Autobusoví dopravci, kteří zajišťují základní dopravní obslužnost (ZDO) v krajích, by podle ministra dopravy Aleše Řebíčka měli být zbaveni povinnosti platit mýtné. Naopak komerční dálkoví dopravci se podle Řebíčka již povinnosti platit mýtné nevyhnou. Ministerstvo dopravy hodlá v parlamentu podpořit novelu zákona o pozemních komunikacích, která regionální dopravce od mýtného osvobodí.

Novelu zákona inicioval Středočeský kraj a nyní je v parlamentu jako poslanecký návrh. Proto MD nehodlá jít cestou vládního návrhu, ale zapracuje své podněty do poslanecké verze zákona.
Regionální veřejnou dopravu objednávají kraje. Ty také kompenzují dopravcům ztráty ze svých zdrojů. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka by náklady regionálních dopravců na mýtné představovaly asi 300 až 350 milionů korun. A tyto dodatečné náklady by výrazně zatížily krajské rozpočty.

Dálkoví autobusoví dopravci naopak platit mýtné podle Řebíčka mají. Jak řekl, nesouhlasí s tím, aby byly všechny autobusy, i ty, které nespadají do základní dopravní obslužnosti, zbaveny povinnosti platit mýtné. Podle něj jde o podnikatelské riziko dopravců. V úvahu pro ně nepřipadá ani snížení sazeb, dodal. Proto budou od 1. ledna platit mýtné stejně jako kamiony nad 12 tun v průměrné výši 4,05 koruny za kilometr.

Zdražení o 20 procent

Podle autobusových dopravců se po zavedení mýtného podstatně zvednou ceny jízdenek. Například za cestu z Prahy do Brna zaplatí cestující až 180 korun, což je o 20 procent více než dosud. Uvedl to ředitel dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura. Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy.

Podle Jančury byly přepravní společnosti schopny i přes zdražování nafty držet cenu jízdenek několik let na stejné úrovni. "Mýtné však způsobí plošné zdražení pro všechny dálkové spoje," řekl Jančura. Řešení vidí v osvobození autobusů od platby mýtného nebo alespoň zavedení nižších poplatků pro autobusy. "I nula je cena," dodává Jančura s tím, že například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí. Po dnešku mu však naděje na takové řešení zřejmě definitivně zhasla.

Ministerstvo očekává, že od 1. ledna bude systém mýtného fungovat. Přepravci tak vznikne povinnost platit mýtné na téměř 950 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. Do 30. června by měli přepravci začít platit i na zbylých asi 1100 kilometrech silnic první třídy. Ministerstvo počítá s celkovým čistým příjmem 2,8 miliardy korun z výběru mýta.

Vítězem tendru na stavbu systému mýtných bran se stala společnost Kapsch. Budování systému pozdrželo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který předběžným opatřením zastavil práce na výstavbě systému od 9. do 17. října. Opatření vydal na žádost neúspěšného účastníka tendru o mýtné, společnosti Autostrade. Kapsch ovšem slibuje celý systém vybudovat včas.