Teroristický útok v Madridu zvýšil nejistotu na akciových i dalších trzích. Tradičně vzrostl zájem o bezpečná aktiva, tedy dluhopisy, ale i o zlato a švýcarský frank. Řada investorů si také znovu položila otázku, kterou řešili již před 11. březnem: je, či není prudký růst akciových trhů zahájený zhruba před rokem u konce? Optimisté věří, že akciím pomůže výše oživení světové ekonomiky a možná i prezidentské volby v USA. Rychlejší růst ekonomik prospívá řadě komodit. Jejich ceny ale často silně kolísají. Není ostatně divu, s většinou z nich se obchoduje v dolarech.
Dluhopisy dostaly nedávno zajímavý impuls. Respektovaný americký investor Warren Buffet (viz čl."Warren Buffet sází na vládní dluhopisy") nevěří akciím a raději drží peníze v hotovosti nebo nakupuje americké státní obligace. Jejich výnos není vzhledem k nízkým úrokovým sazbám nijak horentní, Buffet ale pokládá podobnou strategii za lepší než nákup často příliš drahých akcií. Jeho názor lze interpretovat jako upozornění na velká rizika, která nyní finanční i jiné trhy přinášejí.
Většina analytiků předpokládá, že americká centrální banka Fed odloží očekávané zvýšení základních úrokových sazeb na příští rok. Igor Pírko ze společnosti Colosseum varuje před možnou paralelou s finančními trhy 70. let, kdy USA rovněž čelily rozsáhlému deficitu obchodní bilance a rozpočtu, dolar klesal a investoři ve velkém nakupovali americké vládní dluhopisy. Jejich chování uměle drželo úrokové sazby po nějakou dobu níže, než měly reálně být. Pak následoval prudký pád dluhopisů a dolaru. A také výrazný růst inflace a úrokových sazeb, upozorňuje Pírko.
Rostoucí sazby dluhopisům nebo dluhopisovým fondům, které jsou díky nižší investici snáze dostupné pro menší investory, nesvědčí. Průměrné roční výnosy korunových dluhopisových fondů prodávaných v ČR v poslední době jen mírně převyšují 1 %. Sílí očekávání, že Česká národní banka - snad již ve druhém pololetí letošního roku - začne zvyšovat základní úrokové sazby. Počet dluhopisových fondů, jejichž roční výnosy jsou v minusu, tak může dále vzrůst. Výnosnější, byť riskantnější zůstávají díky úrokovému diferenciálu (rozdílu proti nižším úrokovým sazbám v ČR) polské a maďarské dluhopisy nebo obligační fondy zaměřené na středoevropský region. Roste i nabídka dluhopisových fondů nebo fondů peněžního trhu investujících na Slovensku. Jejich atraktivitu zvyšuje zmiňovaný úrokový diferenciál, ale také spekulace, že Slovensko i další dvě zmíněné země budou dříve nebo později úrokové sazby snižovat. Za vyšší výnosy se ale občas platí - středoevropský region skýtá řadu politických i ekonomických rizik. Stačí připomenout postup maďarské centrální banky, která loni úrokové sazby proti všeobecným předpokladům naopak zvyšovala. Při investici v českých korunách je třeba počítat s měnovým rizikem. To může investorův výnos po převodu peněz z cizí měny zpět na koruny zvýšit, nebo naopak snížit.
Po dočasném posílení vůči euru i dalším měnám většina expertů předpokládá, že kurz dolaru opět bude klesat. Někteří odborníci nevylučují, že se tento pokles nezastaví ani u hranice 1,30 dolaru za euro, jak se ještě nedávno očekávalo. Česká koruna, která v posledním roce zhodnotila vůči americké měně asi o deset procent, by tedy mohla vůči dolaru dále posilovat. Koruna si polepšila i ve vztahu k euru - během dvanácti měsíců zpevnila zhruba o pět procent. Vsadit na to, že tento trend potrvá v nejbližších týdnech nebo měsících ale rozhodně nelze.
Rostoucí nervozita na finančních trzích umocněná teroristickým útokem v Madridu, logicky vedla k odklonu investorů od rizikových měn, jakými jsou například turecká lira. Daleko více peněz směřuje do bezpečných přístavů, k nimž tradičně patří švýcarský frank.
Slabý dolar a rostoucí Čína pomáhají řadě komodit překonat nová dlouhodobá maxima. Pokud se k nim přidá i očekávané oživení světové ekonomiky, zájem o komodity dále vzroste. Relativní nedostatek ropy zvedá i cenu zemního plynu. Pírko nevylučuje, že se v budoucnu barel ropy přehoupne přes 40 dolarů.
Zlato stojí za to, říká titulní stránka tohoto čísla Ekonoma. Nejistá doba vždy nahrává nejen švýcarskému franku, ale i tomuto drahému kovu, jehož cena za troyskou unci dosáhla v závěru minulého týdne 410 dolarů. "Zlato" v podobě vysokého zisku ale představují pro investory především další kovy nebo průmyslové a zemědělské komodity.
FM
Jsou již akcie příliš drahé?
Zhruba rok, který uplynul od skončení války v Iráku, přinesl většině akciových trhů prudký růst. Podle údajů agentury Bloomberg ke konci minulého týdne se v tomto ročním období nejvíce dařilo argentinským akciím, které v místní měně posílily o 122 %. Roční přírůstek ruského trhu RTS dosáhl v rublech takřka 95 %. Dařilo se Brazílii (78,94 %), Polsku (68,91 %) a českému akciovému trhu, který za posledních 12 měsíců zpevnil asi o 68 %. Německý DAX získal 47,19 %, japonský Nikkei 42 %, americký S & P 500 vzrostl o 28,41 %, index 500 evropských akcií sledovaných Bloombergem o 25,59 %.
Po výrazném růstu počátkem letošního roku ale většina akciových trhů ztrácela. K výjimkám patří Rusko a střední Evropa. Index RTS - jehož hodnotu ovlivňují hlavně akcie ropných firem - zpevnil od ledna takřka o čtvrtinu, index PX 50 pražské burzy získal 21,56 %, maďarský a polský BUX a WIG posílily o 13,01, resp. 12,10 %. Zajímavých 17,42 % vydělal investorům i rakouský trh. Německý mírně ztrácí, americký index S & P 500 je naopak v mírném plusu. Lépe jsou na tom japonské akcie - index Nikkei si polepšil téměř o 7 %. Již tak klesající optimismus investorů dále snížil zmíněný teroristický útok v Madridu. Zatím není jisté, zda se trend na trzích obrací. Předpovědi expertů jsou v každém případě opatrnější než počátkem roku.
"Kurzy akcií loni výrazně vzrostly, lepší se ale i hospodaření firem. Poměr ceny akcie k zisku (P/E) se proto příliš nezvýšil. U hlavních světových indexů činí v průměru 15-20, zatímco na vrcholu poslední akciové bubliny na jaře 2000 nebyly u velkých firem výjimečné hodnoty P/E přes 50. Letos se mohou zisky firem v průměru zvýšit o více než 10 %. Porostou-li stejným tempem také kurzy akcií, hodnota P/E se nezmění. Fundamentálně tedy akcie ještě zdaleka nejsou drahé," tvrdí Jaroslav Krabec, manažer ING českého akciového fondu, který je nejúspěšnějším korunovým fondem na domácím trhu. Navíc se po propadu kurzů akcií po Madridu hlavní světové indexy vrátily k úrovni ze začátku roku. Atraktivita akcií tak opět stoupla, konstatuje Krabec.
"Názory expertů, jak se budou trhy dále vyvíjet, nejsou jednoznačné," upozorňuje portfoliomanažer PPF Asset Management Milan Wágner.
Podle průměrného P/E jsou americké akcie relativně dražší než západoevropské, uvedl dále Krabec. Ekonomika USA má ale růst rychleji. Akcie amerických firem jsou tedy zajímavější. Rizikem zůstává dolar. Krabec ale nepovažuje za příliš pravděpodobné, že by silně oslabil. Hlavní akciové indexy by mohly do konce roku v místních měnách vzrůst mírně přes 10 %. Z vyspělých trhů preferuje Krabec japonské akcie. Přes řadu problémů s konvergencí pokládá za atraktivní i střední a východní Evropu.
Petr Žabža ze společnosti Patria Direct očekává, že americké akciové trhy letos zůstanou na stejné úrovni nebo budou posilovat. Svůj názor opírá o liberální měnovou politiku, daňové úlevy a náznaky zlepšení na trhu práce. Rizikem zůstávají možné externí šoky, například další teroristický útok v USA. Globální indexy by podle jeho názoru mohly letos vynést nejvýše 5-7 %. Navzdory dosavadnímu prudkému růstu trhů by mohl v období nízkých úrokových sazeb pokračovat zájem o středoevropské akciové trhy. Rusko zase může vydělat na relativně stabilní politické situaci po znovuzvolení Vladimíra Putina prezidentem a na svých zásobách nerostných surovin.
"Daňové stimuly, nízké úrokové sazby, vysoká produktivita, stabilně vysoká spotřeba domácností a rostoucí investiční aktivita firem naznačují, že ekonomické oživení v USA může pokračovat," říká Wágner. Rizikem je vysoký deficit obchodní bilance, rozsáhlé zadlužení domácností a možné teroristické útoky. Upozorňuje na konsenzus odhadů, podle kterého by měl letos americký index S & P 500 vzrůst o 3-7 %. Podobný růst očekává Wágner také na evropských trzích.
Kam ale investovat? Podle Krabce začíná ochabovat zájem o akcie cyklických odvětví, které s předstihem těžily z nastupujícího ekonomického oživení. Pozornost přitahují defenzivnější sektory (energetické firmy, potraviny, farmacie). "Zajímavé zůstávají telekomunikace a vybrané banky. Rizikovější začínají být naopak akcie technologických sektorů," uzavírá Krabec.
Žabža pokládá americké akcie z krátkodobého pohledu za drahé. Evropské trhy hodnotí o něco lépe, je ale třeba velmi trpělivě hledat a kupovat jen akcie firem se silnou tržní pozicí, stabilním cash-flow a dobrým geografickým mixem prodeje. Evropě může prospět očekávaná vlna konsolidací, zejména v bankovnictví. "Preferoval bych akcie ropných firem, těžebních společností i firem s přístupem k ložiskům nerostných surovin a drahých kovů. Zcela bych se vyhnul technologickým firmám," dodává Žabža.
Stát jako záruka
Kdo loni investoval do dluhopisů, má vyděláno. Takový je alespoň názor většiny světových analytiků. Nejistá bezpečnostní situace ve světě totiž dluhopisům, především vládním, jen nahrává.
Investice do dluhopisů jsou však především záležitostí fondů. Soukromý investor může maximálně vložit peníze do hypotečních zástavních listů, i ty však kupuje v bance a většinou s přirážkou. Alternativou je proto právě koupě podílu v dluhopisových fondech. V současné nejisté situaci ve světě, kde hrozí teroristické útoky, jsou bezpečným přístavem fondy, které investují do státních dluhopisů. Podle Roberta Novotného, šéfa treasury České spořitelny, jsou momentálně nejbezpečnější investice do dluhopisů nejvyspělejších ekonomik: pokladničních poukázek amerického ministerstva financí, německých bunds či japonských vládních obligací.
"Ochota investorů nakupovat akcie a firemní dluhopisy, se při vysoké hrozbě globálního terorismu snižuje," konstatuje Ondřej Matuška, portfolio manažer Conseq Investment Management.
Zvýšené riziko teroristických útoků a s tím spojená geopolitická nestabilita zvyšuje poptávku investorů po státních dluhopisech. Působí ve směru růstu cen těchto papírů, resp. poklesu výnosů dluhopisů. "Tento faktor je nicméně pouze jedním z mnoha, které ovlivňují vývoj na trhu dluhopisů. Mezi hlavní patří úroveň inflace a výše krátkodobých úrokových sazeb centrální banky, respektive jejich očekávaný vývoj. Jak v případě české, tak globální ekonomiky se ve střednědobém horizontu očekává růst těchto veličin, což naopak působí ve směru poklesu cen dluhopisů," tvrdí Matuška.
Pro investora, který usiluje o vyšší výnosy, mohou být zajímavé podnikové dluhopisy, profitující z probíhajícího ekonomického oživení. Riziko teroristických útoků však cenu firemních obligací výrazně znehodnocuje.
Další alternativou jsou zahraniční dluhopisy. Jde o rizikovější investici, do hry navíc vstupuje riziko kolísání kurzu příslušné měny vůči koruně. "V současné době jsou dle mého názoru pro českého investora zajímavé například polské a maďarské dluhopisy," dodává Matuška.
Výnosy na dluhopisových trzích
JUF
Dolar asi čeká další pád
Investice do měn jsou pouze pro ty, kdo se nebojí přijít o peníze. Kdo sází na dolar, prodělá. Alespoň v tom se shoduje většina českých i světových analytických týmů. Neznamená to však, že investice do měn a jejich derivátů musí být nutně ztrátové, nejsou ale pro každého.
Investice do cizích měn a měnových derivátů patří sice k nejvýnosnějším, ale také nejrizikovějším. Klasickou ukázkou je případ finančníka maďarského původu George Sorose, kterému se podařilo vydělat na britské libře miliardy dolarů. Jeho příklad láká, byť se podobný krok již nikomu nepodařil.
INVESTOVAT PRÁVĚ TEĎ? Neznamená to však, že investice či spekulace na měny jsou pro běžného občana nedostupné. Otázkou však je, zda je právě vhodná chvíle k tomuto typu investic. "V situaci, kdy se evropské vlády exponují v konfliktech, které provokují islámský terorismus, mají velcí investoři tato rizika zahrnuta ve svých globálních strategiích. Investoři typu bank či velkých fondů více zvažují, do jakých měn a instrumentů vloží peníze," tvrdí šéfdealer ING Bank Josef Jeřicha. Poslední teroristické útoky v Madridu tak jen potvrdily, že v případě nebezpečí se velcí hráči utíkají ke státním dluhopisům a ke zlatu.
Přestože se situace na měnových trzích záhy po madridském útoku zklidnila, zaznamenali obchodníci přesuny kapitálu. "Nastává odliv z vysoce výnosných, ale rizikových aktiv do bezpečných měn, i za cenu nižšího výnosu," potvrdil šéf treasury České spořitelny Robert Novotný. Investoři se stahují ze zajímavé turecké liry, maďarského forintu a novozélandského dolaru a jako bezpečné úložiště volí raději švýcarské franky, jejichž kurz v čase příliš nekolísá (například pohyb franku vůči koruně v posledních dvanácti měsících dosáhl jen jednoho procenta).
K podobným situacím dochází vždy po nějaké zásadní mezinárodní události. "Teroristické útoky a následné přehodnocení rizik například v minulosti odkryly bublinu amerického akciového trhu a příliš silný dolar, jehož kurz neodpovídá narůstajícímu deficitu obchodní bilance USA, ani extrémně nízkým úrokovým sazbám (pozn. red.: úroková sazba americké centrální banky Fed činí 1 %)," uvedl Jeřicha. Kdo v posledních dvanácti měsících investoval do dolaru, prohloupil. Vůči koruně se americká měna propadla zhruba o deset procent.
DOLAR NE. Vyhlídky měny USA jsou navíc nejisté. Vedle problémů s deficitem má totiž na další vývoj dolaru vliv i euro. "Jednotná evropská měna vznikla jako protiváha k dolaru. Teď se ukazuje, že sílu měny nejde jen tak uřídit, přestože má negativní dopad na ekonomiku eurozóny," uvádí komentář prezidenta společnosti DeRosa Research & Trading Davida DeRosy pro agenturu Bloombeg. Dodává, že euro začíná nahrazovat dolar i tam, kde byl doposud dominantní, například v devizových rezervách centrálních bank. "Vzhledem k tomu, že substituce dolaru za euro je teprve na počátku, je jasné, že na trh se dostane mnoho dolarů a poptávka po euru poroste," tvrdí DeRosa.
Kdo investoval před dvanácti měsíci do eura, mohl v korunách vydělat pět procent. Zda měnu eurozóny doporučit jako investiční příležitost, si ale analytici jisti nejsou. Tuzemští experti počítají s propadem eura a s posílením koruny. Vycházejí z negativního dopadu silného eura na ekonomiku eurozóny. Očekává se proto tlak vlád zemí eurozóny i Evropské centrální banky na oslabení jednotné měny. Na druhou stranu vývoj české platební bilance, zvláště neustálý nárůst deficitu běžného účtu, spíše hovoří pro oslabení koruny. Investice do eura je proto značně nejistá, nízký úrokový výnos navíc nepokryje případné ztráty z výraznějšího pohybu kurzu.
Do jaké měny tedy investovat? Napomoci najít odpověď mohou i makroekonomické ukazatele země.
"Regionem budoucnosti je podle chování řady investorů Čína, kam směřují značné toky investic," upozorňuje Jeřicha. Ne že by čínský juan s fixním kurzem byl investiční příležitost. Velký proud peněz do jihovýchodní Asie však může znamenat odliv finančních prostředků z jiných trhů včetně zemí střední a východní Evropy. K oslabení toku prostředků investovaných ve střední Evropě mohou přispět rovněž nízké úrokové sazby, které konvergují k evropským, špatné ukazatele dalšího makroekonomického výhledu a očekávané snižování reinvestovaných zisků zahraničních společností," zdůvodňuje Jeřicha.
Obecně experti doporučují, aby se investor-fyzická osoba nevázal na měnu, u které očekává okamžitý zisk. Lze sice dobře investovat a za měsíc inkasovat zhruba dvojnásobek, stejně tak však lze prodělat všechno. "Spolu s akciemi patří měny a měnové deriváty mezi nejvíc volatilní produkty. Je zde vyšší pravděpodobnost ztráty než v případě investice do dluhopisů, podílových listů, hypotečních zástavních listů či uložení peněz na termínovaných vkladech," poznamenal Novotný.
Odborníci také doporučují nákup vysoce úročené měny v zemi, kde se očekává zlepšení makroekonomické situace a vysoký příliv zahraničních investic. Příkladem z poslední doby může být slovenská koruna či - po stabilizaci nejisté politické situace - polský zlotý. I tak jsou investice do měn spíše pro lidi ochotné riskovat, jejichž majetek netvoří pouze částka, kterou chtějí vynaložit na spekulativní nákupy a prodeje měn.
JUF
Ceny komodit dále rostou
Růst cen komodit stále ovlivňuje hlavně poptávka ze strany Číny. Vzhledem k mimořádnému vzestupu své ekonomiky spotřebovává totiž nejlidnatější země světa více oceli, cementu, mědi, platiny, sóje, pšenice i jiných komodit, než je schopna produkovat, říká Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum. Také v Japonsku zřejmě poprvé od roku 1990 přichází skutečný hospodářský růst. Prudce roste i ekonomika USA.
"Dlouhodobý pokles cen komodit, který začal v roce 1980, přispěl ke snížení jejich produkce. Od té doby se sice ceny komodit proti minimům zvýšily o desítky procent, historie ale naznačuje, že může přijít jejich další, a to mnohem vyšší růst," tvrdí Pírko. Ceny komodit totiž ovlivňuje průmyslová poptávka, ale i investiční nákupy. I malé procento peněz přemístěné z akcií nebo dluhopisů může na relativně malých komoditních trzích výrazně zvýšit ceny. "Pokud by nadměrné množství peněz na trzích rozhýbalo inflaci, budou investoři přesouvat peníze z dluhopisů i akcií právě do reálných investic, jako jsou komodity," dodává Pírko.
