Málokdo to hádal. Dění na amerických burzách v roce 2004 uvedlo do centra pozornosti opět primární akciové emise čili IPO. A navíc - v investiční aréně začaly zase "vystrkovat růžky" webové společnosti, jež se odmlčely po splasknutí internetové bubliny před více než třemi lety. A ani ony si nevedly vůbec zle.
Nově upsané společnosti si dle údajů firmy Dealogic, která se zabývá analýzou burzovních dat, v loňském roce polepšily v souhrnu přibližně o 28 procent. To je nejlepší výsledek za posledních pět let.
Zisky nováčků "trknou" do očí ještě více, porovnáme-li je s přírůstky "starých veteránů" Wall Streetu. Do 9. prosince roku 2004 si index Standard & Poor's 500 připsal osm procent, Nasdaq Composite sedm procent a Dow Jones Industrial Average ještě méně - pouhá dvě procenta.
Jako v roce 1986
Některým burzovním "pamětníkům" připomíná současné dění na amerických akciových trzích druhou polovinu osmdesátých let. Jen co se v roce 1986 usadil prach po první splasklé počítačové bublině, zjevil se na Wall Streetu nový zástup technologických hráčů, kteří se v dnešní době již honosí zvučnými jmény a závratnými hodnotami tržní kapitalizace - Microsoft, Oracle, Adobe...
"Trh a jeho sentiment mi připomíná náladu v roce 1987 více než cokoliv jiného," konstatoval pro burzovní časopis Barron's Willliam Hambrecht, zakladatel společnosti W. R. Hambrecht v San Francisku. "Vyhlídky nových emitentů rovněž nejsou vůbec špatné," dodává.
Opravdu. Firmy, jež se v letošním roce rozhodly uvést svá aktiva na veřejný trh, ať už to byl Google či třeba vlastník řetězce restaurací Texas Roadhouse, mají dost času se na burze "aklimatizovat" a v klidu vyhlížet přívětivé investiční klima. Jejich zisky jsou solidní, očekávání ještě "solidnější" a závist u konkurence - a zájem investorů - může vzbuzovat i třeba lákavá úroveň cash flow.
Tentokrát žádná bublina...
Zatímco na vrcholu technologické horečky, v letech 1999 a 2000, bylo pouhých šestadvacet procent nově upsaných firem profitabilních, v roce 2004 jich bylo hned 63 procent. Vyplývá to ze slov Williama Smithe ze společnosti Renaissance Capital v Greenwichi.
Od 1. ledna do 9. prosince loňského roku se tak na newyorské burze objevilo 205 nových subjektů, které dohromady navýšily hodnotu uzavřených obchodů na akciovém trhu o 41 miliard dolarů. To je u obou položek téměř třikrát více než v roce 2003. Nutno však dodat, že předloňský rok byl jedním z nejhubenějších v posledním téměř čtvrtstoletí. Zatímco v roce 1996 se burza stala svědkem 864 IPO a v roce 2000 pak IPO přinesly výnosy dosahující výše 80 miliard dolarů, předloňský rok se může chlubit pouze třiasedmdesáti novými upisovateli, kteří do "kasičky" Wall Streetu vhodili "zanedbatelných" 14 miliard dolarů.
2004: burzovní normalizace
"Rok 2004 nazýváme rokem návratu k normálu," uvádí Smith. "Jistě, některé tituly si připsaly i více než dvě stě procent - a vytvořily tak dobrý základ "éře nenažranosti" - ale stále ještě není v dohledu žádná bublina," doplňuje.
Pozitivní naděje vkládají experti společnosti Renaissance i do roku letošního. V aktuální zprávě napočítali až 120 společností, které jsou lačné po primárním úpisu vlastních akcií na největší burze světa. To je dvojnásobek počtu čekatelů na konci roku 2003. Příštích dvanáct měsíců tak může ještě prohloubit "zlatý důl" na Wall Streetu.
Již tradičně rušný, co se nových úpisů týče, byl konec roku. Zejména v prosincových týdnech si svou premiérou prošla hezká řádka burzovních debutantů.
"Loňský rok jme ukončili v poměrně vysokém tempu," uvedl Lawrence Auriana, spoluzakladatel a fondový manažer Federated Kaufman Fund, který se specializuje na nákup nově vydaných podílových listů. "Rok 2005 bude pro nové emitenty ve znamení býčí nálady, nevidím žádný scénář pro medvědí trh," prognózuje Auriana.
