Česká republika dnes podepsala smír s japonskou bankou Nomura v kauze IPB. Novinářům to řekl ministr financí Vlastimil Tlustý. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé Investiční a Poštovní bance a nezahajovat nové spory. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou. Smlouva předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu. Nomura podle svého mluvčího v ČR Jiřího Hrabovského dohodu vítá.

Dohoda podle Tlustého nespočívá v úplně nulové variantě, ale případné platby budou na základě rozhodnutí nového arbitra omezeny mantinely. Půjde řádově o miliardy korun. "Je to varianta blízká nule. Pro mě je důležité, že se odbourává hrozba plateb desítek miliard korun," prohlásil Tlustý.


Podle informací redakcí serveru Aktuálně.cz a Rádia Česko měl ministr mandát od vlády, že může Nomuře vyplatit odškodné do výše deseti procent ztrát hrozících státnímu rozpočtu. Ty vláda vyčíslila až na sedm miliard korun.


ČR požadovala po Nomuře původně 263 miliard korun v pařížské arbitráži. Podle MF se očekávané odškodnění během léta snížilo na jednu až tři miliardy korun. Japonská banka naopak žádala odškodné 40 miliard korun u arbitráže v Londýně. České republice podle Tlustého hrozilo, že bude nucena vyplatit odškodnění ve výši až 70 miliard korun.
Právní náklady ČR vynaložené v souvislosti s vedením těchto sporů k dnešnímu dni dosáhly podle informací MF 550 milionů korun.

"Nomura vítá samozřejmě skutečnost, že se po dlouhodobých sporech a po složitém vyjednávání podařilo dospět k dohodě," řekl Hrabovský. Nevyloučil, že Nomura může v budoucnu opět investovat v ČR.
Dvoustranná smlouva o narovnání s Nomurou předpokládá, že stát vyvine veškeré možné úsilí k narovnání sporů s ČSOB. Po urovnání sporů by měla ČSOB přistoupit k této dohodě, která by se měla přeměnit na dohodu třístrannou. "I Nomura má zájem na tom, aby se součástí dohod stala i ČSOB," uvedl Hrabovský.

"Nebudeme tuto záležitost komentovat před rozhovory s Nomurou, které očekáváme ještě tento týden," sdělil ČTK mluvčí ČSOB Milan Tománek. Podle něj by se jednání mohla uskutečnit později dnes nebo v pátek. V podvečer ČSOB vydala prohlášení, podle kterého je připravena využít dnešní dohodu pro završení jednání, jež nyní vede. "Principem, který sleduje, je definitivní a nezpochybnitelné vypořádání záchranné operace IPB, uzavření státních záruk a nastolení stavu, který neumožní transakci napadat. To otevře cestu ke stažení žalob," sdělil Tománek.


Tlustý řekl, že zástupci ČSOB před tímto jednáním státu s Nomurou vyjádřili ochotu dovést jednání do konce, dohodu rozšířit na tři strany, a tím celou kauzu ukončit. "Z dnešního jednání mám dojem, že je reálná naděje, že se to podaří do konce roku," podotkl. Princip dohody s ČSOB by měl být podle něj stejný jako s Nomurou, tedy tlustá čára za vším.
Součástí celkového narovnání je i řešení trestněprávních otázek. Vláda uložila ministru financí, aby jejím jménem požádal prezidenta Václava Klause o udělení milosti osobám vyšetřovaným s touto kauzou.

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) předpokládá, že všechny dohody budou zveřejněny. "Nedovedu si představit, aby v záležitosti, která se týká veřejných peněz, byla uzavřena jakákoli dohoda, která by obsahovala nějaký dodatek na základě obchodního tajemství," řekl dnes Zaorálek během interpelací ve sněmovně. Předseda vlády Mirek Topolánek jej ujistil, že obsahy dohod zveřejněny budou. "Ukončení toho sporu beru za velký úspěch vlády i při jejím zkráceném mandátu," uvedl premiér.

Státní podíl v IPB stát privatizoval v roce 1998, kdy 36 procent akcií získala japonská banka Nomura za 3,031 miliardy korun. V roce 2000 uvalila ČNB na IPB nucenou správu. Následně převzala kontrolu v IPB Československá obchodní banka. Ta v roce 2002 podala na Nomuru žalobu v související kauze České pivo. ČSOB údajně zablokovala dohodu o urovnání vztahů mezi státem, Nomurou a ČSOB na podzim loňského roku, když podle informací tisku smlouvu podmínila státními garancemi ve výši až 16 miliard korun.


Bártek: Nomura má větší vinu

Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Bártka prodělá na vyrovnání, kdy obě strany nebudou platit vysoké finanční částky, méně japonská Nomura, která nenesla náklady na sanaci IPB, zatímco stát byl těmito náklady zatížen. Uvedl to v rozhovoru pro Český rozhlas. Na otázku, zda je takové řešení výhodné uvedl, že stát by se vzhledem k vysokým dluhům bývalé IPB musel na sanaci zkrachovalé banky podílet i bez japonské účasti a náklady by tak nesl i v takovém případě.

Celý spor, kdy stát vinil Nomuru ze špatného hospodaření, a ta naopak stát z nedostatečné pomoci po pádu IPB, je podle Bártka velmi těžké hodnotit. Chyby vidí na obou stranách. Myslí si ovšem, že se více "provinila" Nomura. Ta se podle něj o převzatou banku příliš nestarala, "snažila se z ní vytěžit co nejvíce" a předpokládala, že v situaci, kdy bude mít IPB problémy, zasáhne stát, tak jako to již v minulosti udělal v případě Komerční banky a ČSOB. "Když tak stát neučinil, Nomura byla tímto krokem velmi překvapená", dodal Bártek.

Současný bankovní trh považuje Bártek za stabilizovaný. Banky podle něj mají silné zahraniční vlastníky a nízký podíl "nezdravých úvěrů" a nepředpokládá tedy, že by se situace podobná té v IPB mohla opakovat.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru