PRAHA 7. října (FinWeb) - Na semináři Centra pro ekonomiku a politiku věnovaném zahraničním investicím upozorňovali pozvaní ekonomové převážně na negativa a rizika spojená s přílivem přímých zahraničních investic. Za řečnickým pultem se sešli místopředseda vlády pro ekonomiky Martin Jahn, hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček a hlavní ekonom Newton Holding Vladimír Tomšík. Seminář moderoval prezident Václav Klaus.


Martin Jahn jako bývalý šéf agentury pro podporu investic a podnikání CzechInvest, která se podílela na více než 300 investičních projektech v celkové hodnotě převyšující 325 miliard korun, měl za úkol představit pozitivní stránky zahraničních investic. Připomněl, že díky zahraničním investorům se posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky. "Rostoucí vliv firem se zahraniční majetkovou účastí zvyšuje tlak na zlepšování podnikatelského prostředí,“ řekl Jahn. Právě tyto firmy vykazují výrazně vyšší produktivitu práce než ostatní a výrazně se podílejí na českém exportu a tvorbě nových pracovních míst. Neuvedl však, jaká je jejich importní náročnost (podle Klause je značná). Při hodnocení efektivnosti také nezmínil fakt, že zahraniční investoři měli zájem právě jen o ty nejlepší podniky, které výkonností předčily ostatní.
ČR podle Jahna již překonala první fázi přílivu investic motivovanou nízkými náklady práce a dostává se do fáze, kdy o přílivu investic rozhoduje zejména kvalita pracovní síly. Nepovedlo se mu však příliš obhájit argument, že návratnost investičních pobídek pro stát zajištěna je. Podle místopředsedy vlády se prostá doba návratnosti investičních pobídek pohybuje kolem sedmi až osmi roků, což diskutujícím nepřipadalo jako příliš výhodné.


Právě o kladném vlivu na zaměstnanost velmi pochyboval Kamil Janáček. Na základě jeho výzkumů mohou naopak silní zahraniční investoři z trhu vytěsňovat malé a střední podniky, kterým přeberou zaměstnance. „Vliv na trh práce je potom nulový nebo dokonce záporný,“ tvrdil Janáček. Podle něj by bylo daleko efektivnější, kdyby stát finanční prostředky určené na pobídky pro zahraniční investory použil na zlepšení infrastruktury či ekonomického prostředí.


Vladimír Tomšík zase upozornil na hrozbu, kterou pro kurz české koruny představuje repatriace zisků. Přitom polovina investic pochází přibližně od sedmdesáti společností. Ty představuje pouze 20 procent všech investorů. Kdyby se většina z nich rozhodla pro výběr dividend, vytvořilo by to nepředstavitelný tlak na devalvaci koruny. To by mohlo mimo jiné ohrozit i setrvání naší měny v režimu ERM II a přijetí eura. Už samotný příliv investic přidělal centrální bance spoustu práce, podotkl Tomšík. A kvůli sterilizovaným intervencím je dodnes ČNB ve ztrátě.


Podle Klause souvisel nárůst zahraničních investic v druhé polovině 90. let zejména s velkou privatizační aktivitou a výhodnými podmínkami pro nákup tuzemských podniků. "Nárůst investic od roku 1998 nebyl náhodný. Nezačal tím, že přišli osvícení politikové, kteří chtěli povolit víc zahraničních investic. Začal jako důsledek něčeho, co se stalo v letech 1997 a 1998. Tehdy se podařilo zájemcům o privatizaci v ČR útokem na naši ekonomiku natolik zlevnit privatizovatelná aktiva, že najednou začal nákupní boom, protože si mohli věci koupit za podstatně nižší cenu než v letech 1994 či 1996," uvedl Klaus.
Podobně se vyjádřil i Janáček. "Hlavním důvodem přílivu zahraničních investic byl zejména po roce 1997 výhodný nákup aktiv a výhodné jednotkové mzdové náklady. Investice, které mají tyto motivy, připlynou i bez existence pobídkových výhod pro zahraniční investory,“ doplnil.
Není vyloučené, že až vládní podpora skončí, odejdou investoři dál na východ. Tuto variantu předvedla nadnárodní společnost Flextronics International, která ani nečekala na vyčerpání pobídek a svou brněnskou investici opustila. Ekonomové se shodli, že spíše než různé pobídky by přílivu investic pomohlo nižší zdanění podniků.


Na závěr prezident Klaus neodpustil zmínit svůj postřeh, že během celé dvouhodinové debaty nepadla ani jednou zmínka o Evropské unii.