Tyler Dickinson, šéf pro světové akciové trhy u Citigroup, souhlasí: "Letošek přinese jeden z nejživějších IPO trhů vůbec. S vyšším počtem finančně sponzorovaných primárních nabídek, ale s relativně malým růstem kapitalizace ."
Finanční akcie v čele
Primárním úpisům vévodily v roce 2004 akcie finančních společností a pojišťoven. Vyplývá to z údajů společnosti Dealogic. Pětatřicet firem z tohoto sektoru přineslo více než čtvrtinu výnosů ze všech loňských IPO. To odpovídá přibližně 10,6 miliardy dolarů.
Dařilo se též technologiím, jejichž nové emise, celkem 39 nových firem, si připsaly až 10,4 miliardy dolarů. A navíc tyto společnosti zhodnotily v souhrnu o 39 procent. Naopak IPO farmaceutických společností poněkud klopýtaly ve stínu, jenž byl vloni vržen skandály jejich větších a na Wall Streetu mnohem déle upsaných odvětvových kolegů.
Žádný "opening pop"
Dalším pozitivem letošních IPO je rovnoměrně rozložená profitabilita emitentů. Deset nejúspěšnějších z nich dosáhlo více než stoprocentního zhodnocení nově upsaných aktiv dokonce i poté, co čtyři z nich, včetně společnosti Shanda, provozovatele on-line her, a Googlu, byli nuceni uvést svá aktiva na veřejný trh při kursech nižších, než by odpovídalo očekáváním. Na rozdíl od konce devadesátých let, pro nějž byl typický tzv. "opening pop" neboli vysoké zisky, realizované v prvních dnech po emisi, jsou vysoce ziskové obchody nových emitentů roku 2004 rozloženy celkem rovnoměrně do celého období po emisi, do tzv. "aftermarketu".
Je tu ještě jeden nikoliv nepodstatný rozdíl. V době technologické horečky vstupovaly na burzu poměrně mladé společnosti, často fungující "jako správně naolejovaný stroj" pouze a jen v hlavách zakladatelů či narychlo najmutého managementu. Podle Renaissance Capital činilo koncem devadesátých let průměrné stáří nově příchozích firem deset let. V roce 2004 dosáhlo téměř dvojnásobné hodnoty sedmnácti let.
Americké IPO v roce 2004
Nově upsané společnosti si dle údajů firmy Dealogic, která se zabývá analýzou burzovních dat, v loňském roce polepšily v souhrnu přibližně o 28 procent. To je nejlepší výsledek za posledních pět let.
Zisky nováčků "trknou" do očí ještě více, porovnáme-li je s přírůstky "starých veteránů" Wall Streetu. Do 9. prosince roku 2004 si index Standard & Poor's 500 připsal osm procent, Nasdaq Composite sedm procent a Dow Jones Industrial Average ještě méně - pouhá dvě procenta.
Jako v roce 1986
Některým burzovním "pamětníkům" připomíná současné dění na amerických akciových trzích druhou polovinu osmdesátých let. Jen co se v roce 1986 usadil prach po první splasklé počítačové bublině, zjevil se na Wall Streetu nový zástup technologických hráčů, kteří se v dnešní době již honosí zvučnými jmény a závratnými hodnotami tržní kapitalizace - Microsoft, Oracle, Adobe...
"Trh a jeho sentiment mi připomíná náladu v roce 1987 více než cokoliv jiného," konstatoval pro burzovní časopis Barron's Willliam Hambrecht, zakladatel společnosti W. R. Hambrecht v San Francisku. "Vyhlídky nových emitentů rovněž nejsou vůbec špatné," dodává.
Opravdu. Firmy, jež se v letošním roce rozhodly uvést svá aktiva na veřejný trh, ať už to byl Google či třeba vlastník řetězce restaurací Texas Roadhouse, mají dost času se na burze "aklimatizovat" a v klidu vyhlížet přívětivé investiční klima. Jejich zisky jsou solidní, očekávání ještě "solidnější" a závist u konkurence - a zájem investorů - může vzbuzovat i třeba lákavá úroveň cash flow.
Tentokrát žádná bublina...
Zatímco na vrcholu technologické horečky, v letech 1999 a 2000, bylo pouhých šestadvacet procent nově upsaných firem profitabilních, v roce 2004 jich bylo hned 63 procent. Vyplývá to ze slov Williama Smithe ze společnosti Renaissance Capital v Greenwichi.
Od 1. ledna do 9. prosince loňského roku se tak na newyorské burze objevilo 205 nových subjektů, které dohromady navýšily hodnotu uzavřených obchodů na akciovém trhu o 41 miliard dolarů. To je u obou položek téměř třikrát více než v roce 2003. Nutno však dodat, že předloňský rok byl jedním z nejhubenějších v posledním téměř čtvrtstoletí. Zatímco v roce 1996 se burza stala svědkem 864 IPO a v roce 2000 pak IPO přinesly výnosy dosahující výše 80 miliard dolarů, předloňský rok se může chlubit pouze třiasedmdesáti novými upisovateli, kteří do "kasičky" Wall Streetu vhodili "zanedbatelných" 14 miliard dolarů.
2004: burzovní normalizace
"Rok 2004 nazýváme rokem návratu k normálu," uvádí Smith. "Jistě, některé tituly si připsaly i více než dvě stě procent - a vytvořily tak dobrý základ "éře nenažranosti" - ale stále ještě není v dohledu žádná bublina," doplňuje.
Pozitivní naděje vkládají experti společnosti Renaissance i do roku letošního. V aktuální zprávě napočítali až 120 společností, které jsou lačné po primárním úpisu vlastních akcií na největší burze světa. To je dvojnásobek počtu čekatelů na konci roku 2003. Příštích dvanáct měsíců tak může ještě prohloubit "zlatý důl" na Wall Streetu.
Již tradičně rušný, co se nových úpisů týče, byl konec roku. Zejména v prosincových týdnech si svou premiérou prošla hezká řádka burzovních debutantů.
"Loňský rok jme ukončili v poměrně vysokém tempu," uvedl Lawrence Auriana, spoluzakladatel a fondový manažer Federated Kaufman Fund, který se specializuje na nákup nově vydaných podílových listů. "Rok 2005 bude pro nové emitenty ve znamení býčí nálady, nevidím žádný scénář pro medvědí trh," prognózuje Auriana.
Tyler Dickinson, šéf pro světové akciové trhy u Citigroup, souhlasí: "Letošek přinese jeden z nejživějších IPO trhů vůbec. S vyšším počtem finančně sponzorovaných primárních nabídek, ale s relativně malým růstem kapitalizace ."
Finanční akcie v čele
Primárním úpisům vévodily v roce 2004 akcie finančních společností a pojišťoven. Vyplývá to z údajů společnosti Dealogic. Pětatřicet firem z tohoto sektoru přineslo více než čtvrtinu výnosů ze všech loňských IPO. To odpovídá přibližně 10,6 miliardy dolarů.
Dařilo se též technologiím, jejichž nové emise, celkem 39 nových firem, si připsaly až 10,4 miliardy dolarů. A navíc tyto společnosti zhodnotily v souhrnu o 39 procent. Naopak IPO farmaceutických společností poněkud klopýtaly ve stínu, jenž byl vloni vržen skandály jejich větších a na Wall Streetu mnohem déle upsaných odvětvových kolegů.
Žádný "opening pop"
Dalším pozitivem letošních IPO je rovnoměrně rozložená profitabilita emitentů. Deset nejúspěšnějších z nich dosáhlo více než stoprocentního zhodnocení nově upsaných aktiv dokonce i poté, co čtyři z nich, včetně společnosti Shanda, provozovatele on-line her, a Googlu, byli nuceni uvést svá aktiva na veřejný trh při kursech nižších, než by odpovídalo očekáváním. Na rozdíl od konce devadesátých let, pro nějž byl typický tzv. "opening pop" neboli vysoké zisky, realizované v prvních dnech po emisi, jsou vysoce ziskové obchody nových emitentů roku 2004 rozloženy celkem rovnoměrně do celého období po emisi, do tzv. "aftermarketu".
Je tu ještě jeden nikoliv nepodstatný rozdíl. V době technologické horečky vstupovaly na burzu poměrně mladé společnosti, často fungující "jako správně naolejovaný stroj" pouze a jen v hlavách zakladatelů či narychlo najmutého managementu. Podle Renaissance Capital činilo koncem devadesátých let průměrné stáří nově příchozích firem deset let. V roce 2004 dosáhlo téměř dvojnásobné hodnoty sedmnácti let.
Americké IPO v roce 2004
