S prvním zaměstnancem přibude řada povinností
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr vzniká zpravidla na základě pracovní smlouvy. Mezi její základní náležitosti patří den nástupu do práce, místo výkonu práce a druh práce.
Pokud následující údaje neobsahuje již pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance do jednoho měsíce od jeho nástupu do práce informovat o obchodní firmě a sídle zaměstnavatele (respektive o jeho jméně a adrese, je-li zaměstnavatel fyzickou osobou), o bližším označení druhu a místu výkonu práce, nároku na délku dovolené. Dále také o výpovědních dobách, mzdě a způsobu odměňování, o splatnosti mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy, stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby.
V pracovní smlouvě je dále vhodné sjednat i zkušební lhůtu a souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty, případně je vhodné uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, budou-li zaměstnanci svěřeny určité hodnoty, které bude opatrovat (například pokladna či sklad).
Postavení zaměstnance
Zaměstnanec je osobou, která má v pracovněprávních vztazích zvláštní, chráněné postavení. Zákoník práce v této souvislosti upravuje například maximální délku jedné pracovní směny, přestávky v práci, dobu odpočinku mezi dvěma směnami a v pracovním týdnu. Dále také určuje maximální výši přesčasů, zvláštní podmínky pro ženy a mladistvé zaměstnance a osoby se zdravotním postižením.
Zaměstnanci lze dát z pracovního poměru výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů. Často je však nutné splnit i další zákonem stanovené podmínky (například nabídnout jinou vhodnou práci). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou zaniká též uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr na dobu určitou je možné se zaměstnancem uzavřít maximálně na dobu dvou let. Do této doby se sčítají všechny pracovní poměry na dobu určitou uzavřené s daným zaměstnavatelem, pokud od skončení předcházejícího pracovního poměru neuplynula doba delší než šest měsíců.
Zaměstnavatel má řadu povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V této souvislosti je vhodné zaměstnavatelům doporučit, aby se obrátili na specializovanou firmu, která jim v této oblasti bude plnění úkolů zajišťovat.
V praxi jsou poměrně často také využívány dohody mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Tyto dohody by však měly být používány pouze výjimečně.
Povinnosti zaměstnavatele
Pokud zaměstnavatel uzavře pracovní smlouvu se zaměstnancem, musí se do osmi dnů registrovat u zdravotní pojišťovny daného zaměstnance jako plátce pojistného (pokud již tam není registrován ve vztahu k jinému zaměstnanci) a zároveň přihlásit tohoto zaměstnance k pojištění. Dále se musí ve stejné lhůtě zaregistrovat u správy sociálního zabezpečení příslušné podle svého sídla (bydliště) jako plátce pojistného (tato povinnost vzniká pouze při nástupu prvního zaměstnance) a přihlásit daného zaměstnance k pojištění.
Pokud bude mít zaměstnavatel například pět zaměstnanců a každý bude registrován u jiné zdravotní pojišťovny, bude také zaměstnavatel muset být registrován jako plátce pojistného u všech pěti zdravotních pojišťoven.
Malá organizace
Pokud firma nemá více než dvacet pět zaměstnanců nebo jí mzdovou evidenci nevede osoba, která má více než 25 zaměstnanců, registruje se u příslušné správy sociálního zabezpečení jako takzvaná malá organizace.
V tomto případě zaměstnavatel pouze odvádí pojistné. Výplatu dávek (například nemocenské) zabezpečuje ve vztahu k zaměstnancům přímo správa sociálního zabezpečení.
Registrací u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení však povinnosti zaměstnavatele nekončí. Při zaměstnání prvního zaměstnance se musí také registrovat u svého místně příslušného finančního úřadu jako plátce daně ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou.
Často se zapomíná na povinnost registrovat se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Výši pojistného a způsob placení upravuje vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 125/1993 Sb.
Nezbytné odvody
Pravidelně měsíčně odvádí zaměstnavatel ze mzdy svého pracovníka zdravotní a sociální pojištění a zálohu na daň (pod pojmem sociální pojištění se přitom skrývá nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
Kromě toho je zaměstnavatel povinen hradit svůj podíl na zdravotním a sociálním pojištění za zaměstnance, celkem ve výši 35 procent z hrubé mzdy. Činí-li tedy hrubá mzda zaměstnance například 20 tisíc korun, potom jsou celkové náklady zaměstnavatele 27 tisíc korun.
Odvést pojistné je nutné nejpozději ve sjednaném výplatním termínu. Společně s tím je nutné podat zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení takzvaný přehled o platbě pojistného. Finančnímu úřadu se sražená záloha na daň odvádí nejpozději do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se mzda vyplácí.
Další povinnosti nastávají zaměstnavateli v případě ukončení pracovního poměru a dále po uplynutí kalendářního roku - provést zaměstnancům roční zúčtování sražených záloh, vyplnit evidenční listy důchodového pojištění a odevzdat je příslušné správě sociálního zabezpečení, odevzdat finančnímu úřadu vyúčtování daně a podobně.
S ohledem na tyto skutečnosti lze začínajícímu zaměstnavateli jen doporučit, aby s prvními zaměstnanci přijal zkušenou mzdovou účetní, nebo aby svěřil vedení mzdové evidence specializované firmě. Autorka je advokátkou ve firmě bnt - pravda & partner
Co musí firma učinit při přijetí pracovníka
uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu
do osmi dnů se zaregistrovat u zdravotní pojišťovny daného zaměstnance jako plátce pojistného
do osmi dnů zaměstnance přihlásit k pojištění u zdravotní pojišťovny
do osmi dnů se zaregistrovat u správy sociálního zabezpečení jako plátce pojistného
do osmi dnů přihlásit zaměstnance k sociálnímu pojištění
registrovat se u příslušného finančního úřadu jako plátce daně ze závislé činnosti a plátce daně vybírané srážkou
zaregistrovat se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Výše pojistného a způsob placení upravuje vyhláška Ministerstva financí.
