Klíčový souhrnný index pražské burzy, PX 50, včera překonal více než deset let starý rekord. Doposud činilo letité historické maximum (z dubna 1994) 1002,4 bodu. Nový rekord má hodnotu 1012,9 bodu. Index si během středečního obchodování připsal 1,38 procenta. Ještě o dvě desetiny procenta více si polepšil "užší" index PX-D, který uzavřel na 2507 bodech. Dařilo se zejména společnostem Erste Bank a ČEZ.
Vývoj je překvapením
Je rekord pouze krátkodobým "výstřelkem", nebo je to výsledek zásadnějšího trendu? Analytici se v první řadě shodují, že je vývoj pražské burzy překvapuje.
"Čekali jsme technickou korekci tradičně danou výběrem zisků v posledním kvartále roku. Stále však panuje pozitivní sentiment," prohlásil David Lamač ze společnosti Fio.
"V předchozích letech jsme se ve svých výhledech odkazovali na tzv. lednový efekt a s ním související poklesy kursů v závěru roku. Letos to vypadá, že si investoři přenesou batoh plný akcií přes Nový rok a zbavovat se jich budou až s příchodem jara," doplňuje Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus.
Petr Kalina, specialista na akciové trhy u PPF Asset Management, předpokládá, že zájem zahraničních investorů přetrvá do dalšího roku. "Neočekáváme výrazný sestup ze současných hodnot," uvádí.
Podle Lamače se hodnota indexu na přelomu roku bude pohybovat v rozmezí od 980 do 1050 bodů.
Index PX 50 je sestavován od 5. dubna 1994. Podle analytika Jana Procházky je "dřevní" éra tuzemské burzy s dneškem téměř neporovnatelná.
"Dnes mají tituly úplně jinou strukturu, vyšší tržní kapitalizaci a obecně celá burza se daleko více podobá svým kolegyním z tradičních tržních ekonomik," říká.
V historickém vývoji českého kapitálového trhu zmiňují experti několik mezníků. V počátečním období byl průvodním znakem někdy až masový odchod kotovaných společností z akciového trhu. Tento stav souvisel s dokončením druhé vlny kupónové privatizace, kdy řada českých společností přecházela "pod křídla" zahraničních firem. Mnoho subjektů též z různých důvodů zbankrotovalo.
Nový index a vstup do EU
Silně negativní vliv měl na pražskou burzu pokles ekonomické výkonnosti, jenž vyústil v měnový otřes na jaře 1997. Zajímavým momentem je podle analytiků vývoj v letech 2000 a 2001. "Tehdy i naši burzu zachvátila technologická horečka a tituly jako například Český Telecom či České radiokomunikace se ocitly na hodnotách, jež vysoce překračovaly ekonomické fundamenty," míní Lamač.
V lednu 1999 spatřil světlo světa "mladší bratr" indexu PX 50, index PX-D, jenž zahrnuje výhradně tituly SPAD. Zhruba od této doby má podle Lamače i index PX 50 opravdu vypovídající hodnotu, což oceňují zejména zahraniční investoři.
Posledním důležitým mezníkem je letošní vstup Česka do EU. Do té doby byl pro zahraniční investory vstup na trh obtížnější, ať už z důvodů formálních nebo rizikových; obchodníci byli nuceni k aktivitám přičítat rizikovou prémii.
