Tempo růstu výdajů na pojistnou ochranu tuzemských domácností zaostává za tempem růstu jejich příjmů. U neživotního pojištění klesá podíl těchto výdajů na celkových výdajích. Zpomaluje i růst objemu peněz, které lidé platí na životním pojištění, uvádí Český statistický úřad ve své analýze.


Ačkoli téměř 70 procent českých domácností podle průzkumu agentury Factum Invenio z letošního jara uvedlo, že si vytváří finanční rezervy, jen čtvrtině z nich by úspory podle vlastního sdělení vydržely déle než půl roku. Přitom životní pojištění je jednou z forem úspor na stáří. Například v Německu leží v životních pojišťovnách a penzijních fondech 29 procent úspor domácností, ve Velké Británii dokonce přes polovinu svých úspor. Ovšem české domácnosti mají v těchto produktech uloženo pouze 17 procent úspor. Ve světle nižších přírůstků posledních dvou let, kdy zejména v roce 2005 byla dynamika pojistného v životním pojištění více než třikrát nižší než tempa růstu běžných příjmů i běžných výdajů domácností, je vidět, že se ČR z tohoto pohledu přibližuje poměrům vyspělých zemí jen zvolna.


Z povodní se lidé nepoučili
Neživotní pojištění, tedy hlavně pojištění majetku, se podle statistiků zřejmě zdá lidem drahé. Sazby majetkového pojištění po roce 2001 rostou po celém světě kvůli dražšímu zajištění, které je rozhodujícím faktorem pro sazby klientům. To je asi hlavní důvod, proč se lidé nepoučili ani z katastrofálních povodní v roce 1997 a 2002, soudí statistici. Naopak v letech 1998 a 1999 došlo dokonce k poměrně značnému snížení růstu předepsaného pojistného placeného domácnostmi. V roce 2003 byly sice výdaje na pojištění majetku vyšší o víc než desetinu, ale o rok později se o zhruba 13 procent propadly. Loni se meziročně zvýšily o půl procenta.


Životní pojištění nezachránilo ani investiční životní pojištění
Ani životní pojištění lidé zřejmě ještě nevnímají jako jednu z možností, jak si spořit na stáří, uvádí ČSÚ. I tyto výdaje loni rostly pomaleji než mzdy. Zatímco mzdy a platy loni nominálně vzrostly o 6,2 procenta, do životních pojistek vložili Češi jen o 1,6 procenta víc peněz. Pojišťovny loni předepsaly pojistné na životním pojištění 44,9 miliardy korun, což je meziročně jen 0,7 miliardy více.
Přitom v letech 1994 až 2005 rostlo životní pojistné v průměru ročním tempem o víc než 16 procent. Důvodem je, že nasycenost těmito produkty byla v tuzemsku původně nízká. V minulé dekádě se na trh dostávaly produkty, které nebyly do té doby příliš rozšířené. To platilo i o různých modifikacích kapitálového životního pojištění, později pak zcela jasně o vyspělém produktu investičního životního pojištění, s větší účastí klienta na přijímaném riziku a pružným přizpůsobováním životní situaci.
Příznivě tento vývoj ovlivnila i možnost odečítat v určité výši zaplacené pojistné z daňového základu. Lidé také mnohem víc vkládali vysoké jednorázové vklady, které konvertovali například z depozit na vkladních knížkách nebo ze starých smluv u České pojišťovny, zatímco v posledních letech převládá běžně placené pojistné.


Pojistný trh růstu HDP nestačí
Pojistný trh loni rostl pomaleji než celá ekonomika. Zatímco HDP v běžných cenách vzrostl loni o 7,1 procenta, pojistný trh podle předepsaného pojistného zaznamenal nárůst jen o 3,7 procenta. Rok 2005 tak podle statistiků potvrdil, že ztráta tempa pojistného trhu nebyla jen pouhým výkyvem, neboť přírůstek peněz v pojišťovnách klesal již druhým rokem.


Za vyspělou Evropou zaostáváme
Tento vývoj způsobuje, že takzvaná pojištěnost, tedy podíl předepsaného pojistného k HDP, je v Česku poloviční proti průměru EU. Jestliže v roce 2004 se v úhrnu za 25 členských států EU podílelo pojistné na HDP plnými 9 procenty, pak v ČR jen 4,5 procenty.
Ze srovnání pouze s nově vstoupivšími členy unie však Česko nevychází špatně. Vyšší pojištěnost než ČR dosáhly pouze Slovinsko (5,8 % HDP), Malta (5,2 % HDP) a Kypr (4,8 % HDP). Mírně nižší pojištěnost zaznamenávají sousední středoevropské země Polsko 3,6 % HDP, Slovensko 3,5 % HDP, Maďarsko 3,0 % HDP, velmi slabou pak pobaltské republiky (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 % a Litva dokonce pouze 1,3 % HDP).
Tyto poměry indikují u všech nových zemí značný potenciál pro pojišťovny. Záleží však na tom, jak rychle bude využit, což souvisí s tempy růstu předepsaného pojistného v těchto zemích daných i fázemi ekonomického cyklu, změnami v chování domácností (různá míra akcentu na spotřebu), rozsahem konkurence spořících produktů nabízeních subjekty finančního sektoru, pokrokem v penzijních reformách, apod.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru