Letošní rok nebyl z hlediska dopravních stavbařů vůbec špatný. Měřeno alespoň tím, že se řidiči mohli projet po více než 40 kilometrech nových dálnic.

Stejně tak pokračovaly práce na dalších dopravních megastavbách za miliardy korun, které mají lidem v Česku usnadnit cestování. IHNED.cz vám přináší přehled úspěchů i průšvihů, které se těchto obřích projektů v roce 2013 dotkly. 

Přečtěte si příběhy čtyř miliardových staveb a jejich peripetií v roce 2013.

Metro A do Motola: Zpoždění a dodatečné tendry

Někteří Pražané by byli raději, kdyby se místo prodloužení metra A ze stanice Dejvická k motolské nemocnici stavěla úplně nová linka D. Ulevila by přeplněným autobusům na jihu metropole. Jenže i na čtyři nové stanice “áčka“ si musí pasažéři v metropoli počkat.

Stavba metra A v PrazeStavba za 22,5 miliardy korun bude hotová o tři měsíce později, než politici slibovali. Tedy až na přelomu let 2014 a 2015. Největším problémem této obří stavby není časový skluz, ale hodně nepříjemné průšvihy, které můžou Prahu připravit o evropské peníze.

Jedním z nich je například skutečnost, že společnost IDS, která na stavbu dohlíží, vyhlašovala uzavřená výběrová řízení na dodatečné práce. Ty už však byly hotové.

"Pokud by šlo o nečekané věci, jako je například jiné podloží než to, které odhalil geologický průzkum, pak by to nebyl správní delikt, ale jen formální chyba. Ale otázkou je, zda šlo v rámci stavby skutečně o opodstatněné vícepráce," uvažuje auditor Lukáš Wagenknecht, který na podzim tohoto roku nesrovnalosti odhalil. Netrvalo dlouho a z dopravního podniku dostal výpověď. Oficiálním důvodem bylo mimo jiné nedodržování termínů.

Takováto zjištění můžou mít nepříjemný dopad na peníze z Evropy – ať už přímo dotace Evropské komise či na výhodnou půjčku od Evropské investiční banky. Od ní si Praha na metro půjčí 11 miliard korun. A podle dostupných informací už se znepokojení bankéři o zmíněné potíže velmi zajímají.

Zatím poslední nepříjemnost stavby metra do Motola přišla v listopadu. Ministerstvo dopravy rozhodlo o tom, že pražskému dopravnímu podniku zkrátí možnou dotaci z Evropské komise o čtvrtinu. To znamená, že pokud by tamní úředníci chtěli schválit pomoc v plné možné výši 15,6 miliardy, do Prahy tato částka nedoputuje celá.

Ředitel metropolitního dopravního podniku Jaroslav Ďuriš však tvrdí, že stavba na tom bita nebude, protože beztak by do Prahy přišlo nejvýš 7,5 miliardy. Jenže to nikdo s jistotou neví.

D47: První vyhraná arbitráž

D47 - Lipník nad BečvouTěžko se dá mluvit o úspěchu. Ale přesto je vyhraná arbitráž ve prospěch českého státu jednou z mála pozitivních zpráv, které přichází o severomoravské dálnici D47. Problematická komunikace už řadu let platí za příklad diletantství a podezřelých státních zakázek.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vede kvůli nechvalně proslulé, a v poslední době i zvlněné dálnici několik arbitrážních sporů proti stavebním firmám, které se na stavbě podílely. A v říjnu první z nich – možná trochu překvapivě – stát vyhrál.

Rozhodčí soud řekl, že tři stavební společnosti neoprávněně účtovaly miliony korun, když navyšovaly ceny za práci a materiál na této stavbě. Zástupci silničního ředitelství požadovali ve sporu 180 milionů korun. Jenže větší část z údajných pochybení je podle rozhodců promlčená, a tak firmy zaplatí pouze 12,5 milionu korun.

Optimismus ale na ŘSD nechybí. Manažerka Miloslava Pošvářová věří, že díky tomuto verdiktu se stát domůže dalších stovek milionů. "Další rozhodčí soudy, které se týkají valorizací v celkové částce zhruba 300 milionů korun, budou rozhodovány podle jiného principu."

Koridor Plzeň – Rokycany: Nejdelším tunelem do Prahy

Po tříletém zdržení začaly práce na největším železničním projektu v Česku za poslední roky. Modernizovaná část III. koridoru mezi Plzní a Rokycany pomůže zkrátit vzdálenost mezi západočeskou metropolí a Prahou na dobu kratší než hodina.

A také přinese nejdelší železniční tunel v Česku. Pod zemí povede 4,2 kilometru dlouhý úsek, který začne u vsi Kyšice a za plzeňským vrchem Chlum se zase vynoří na povrch.vizualizace projektu modernizace trati Rokycany – Plzeň

Modernizaci trati prodlužovaly především spory o výkup pozemků na nově vedenou trať. A také stížnosti neúspěšných účastníků výběrového řízení. Soutěž nakonec vyhrály společnosti Metrostav a Subtera s nabídkovou cenou 3,97 miliardy korun. Nová železniční trasa může být teoreticky hotová už v roce 2016.

Podle firmy Skanska, která nabídla, že úsek postaví za 4,75 miliardy korun, metoda Metrostavu pro hloubení tunelu neodpovídá zadávací dokumentaci. To ale antimonopolní úřad v létě odmítl.

Trať Plzeň - Rokycany je součástí modernizace železničního koridoru z Prahy do Chebu. Na stavbě, která začala v roce 2011, je hotový úsek mezi Plzní a Chebem, loni skončily stavby Beroun - Zbiroh a Zbiroh - Rokycany.

Tunel Blanka: Černá stavba po sedmi letech

V listopadu začali pražští politici hrát absurdní představení, které může navýšit účet už tak náležitě předražené dopravní stavby. Tunel Blanka je před dokončením, chybí na něm dolaďovací práce, u nichž se dá jen stěží předpokládat, že by mohly zdržet otevření stavby v květnu příštího roku.

Dělníci pracují na stavbě komplexu Blanka.Jenže pražští radní z jednobarevné rady TOP 09 si nechali udělat právní posudek, který tvrdí, že obří tunelový komplex je vlastně černou stavbou. A to proto, že smlouvu na stavební práce nikdy neschválila rada města ani zastupitelé.

V obavě z ostražitých státních zástupců – a po podivném obvinění bývalých i současných radních v kauze Opencard – raději přestali stavbařům z Metrostavu platit.

Jde však spíše o formální výklad schvalování "neplatné" smlouvy. Záznam jednání rady města z 26. 9. 2006 mimo jiné zmiňuje to, že rada rozhodla o přidělení zakázky nejúspěšnějšímu uchazeči, tedy Metrostavu. A zároveň nařídila investičnímu odboru, aby s ním uzavřel smlouvu. To však podle právníků nestačí.

V tuto chvíli je stavba zakonzervovaná. Na místě pracují pouze lidé ze společnosti ČKD Praha DIZ, kteří dodávají do tunelu technologie. Jejich smlouva by sice podle stejného principu měla být také neplatná, jenže nejde o nemovitost, jako v případě zakázky Metrostavu, ale technologickou dodávku.

Mezitím se stavební firma obrátila na arbitrážní soud, který má Praze posvětit, že na Blanku smí platit (nyní za práce dluží 2,1 miliardy). Jenže nelze vůbec odhadnout, jak dlouho bude řízení trvat. Některé případy se u arbitráží táhly i několik let. A měsíc plné konzervace stavby – až dokončí své práce ČKD – stojí mezi 80 a 100 miliony.

Související