Seznamte se s novelou obchodního zákoníku

Seznamte se s novelou obchodního zákoníku

Prezidentu republiky byl 8. října předložen k podpisu zákon, kterým se mění občanský zákoník, občanský soudní řád a notářský řád, v souvislosti se zavedením nových institutů do dědického řízení. Kromě těchto změn přináší zmiňovaný zákon významné změny obchodního zákoníku, a to zejména pokud se týká dispozice s podnikem a jměním společnosti.

Převod a nájem podniku

Novela obchodního zákoníku obsahuje rozsahem drobnou, avšak obsahem zásadní změnu ustanovení § 67a obchodního zákoníku, které doposud upravuje převod a nájem podniku nebo jeho části. Podstata stávající právní úpravy spočívá v tom, že při převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části musí být udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady jako při fúzi sloučením.
Ve vztahu k podniku či jeho části ke změně nedochází - při dispozici s nimi se přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku o fúzi nebo rozdělení.

Problémy s výkladem

Zásadní a velice nejasné je rozšíření závaznosti tohoto postupu (tj. přiměřené užití ustanovení pravidel pro fúzi nebo rozdělení) na "jinou dispozici se jměním společnosti nebo jeho částí, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost, jejímž jměním nebo jeho částí je disponováno". Nedodržení tohoto postupu by mělo za důsledek neplatnost právního úkonu.
Výkladové potíže nastanou zejména u pojmu "část jmění společnosti" a dále u spojení "která je obdobná fúzi nebo rozdělení". Jměním společnosti se rozumí soubor veškerého majetku a závazků.
Je otázkou, zda částí jmění se rozumí část majetku a závazků jako celku nebo je možné tento pojem vyložit i tak, že se může jednat pouze o majetek, popř. jeho část, nebo pouze o závazky, popř. jejich část.
Další otázkou je, co je "dispozice obdobná fúzi nebo rozdělení". Pokud by tyto pojmy byly vyloženy extenzivně, bude se tato úprava vztahovat na široký okruh obchodních případů, kdy na základě převodu majetku nebo jeho části dochází k převedení obchodních aktivit nebo jejich části na jiný právní subjekt (tzv. asset deal). Pokud by však výše uvedené pojmy byly vykládány restriktivně, neměla by navrhovaná právní úprava žádný smysl, neboť by se vztahovala pouze na dispozice s podnikem nebo jeho částí a nelišila by se zásadně od úpravy stávající.
Narozdíl od evropských směrnic, které se vztahují pouze na akciové společnosti, se výše uvedené novelizované ustanovení obchodního zákoníku vztahuje na všechny typy obchodních společností a družstvo.
Novela obchodního zákoníku však přináší i další významné změny.

Výhrada vlastnického práva

Novela odstraňuje požadavek, aby výhrada vlastnického práva upravená v rámci ustanovení o kupní smlouvě byla sjednána písemně. Podle našeho názoru způsobí tato změna nemalé problémy v obchodním styku. Dle nové úpravy se bude těžko prokazovat, zda byla výhrada vlastnického práva sjednána ústně či nikoli.
Další zásadní důsledky je možné očekávat v rámci konkursních řízení, kdy se zajisté zvýší počet osob uplatňujících vlastnické právo k majetku zahrnutému do konkursní podstaty na základě ústně sjednané výhrady vlastnického práva. To ve svém důsledku povede k dalšímu prodloužení konkursů a paradoxně, ačkoliv inspirováno směrnicí o potírání prodlení v obchodních vztazích, k dalšímu zhoršení postavení věřitelů.

Úroky z prodlení

Novela obchodního zákoníku dále přináší novou úpravu prodlení s placením peněžitého závazku. Navrhovaná úprava stanoví, kdy věřiteli vzniká právo na úroky z prodlení. Není-li mezi stranami sjednáno jinak, vzniká právo na úrok z prodlení uplynutím 30 dní od obdržení faktury. Není-li možné určit den obdržení faktury, pak uplynutím 30 dní od obdržení služby nebo zboží. Obdrží-li dlužník fakturu dříve než zboží či služby, vzniká právo uplynutím 30 dní od obdržení zboží či služby, předpokládá-li smlouva převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a dlužník obdrží fakturu, popř. jinou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo při ověření shody, pak uplynutím 30 dní od pozdějšího z těchto dat.
V případě, že se dohoda o prodlení a jeho důsledcích odchyluje od výše uvedených zákonných pravidel výrazně v neprospěch věřitele, a toto není zdůvodněno konkrétními okolnostmi případu, je neplatná. Je třeba konstatovat, že veškeré cíle výše uvedené směrnice o potírání prodlení v obchodních vztazích do právního řádu České republiky zapracovány nebyly. Zejména nebyla zapracována úprava minimální zákonné výše úroku z prodlení. Směrnice vyžaduje, aby minimální výše úroku z prodlení byla odvozena ze stanoveného úroku Centrální Evropské banky popř. z úroku centrální banky členského státu zvýšeného minimálně o 7 %. S ohledem na stávající zákonnou výši úroku z prodlení, která činí dvojnásobek diskontní sazby, tj. aktuálně 3 %, je tato úprava ve vztahu k ochraně věřitelů skoro bezpředmětná.
Tato úprava se nepoužije na právní vztahy založené smlouvami, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Smlouva o běžném účtu

Novela mění problematické ustanovení § 709 odst. 3 obchodního zákoníku, dle kterého byla jiná osoba než majitel účtu oprávněna s účtem nakládat (založit, změnit, zrušit) pouze na základě plné moci sepsané formou notářského zápisu. Nově bude stačit pouze úřední ověření podpisů na plné moci. Ověření podpisů se navíc nebude vyžadovat, bude-li plná moc udělena před bankou.
Výslovně je stanoveno, že smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka má i po smrti majitele účtu pokračovat v přijímání prostředků na účet a v realizaci plateb. Jakmile se však dozví, že majitel účtu zemřel, zastaví ty platby z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemají být provedeny. Smrtí majitele účtu nezaniká ani plná moc, kterou udělil k nakládání s prostředky na účtu, ledaže by to bylo v plné moci výslovně vyloučeno.
Autoři jsou advokáti z firmy bnt - pravda & partner, v. o. s.

Co mění novela obchodního zákoníku?

Dispozice s podnikem a jměním společnosti
Ustanovení pravidel pro fúzi nebo rozdělení bude nutné přiměřeně použít vedle prodeje podniku či jeho části i pro jinou dispozici se jměním společnosti, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost, jejímž jměním je disponováno.
Prokura
Je výslovně stanoveno, že prokura nezaniká smrtí podnikatele, ledaže by podnikatel stanovil, že má trvat pouze za jeho života.
Výhrada vlastnického práva
Výhrada vlastnického práva upravená v rámci ustanovení o kupní smlouvě nemusí být sjednána písemně.
Úroky z prodlení
Nová úprava zákona stanoví, kdy věřiteli vzniká právo na úroky z prodlení.
Smlouva o běžném účtu
Jiné osobě, než je majitel účtu, bude stačit pro nakládání s kontem pouze úřední ověření podpisů na plné moci (dosud musela mít plná moc formu notářského zápisu).
poznámka: Novela je u prezidenta k podpisu. Pokud ji podepíše, nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zdroj: BNT