České domácnosti měly loni v prvních třech čtvrtletích meziročně vyšší reálné příjmy, jejich kupní síla vzrostla o 1,8 procenta. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vývoji příjmů v ČR.
Zatímco mzdy ve stejném srovnání rostly v průměru o 0,9 procenta pomaleji, příznivě zapůsobil zejména nižší růst cen. Poměr příjmů domácností k celkovému hrubému domácímu produktu se meziročně snížil o procento na 51,6 procenta.


V prvních devíti měsících loňského roku podle MPSV vzrostla reálná hodnota příjmů přepočtená na člena domácnosti v průměru o 4,2 procenta. Například u domácností s dětmi s minimálními příjmy objem získaných peněz stoupl o 1,4 procenta, u domácností zemědělců o 7,9 procenta. Příjmy mírně poklesly jen u domácností zaměstnanců s dětmi, a to o 0,7 procenta, kde podle zprávy MPSV nižší reálné pracovní příjmy způsobil nižší počet ekonomicky aktivních osob v těchto domácnostech.


Růst mezd zpomaluje
Mzdy rostly v prvních třech čtvrtletích v průměru o 0,9 pomaleji než v předchozím roce. Nejrychleji stoupaly v nepodnikatelském sektoru, především kvůli zvýšení platových tarifů a rozšíření platového zvýhodnění. Mezi podnikateli horší výsledek způsobily hlavně nepříznivé výsledky finančního hospodaření firem. Při srovnatelně menší inflaci to však vedlo k téměř shodnému průměrnému vzestupu jejich kupní síly.


Sociálních příjmy domácností podle MPSV vzrostly meziročně o 3,1 procenta. Ve srovnání s prvními devíti měsíci předchozího roku, který výrazně ovlivnila výplata jednorázových kompenzačních příspěvků důchodcům, byl růst o 0,4 procenta nižší.
Přídavky na děti, sociální příplatky a příspěvky na bydlení podle MPSV reálně klesly. V meziročním porovnání naopak výrazně stoupl reálný objem vyplacených rodičovských příspěvků. Zvýšila se rovněž kupní síla objemu dávek pěstounské péče a porodného.


Chřipka způsobila častější pracovní neschopnost
Počet případů pracovní neschopnosti meziročně stoupl o 13,1 procenta. Zkrátila se průměrná doba trvání jednoho případu, a to o 3,7 dne na 33,7 dne. Příčinou byl podle MPSV velký nárůst podílu krátkodobých pracovních neschopností spojený s chřipkovou epidemií v první polovině roku 2005.
Průměrná denní nemocenská ve výši 259 Kč byla v souvislosti s úspornými opatřeními uplatněnými od 1. ledna 2004 o šest korun vyšší než v prvním až třetím čtvrtletí 2004.


Podpora v nezaměstnanosti se ve srovnání s prvním až třetím čtvrtletím předchozího roku propadla o 2,8 procenta, neboť se podle materiálů ministerstva významně snížil počet příjemců. Průměrná úroveň podpory meziročně vzrostla o 21,6 procenta na 4188 Kč.


Nejvíce zdražila doprava, bydlení a energie
Spotřebitelské ceny rostly o 1,7 procenta pomaleji než ve srovnatelném období v roce 2004, kdy zdražily bydlení, voda, energie, paliva, stravování a ubytování. Během ledna až září se úhrnná cenová hladina zvýšila o 1,7 procenta, o což se podle MPSV zasloužil zejména přírůstek cen v dopravě, za bydlení, vodu, energie, paliva, poštu a telekomunikace. Nejvyšší vzestup životních nákladů pocítili důchodci. V září byly tyto náklady v porovnání s prosincem 2004 vyšší o 1,9 procenta.


Domácnosti více využívaly půjček ke krytí výdajových potřeb. Podíl dluhového financování jejich spotřebních výdajů meziročně stoupl o 1,7 na 6,6 procenta. Nadále převažoval zájem o relativně výhodné pořízení bytu.
Objem hypotečních úvěrů domácností se mezi koncem září 2004 a závěrem hodnoceného období zvýšil o 47,6 miliardy Kč. Úvěry ze stavebního spoření stouply o 19,8 miliardy Kč.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru