Zvýšení mezd není pro ekonomiku, jejíž tempo růstu HDP dosáhlo v prvním čtvrtletí 7,5 procenta, nebezpečné, tvrdí ekonomové.


Kromě toho, že statistika plně neodráží vedlejší příjmy jednotlivých profesí, nevypovídá ani o nejčastější mzdě v ekonomice. Nižší než průměrnou mzdu pobírají zhruba dvě třetiny zaměstnanců a v některých regionech dokonce skoro tři čtvrtiny. To je podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory způsobeno tím, že průměr je vychýlen k vyšším hodnotám kvůli velmi vysokým platům některých jednotlivců.


Ačkoli reálné mzdy výrazně zrychlily tempo růstu oproti minulému čtvrtletí, stále rostou pomaleji než před půl rokem. Podle analytika u nás z velmi dlouhodobého pohledu růst mezd neustále zpomaluje. "Podniky i zaměstnanci si zvykají na nižší inflaci, čímž berou vítr z plachet těm, co volají po vyšších mzdách," řekl Pikora. Navíc silná koruna v řadě podniků brání růstu mezd. "V letošním roce očekáváme růst mezd o 5,8 až 6,0 procenta. Koncem roku 2006 by tak průměrná mzda mohla činit téměř 22 tisíc korun," odhadl analytik.