Největší zpracovatel mléka v zemi, jihočeská Madeta, se dostala z "klinické smrti". Jak říká její majitel Milan Teplý, firmě se daří a zisk i obrat stoupají. Kromě zvyšujících se prodejů v tuzemsku na tom má velký podíl i export. 

Především na ruský trh se chce Madeta nyní ještě víc zaměřit. "Nebyl jsem ani v pionýru, ale pustit ruský trh takovým způsobem, jak se to povedlo, to byla neuvěřitelná hloupost. Teď se tam snaží všichni dostat zpátky," říká v rozhovoru Milan Teplý. 

V poslední době se hodně mluví o kvalitě potravin, na druhé straně při nákupu se projevuje jako rozhodující kritérium cena. 

Nebudu zastírat, že jsme v tomto opatrní. Kde jsou velké problémy s kvalitou, to jsou řetězce. Tlačí na cenu, výrobci se podbízejí cenami a kvalita jde kvůli náhražkám dolů. Ale takovou odvahu nemám, abych s tím vystoupil na Václavském náměstí. Madeta je malá v evropském poměru a velká na český trh. Do řetězců dodáváme 75 procent naší produkce. Nejsem v tomhle osamocený, to je všude. Potravinářská komora do toho tluče a dělá to dobře.

Jak sledujete diskuse o dovozech potravin ze zahraničí a kvalitě potravin, například z Polska? 

Musím se zase otřít o Evropskou unii. Kdo a jak dlouho bude Polákům trpět, že neposkytují informace o původu potravin? Když se dává technická sůl do jídla, tak končí sranda. Když se může dávat maso zdechlých zvířat do salámů, tak to už je za hranicí. A to je problém celoevropský.

Jak hodnotíte v tomto směru aktivity ministra Bendla? Uvedl, že je potřeba zpřísnit kontroly.

Všichni jsme měli z činnosti Petra Bendla na ministerstvu zemědělství obavy. Už zásluhou toho, že ministři umí dneska prakticky všechno. Od silnic až po zemědělství. Nebudu ale Petra Bendla v dané situaci kritizovat. On totiž razantně dupl do toho, že se prosazuje novela zákona o potravinách, což je nejlepší materiál, který tady za poslední roky vznikl. Jestliže mobilizuje dozorové orgány a chce je spojit do jednoho, tak je to záslužný čin. 

Je tady potřeba říct, že tu kromě metanolu, což je jiná kategorie, nikdy žádný průšvih nebyl. Veterináři sice pořád něco chtějí, na druhou stranu jsou ale naše dozorové orgány jedny z nejlepších nebo v lepší polovině Evropy. Český potravinářský trh je velmi hlídaný. Jestli můžeme být důraznější vůči Polákům, to je politikum a do toho se nebudu plést.

Co říkáte na návrh potravinářské komory vytvořit obchody jen s českými potravinami?

To prosazuji, jak mi síly stačí. Byl by to nejzáslužnější čin současné nebo budoucí vlády. Co by to stálo, kdyby vláda rozhodla, že tady vznikne národní řetězec klidně se státní účastí, a rozprodávali by tam pak státní podíl? Všichni čeští potravináři by to uvítali. Věděli bychom, jak se chovat, a ukázali bychom to velkým řetězcům. Neskutečně po tom volám.

Na druhou stranu to vázne na penězích...

Madeta nabízí jako vklad do tohoto projektu skladovací prostory a centrální logistiku z Prahy. Mám chuť se postavit proti zaběhnutým praktikám, když jsou nevyhovující. Kdyby to mohl být Coop, nebo i někdo jiný, v tu ránu bych do toho šel.

Myslíte, že to může skutečně vzniknout?

Evropská unie řekne, že vytváříme nerovné tržní podmínky, bude to proti zásadám, které nikdo nezná a jestli nejsou, tak je Unie vymyslí. Aby se Češi moc nevymykali. Nikdo tu nevymýšlí nic světoborného. Ve Francii je přesně dáno, kolik bude ve kterém kantonu tržní plochy, co bude supermarket, hypermarket, jakou budou mít otevírací dobu. Malé pultové prodejny mají z tohoto hlediska výhody. To není nic, co by se muselo vymýšlet. To tady dávno je. Akorát my jsme moc poslušní.

Co se týká dalších českých výrobců potravin, vidíte tam nějakou šanci, že by se taky připojili?

Jakmile by bylo potřeba do takového projektu vložit nějaký ten milion, asi by se ukázalo, že to nedopadne. Všichni jsou lehce frustrovaní tím, co se tady děje. Nikdo neví, co bude platit za 14 dní. V takových podmínkách se nedá podnikat, to je totální chaos.

Jak se můžou udržet české potravinářské firmy? Jak je složitá situace? 

Ono to není všechno tak špatné. Třeba jedna uzenářská firma má novou fabriku na takové úrovni, jakou jsem dlouho neviděl. Je vidět, že se tady nejedná u všech o přežití.

Průšvih ale je, že musíme dovážet vepřové maso z Německa. Co je to za blázinec, že se tu nechovají prasata a dovážíme 78 procent vepřového masa pro český trh? V parlamentu mluví poslanci naprosto vážně o tom, proč nastala aféra s koňským masem. Prý bylo z Rumunska, odkud se dostalo do Polska a pak dál. Víte, proč je výhodné koňské maso z Rumunska? Protože tam vyšel zákon, že koňské povozy nesmí na dálnice a rychlostní silnice. Kvůli tomu tam koně ztratili své dopravní využití, a protože nejsou léčeni antibiotiky, zřejmě proto, že tam nemají antibiotika ani pro lidi, tak jsou využitelní pro potravinářské účely.

Jak to vypadá s výkupními cenami mléka, jak se budou letos vyvíjet?

Nikdo neví, jak se budou pohybovat dál. Nyní se platí asi na úrovni 8,25 až 8,30 koruny za litr mléka. Pokud bude pravda, co se dneska říká, tedy že ceny komodit sušeného mléka, másla a eidamských sýrů půjdou cenově nahoru, tak stoupne i cena syrového mléka. Zatím se zdá, že ceny jdou nahoru, ale obchodují se menší objemy. Takže nikdo nevystřelí cenově vzhůru. Myslím, že se to zastaví na 8,50 a ke konci roku bude cena zase mírně klesat. 

Jak se letos daří Madetě? Loni jste zvýšili zisk i obrat o několik procent.

Tento týden jsme měli zasedání v Praze s bankami. A bankéři se ptali, jak se nám podařilo finančně tak ozdravit. Takže Madetě se daří.

Čím je to dané?

Snížily se v řadě případů náklady. Daří se nám exportovat hlavně do Ruska, chtěli bychom objem vývozu zvyšovat, a také tu jsou šikovní lidi. Spotřebitelé se navíc začínají chovat prozíravě. A fakt je ten, což je neuvěřitelné, že lidi kupují české výrobky. Když přišla potravinářská komora s tím, že budeme dávat na výrobky českou vlajku, říkal jsem si, jaký je to nesmysl. Ale nevěřila byste, jak pozitivně to zapůsobilo. Česká vlajka i logo Madety fungují skutečně velmi dobře. 

Jak moc pomáhá logo českého výrobku?

Matematicky to vyjádřit neumím. Ale je rozdíl, když nutíte odběratele k nákupu, nebo když to chtějí sami. Roky byl problém s máslem. Teď jsme cenově výš, a přesto nestačíme vykrývat poptávku po Jihočeském másle. Václav Klaus si nedávno stěžoval, že naše máslo nemůže v obchodech najít. Díky tomu, že roste poptávka po českých výrobcích, máme mnohem silnější pozici.

Jak to ovlivňuje vztahy s řetězci?

Nijak. Oni se velmi rychle přizpůsobí. Když zjistí, že potřebují český výrobek, tak si ho seženou. Nejvíc bych ale varoval před bezejmennými výrobky privátních značek. Většina výrobců ale část produkce do obchodní značky dávat musí. Řetězce to vyžadují. My jich už nemáme moc, výrazně jsme od nich ustoupili. Byla to sázka do loterie, ale zatím je to bez problémů.

Zmínil jste, že roste váš export do Ruska. Chcete se na něj víc zaměřit?

Exportujeme necelou čtvrtinu naší produkce. Především v arabském světě máme tradiční odběratele, něco vyvážíme i do zemí Evropské unie. Teď směřuje kolem 38 procent našeho exportu do Ruska a narůstá to. Jsou tam ale speciální podmínky, jezdí si sami kontrolovat fabriky, odkud budou zboží odebírat a odkud ne. Obdržet takový atest není úplná legrace. Některé naše závody jej už mají, teď bychom to chtěli rozšířit na další dva, v Jindřichově Hradci a Řípci. Doufám, že to dobře dopadne. Ruští veterináři by měli přijet na přelomu května a června. 

Stát by měl prosazovat export do Ruska

Na jaké číslo má podle vaší představy export Madety stoupnout?

Export bych chtěl postrčit zhruba na 30 procent naší produkce. Chtěl bych, abychom jen v Rusku měli obrat kolem 700 až 800 milionů korun ročně.

Je pro vás zajímavé tam i začít s výrobou?

Zabýval jsem se tím, dokonce jsme měli nějaké návrhy, ale zatím se necítíme tak pevní, abychom tamější podmínky ustáli. Expanzi do Ruska z hlediska dislokace výroby zatím nezvažujeme.

V minulém roce stoupl zisk i obrat Madety, jak velkou roli v tom hrál právě posílený export?

Asi 50 procenty se na tom podílel export, roste tedy i český trh.

Ještě k tomu exportu, MPO i MZE tvrdí, že chtějí podpořit vývoz českých potravin. Sledujete tam skutečně nějakou aktivitu, nebo ne? 

Snaží se o to. Ale myslím, že větší aktivita by měla přijít ze strany našich ambasád. Zažil jsem ambasádu v jednom arabském státě, kde je volný trh, prodávalo by se tam habaděj, ale chtělo by to větší podporu. Kritika ovšem nepřísluší mně. Snaha tu je, ale náš stát by měl prosazovat mnohem větší možnost uplatnění veškeré produkce v Rusku. Nebyl jsem ani v pionýru, ale pustit ruský trh takovým způsobem, jak se to povedlo, to byla neuvěřitelná pitomost. Teď se tam snaží všichni dostat zpátky. Dostat se tam zpátky bych nyní viděl jako největší potřebu ze strany českého státu a státní správy na nejvyšší úrovni. O země bývalého Sovětského svazu je řežba a o arabský svět bude boj taky.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru