflace v listopadu činila 1,5 procenta.
Roli při tlumení inflačních šoků sehrává podle bankéřů zvyšující se konkurence, rostoucí vliv mezinárodního prostředí, přiměřený mzdový vývoj a posilování kurzu koruny. Další rozšiřování Evropské unie může podle některých centrálních bankéřů tyto tendence dále posilovat. "Dále bylo řečeno, že tlak na nižší růst spotřebitelských cen se projevuje v celé Evropě, není tedy typický pouze pro střední Evropu," uvádí zápis.
Bankovní rada se na svém jednání shodla, že protiinflační rizika prognózy jsou v prosinci ještě vyšší, než byla v listopadu. Přispěly k tomu podle bankéřů i revize předchozích údajů o růstu HDP směrem dolů.
Naopak proinflačně mohou působit podle centrálních bankéřů dobré výsledky podniků vyplývající z velkého růstu ekonomiky. Ty totiž mohou způsobit vyšší spotřebu. "V této souvislosti však bylo řečeno, že dobré výsledky podnikové sféry mohou působit i protinflačně, protože mohou být motivací pro zahraniční investory k dalším investicím v ČR," uvádí zápis.
Rovněž růst peněžní zásoby a spotřebitelských úvěrů může vést k růstu inflace. Bankovní rada však podle zápisu nebyla v hodnocení růstu peněžní zásoby jako potenciálního proinflačního rizika jednotná. Mezi další proinflační faktory centrální bankéři zařadili deregulace nájmů a očekávaný růst cen elektrické energie v letošním roce.
Vývoj kurzu koruny, který rovněž zabraňuje růstu inflace, může být podle bankéřů ovlivněn prodlužujícím se obdobím, na které na které se podniky zajišťují proti výkyvům kurzu.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 2,50 procenta.
