Evropská komise to uvedla v poslední verzi hodnotící zprávy, která však bude projednávána a schvalována ve středu. Plán českých reforem je údajně příliš obecný a málo ambiciózní. Komise ho také označila jen za jakýsi shrnující nástin pro širokou veřejnost.


Podle Aleše Michla, poradce vicepremiéra pro ekonomiku Jiřího Havla, jehož předchůdce Martin Jahn měl zpracování dokumentu na starosti, však ČR dostala zadání, že dokument má být stručný a nekladl si za cíl popsat každou reformu či prioritu. "Klíčovým materiálem je pro nás Strategie hospodářského růstu, která priority přesně popisuje a mimochodem organizace OECD ji nedávno pochválila jako kvalitní materiál," řekl dnes ČTK.


Česko však se svým poměrně kritickým hodnocením reformních snah není mezi zeměmi Evropské unie osamoceno. Špatné vysvědčení si odnesla drtivá většina 25 členských států, s "čistším štítem" vyvázly v podstatě jen severské země. Špatně nedopadlo ani Slovensko, které si odnáší lepší vysvědčení než ČR, ale i jeho program reforem vyžaduje doplnění a dokončení. V některých ohledech totiž podle EK připomíná jen nástavbu konvergenčního plánu, který je tradiční zprávou o připravenosti země na přijetí evropské společné měny.


ČR svůj program zaměřila především na pokračování reformy veřejných financí, zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšení pružnosti pracovního trhu. Jedním z hlavních cílů české vlády je snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2008 a udržení celkového dluhu pod 60 procenty HDP. Podle komise jsou ale tyto cíle málo ambiciózní, hlavně ve světle překvapivě nízkých rozpočtových schodků z loňského roku a roku 2004. Národní program reforem sice uvádí, že stav veřejných financí je z dlouhodobého hlediska největším problémem české ekonomiky, ale komise upozorňuje, že vláda nepředkládá žádné konkrétní kroky k nápravě. Chybí i přesnější časový rozpis případných strukturálních reforem.


EK navíc opět upozorňuje na nutnost penzijní reformy a reformy zdravotnictví. Zejména stárnutí populace může přerůst v obrovský problém, který by podle některých představitelů EU mohl do roku 2050 přerůst v bankrot celého státu. Čeští představitelé by se měly rovněž více zaměřit na investice do vědy a výzkumu, zlepšování podnikatelského prostředí a modernizaci infrastruktury a větší využívání obnovitelných zdrojů. Právě tyto čtyři oblasti jsou podle EK do budoucnosti velkým příslibem a jejich podpora povede k hospodářskému růstu a nižší nezaměstnanosti.


Celkové investice do vědy a výzkumu v Česku v současnosti činí 1,3 procenta HDP, přičemž veřejný sektor se na nich podílí jen z poloviny. Vláda chce, aby se tento ukazatel zvýšil až na jedno procento v roce 2010. Podle komise ale musí ČR na krocích vedoucích k dosažení cíle ještě zapracovat. Nedostatky mají i navržené reformy pracovního trhu. EK tentokrát poukazuje mimo jiné i na chybějící ukazatele pro zaměstnávání tělesně postižených nebo Rómů.


Lisabonská strategie, jejíž součástí jsou i jednotlivé národní programy reforem, měla Evropě pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti a k dostižení Spojených států. Členské země jí však zatím nevěnovaly příliš pozornosti a podle některých odborníků je již dokonce "mrtvá". EU se však v současnosti snaží o její oživení.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru