Změny redukčních hranic
Částky první a druhé redukční hranice pro výpočet nemocenského se zvedly ze 480 korun na 510 Kč a ze 690 korun na 730 Kč. Denní vyměřovací základ, který se určí jako součet hrubých příjmů za 12 měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem pracovních dnů, do výše 510 Kč se tak bude započítávat v plné výši. Ze základu mezi částkami 510 a 730 Kč se počítá 60 procent a k částce nad 730 Kč se nepřihlíží.
Změny denního vyměřovacího základu v čase
Po dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti se nemocnému z jeho vyměřovacího základu započítává 90 procent, pokud nepřesáhne částku 510 Kč. Pokud má daná osoba základ vyšší než 510 Kč a nižší než 730 Kč, pak se jí započítává 60 procent z této částky. Z výše uvedeného vyplývá, že maximální denní vyměřovací základ může během prvních dvou týdnů dosáhnout hodnoty 591 Kč.
Od patnáctého dne neschopnosti se vyměřovací základ do 510 korun započítávají v plné výši a základ mezi hodnotami 510 korun a 730 Kč se počítá z 60 procent. Denní vyměřovací maximum se tak zvýší na 642 Kč.
Odvození nemocenského
Během prvních tří dnů neschopnosti má nemocný nárok na 25 procent z denního vyměřovacího základu, tedy maximálně na 148 Kč. Od čtvrtého do patnáctého dne se nemocenský poplatek počítá jako 60 procent z vyměřovacího základu, tedy maximálně 408 Kč denně. Pro další dny se pak vyplácí 69 procent ze základu. Maximálně to činí 443 Kč denně.
Na maximální možnou hodnotu měsíčního nemocenského, která je 12 020 korun, má podle nastíněného klíče nárok osoba, jejíž roční příjem je vyšší než 266 450 korun, tedy 22 205 korun měsíčně hrubého.
Občan s průměrným platem 18 421 Kč měsíčně má tedy nárok na nemocenské v hodnotě až 10 589 korun. Pokud bude jeho pracovní neschopnost trvat po dobu třiceti kalendářních dní.