"Do cen ropy a jejích produktů se promítá vyšší riziko teroristických útoků ve světě. Pokud bude přetrvávat, nelze očekávat, že tyto ceny výrazněji klesnou. Cenu ropy bude letos samozřejmě ovlivňovat také situace v Iráku," uvedl Karel Havlíček z ČSOB.
Vyšší globální riziko se podle Havlíčka zprostředkovaně promítá i do cen drahých kovů. Jejich význam bezpečného přístavu pro investice tak roste. "Na rozdíl od zlata ovlivňuje ceny stříbra a platiny vysoká průmyslová spotřeba. Spolu s dalšími kovy, například olovem, niklem nebo mědí, které se také využívají v průmyslu, mohou jejich cenu nepřímo ovlivnit teroristické útoky. Případné zpomalení ekonomiky by totiž negativně zasáhlo průmysl, a tím i spotřebu a cenu těchto kovů. Komodity, jako jsou obiloviny, bavlna, káva či cukr, bude nadále více ovlivňovat spotřeba, produkce a počasí," řekl Havlíček.
Pírko očekává, že ceny většiny komodit letos porostou. K nejzajímavějším mohou patřit energetické suroviny, tedy ropa, benzin nebo zemní plyn, jichž je na trhu nedostatek. Ceny těchto surovin se proto blíží k maximu. Není vyloučeno, že cena barelu ropy přesáhne 40 dolarů. Zajímavé zůstávají zlato, stříbro a měď, růstový potenciál má podle Pírka i kukuřice a sója, byť jsou sójové boby rozhodně blíže k vrcholu než dnu. Atraktivní je určitě i káva, cukr nebo kakao.
"Jsme zřejmě v rané fázi komoditního růstového cyklu. Vzestup cen většiny komodit je tedy ještě před námi. Dlouhodobé prognózy však bývají ošemetné. Historické dlouhodobé cykly a dosavadní průběh býčího trhu ale naznačují, že může přijít jeden z největších komoditních růstů v historii podobný létům 1970 až 1980 nebo 1939 až 1947. I největší býčí trhy někdy provázely mnohaměsíční poklesy. Proto je třeba komodity vybírat selektivně, načasovat vstup na trh a kontrolovat riziko," upozorňuje Pírko.
Vzhledem k rozložení rizika doporučuje stejně jako Havlíček investovat alespoň 10-15 tisíc dolarů. Komodity se nejčastěji nakupují prostřednictvím futures kontraktů na burzách přes licencovaného obchodníka s cennými papíry. "Není nutné vlastnit danou komoditu nebo její nominální hodnotu v penězích," vysvětluje Havlíček. Minimální hodnota nákupu či spíše "spekulace" může být schůdná pro každého. Závisí na komoditě, s níž chce investor obchodovat. U kontraktů na kukuřici stačí například složit marži ve výši 540 dolarů a čekat, zda se investice zhodnotí či nikoliv. Klient si ale musí dát pozor na tzv. pákový efekt. K obchodu s vyšší - nominální hodnotou termínovaného kontraktu - stačí zmíněná marže. Zisk nebo ztráta ovšem vychází z výše kontraktu a může být proto daleko vyšší.
Pozor na kurz dolaru! S hlavními komoditami se obchoduje v dolarech. Jeho oslabení komoditu pro zahraničního kupce zlevňuje. Proto roste poptávka a tím i její cena. Pád dolaru se sice zastavil, fundamentální příčiny jeho oslabování ale přetrvávají. Pírko proto čeká, že po technické korekci, která může trvat i několik měsíců, bude pád americké měny pokračovat. To nahrává dalšímu růstu cen komodit. Klient, který investuje v korunách, tedy musí vzít při obchodech s komoditami nebo komoditními deriváty v úvahu také měnové riziko.
Pírko upozorňuje i na finanční kontrakty. Za zajímavou pokládá spekulaci na pokles amerických dluhopisů, akciových indexů nebo dolaru. V případě dolaru a dluhopisů není zatím vrchol potvrzen, a proto je třeba i delší dobu vyčkávat. U akciových indexů se naopak domnívá, že již byl sestupný trend zahájen.
JUF, FM
