Akciové trhy střední a východní Evropy zaznamenaly v roce 2004 rekordní tržby z prodeje podílových listů. Podle agentury Bloomberg činí v regionu, jenž je řazen k nejrychleji rostoucím na světě, nové historické maximum zhruba 5,9 miliardy dolarů. To je téměř třikrát vyšší suma než v loňském roce.
Výrazně "býčí" náladu na postkomunistických akciových trzích v právě končícím roce potvrzuje i informace ČTK. Ze čtyř burz, jež si v roce 2004 celosvětově nejcitelněji polepšily, je na třetím místě budapešťský trh cenných papírů a hned o příčku níže pak pražská burza. Dle zprávy firmy Dealogic Ltd., která se zabývá analyzováním finančních dat, "pomohla módní vlna korporátního investování učinit z letošního roku nejrušnější období - co se obchodování týče - od pádu berlínské zdi v roce 1989".
Obchodník s cennými papíry, finanční dům J&T Bank, ve zprávě, již citovala ČTK, uvedl, že akcie obchodované na burze v Budapešti přinesly v dolarovém přepočtu svým majitelům v souhrnu 76procentní zisk, zatímco podílové listy směňované na tuzemském akciovém trhu zhodnotily přibližně o dvaasedmdesát procent.
"Evropští manažeři byli letos více ostražití směrem na východ a reflektovali růst ve střední a východní Evropě," konstatoval George Pavey, ředitel londýnské Credit Suisse First Boston, v letošním roce vedoucího upisovatele nových akcií v zemích bývalého komunistického bloku. "Trhům v tomto regionu se dařilo velmi dobře, zatímco burzy v západní Evropě se stále více zdají být na hranici svých možností," doplnil Pavey.
Benchmark dvaceti titulů z regionu, The Central European Blue Chip Index, jenž zahrnuje významné společnosti též z Maďarska, Polska a České republiky, posílil v roce 2004 asi o dvaapadesát procent, kdežto "západoevropský" index Dow Jones Stoxx 600 se ocitl pouze o 8,2 procenta výše než před rokem.
O boomu na středoevropských trzích vypovídá i následující příklad. Když se vídeňská investiční firma Heinricha Peciny rozhodla prodávat podílové listy maďarské společnosti Borsodchem Rt., největšího producenta PVC v postkomunistických státech, byl její majitel osloven více než půltuctem potenciálních upisovatelů. Pecinova společnost Vienna Capital Partners nakonec využila služeb renomované HSBC Holdings Plc, jež se tak má postarat o prodej podílu, jehož výše dosahuje k 478 miliónům dolarů.
"Všechny vedoucí investiční banky projevily zájem o úpis," pochvaluje si Pecina. "Můžeme spolupracovat jen s těmi, kdo mají výtečné know-how a dobře znají tuto branži. HSBC mezi ně rozhodně patří," dodává.
"Je to sice malý region, ale dá se zde uzavřít poměrně mnoho velkých obchodů a brokerské poplatky nejsou přemrštěné," uvedl na adresu středo- a východoevropské oblasti Russell Julius, šéf divize banky HSBC, jež se specializuje právě na zmíněný region.
Významným hráčem na postkomunistických burzách jsou národní vlády. Ty se za účelem redukce rozpočtových deficitů, jež je jednou z klíčových podmínek pro přijetí eura ke konci dekády, zbavují podílů v dosud (polo)státních podnicích právě na veřejném trhu. Například polská vláda plánuje v roce 2005 prodat přes burzu vlastní podíly ve významné národní plynárenské společnosti Polskie Gornictvo Naftowe i Gazownictwo.
Zhodnocení by uvedené burzy měly přinést právě i v příštím roce. "Akcie si v roce 2005 v průměru udrží růst," ohodnotila Markéta Šichtařová, analytička Next Finance, vyhlídky pražské burzy.
