Češi se čím dál více odklání od pití piva ze skla. Boom prodejů piva stáčeného do PET lahví ještě ani neustal a pivovary už začínají pociťovat enormní nárůst poptávky po pivu v plechovkách.

"Kvůli tomu jsme museli realokovat plechovkou linku, kterou máme jen v Krušovicích, aby vůbec stíhala dodávat na trh a abychom byli připraveni na letošní rok," říká v ojedinělém rozhovoru pro IHNED.cz šéf  Starobrna Milan Schram, který do čela pivovaru usedl v druhé půlce loňského roku.

Starobrno patří do skupiny Heineken ČR spolu s Krušovicemi a Velkým Březnem.

Brněnský pivovar chce i nadále navyšovat svůj produkci. Loni uvařil 1,18 milionů hektolitrů piva a letos hodlá investovat do PET linky.

"Plánujeme výstavbu nového balícího stroje k naší PET lince. To nám zase dovolí zvednout kapacitu naší PET linky o desetinu," říká Schramm.

Není divu, když 60 procent produkce Starobrna jde do PET lahví.

Milan Schramm

Šéf brněnského pivovaru Starobrno má za sebou bohaté pivovarnické zkušenosti. Obor studoval, aby mohl v roce 1991 nastoupit do lounského pivovaru, který v roce 2002 koupila skupina Drinks Union, v níž se později stal šéfem.

Jako generální ředitel tak byl u toho, když Drinks Union kupoval holandský Heineken.

Milan Schramm byl následně povolán do středočeského pivovaru Krušovice, kde dostal za úkol integrovat tři společnosti, které Heineken v Česku koupil. Šlo o Drinks Union, Krušovice a Starobrno.

Minulý rok byl mezi horkými favority na post šéfa aktivit Heinekenu na běloruském trhu. Místo ale nakonec neobsadil, za což je podle svých slov nyní rád vzhledem k tomu, že by se příliš odloučil od rodiny.

V loňském roce byl vedením skupiny dosazen do Starobrna, kterému se nevedlo příliš dobře, a proto byl odvolán jeho předchozí ředitel.

Schramm měl za úkol dostat parametry (bezpečnost práce, efektivita, nákladovost apod.) pivovaru nad Heinekenem požadovanou úroveň. To se mu povedlo.

Možná mu pomohlo i to, že do Starobrna jezdil už dříve. Mimo jiné totiž měl na starost montáž a rozjezd nové linky na stáčení piva do PET láhví. Starobrno byl vůbec první pivovar v Česku, který začal pivo do "petek" stáčet ve velkém.

Milan Schramm je svéráznou osobou. Jak sám říká, od svých 24 let zastává jen vedoucí pozice. Je to vidět na přirozeném respektu, který k němu mají jeho podřízení. Podle nich je tvrdý šéf, který ale své práci rozumí a umí ji dobře organizovat.

Ke svým podřízeným se ale Milan Schramm nechová nadřazeně. S každým zaměstnancem výroby, kterého v pivovaru potká, se pozdraví a krátce popovídá.

Pivovar Starobrno dobře znáte. Už v minulých letech jste tu vedl některé investiční akce. Například výstavbu linky, kde se pivo stáčí do PET láhví..

Přesně tak. To byla linka, kterou jsme dostali z Heineken Russia a stavěli jsme ji v roce 2010. Zajišťovali jsme veškerou demontáž, přemístění a následnou montáž zde ve Starobrně.

A musím přiznat, že to nebylo vůbec jednoduché, jelikož na nás byl vyvíjen obrovský tlak, co se týče času. V té době se totiž na trh uváděly nové produkty a my jsme tak museli přesně v předem stanovenou dobu linku spustit.

Také bych rád zmínil velký projekt za 90 milionů korun. V loňském roce jsme implementovali linky pro nepasterizované pivo, což je taková unikátní odvaha. Jsem rád, že nyní pivo nepasterujeme. Pro srovnání - je to jako kdybych vám nabídl čerstvé jablko a jablko v kompotu.

Mohu říct, že tento projekt je hodně citlivý na kvalitu veškerých vstupních médií. To znamená nejenom na zvýšenou kvalitu piva, ale i vzduchu, vody, CO2 atd..

Přitom jsme měli nulové zkušenosti. Sice Heineken něco podobného implementoval v Polsku, ale ten pivovar tam takto obstarával jen asi 5 % produkce. My jsme tyto linky najeli loni v dubnu a hned jsme dělali 60 až 70 % celkové produkce, aniž bychom tušili, co to přesně udělá.

A risk se vyplatil?

Naštěstí to dopadlo úspěšně, jelikož po čtyřech až pěti letech stagnace prodeje piva do restaurací v sudech jsme v posledních čtyřech měsících zaregistrovali stoupající tendenci.

Prodej sudového piva se tedy začíná zvedat. Co ale prodej piva v PET lahvích, do kterého jste investovali?

Napřed musím zmínit, že jako pivovarský člověk nejsem žádným příznivcem piva v PET lahvích. Ale bohužel trh si žádá své a předčil naše očekávání.

Když jsme s naší novou linkou najížděli v roce 2010, tak hlavním naším popudem pro její nákup byla vzrůstající poptávka po pivech v PET lahvích. Zpočátku jsme si ho nechali stáčet na Slovensku, časem nám ale přepravní náklady přerůstaly přes efektivitu a rentabilitu produktu.

A když jsme naši linku tehdy spustili, byl to doslova raketový úspěch, protože dnes téměř 60 % produkce z pivovaru Starobrno jde v PETkách. A to je každým rokem, takže ten výstav jde stále nahoru.

Jsme v tomto ohledu nyní lídři na českém trhu, což je potěšující, protože v té době nikdo nepředpokládal, že to bude až takový boom.

Starobrno bylo první, které zde začalo stáčet pivo do PET lahví...

My jsme byli první, kteří se do toho obuli ve velkém. Vyfukujeme si sami lahve, sami si vše plníme, stáčíme a balíme.

Samozřejmě předtím zde pivo v PET lahvích bylo, ale šlo o menší pivovary a v porovnání k celkovému výstavu se jednalo o téměř nulovou produkci. Dnes už je toho naopak hodně.

Pivo do PET lahví začaly stáčet i Plzeň a Staropramen, což také svědčí o tom, že naše rozhodnutí bylo správné.

Heineken ČR

Skupina Heineken ČR se skládá z pivovarů:

  • Krušovice
  • Starobrno
  • Velké Březno

    Starobrno loni uvařilo 1,18 milionu litrů piva a podle tohoto parametru je největším pivovarem v rámci Heineken ČR.

    Roční výstav celé skupiny se totiž pohybuje kolem 2,5 milionů litrů ročně.

  • Neparalyzují PET láhve prodej piva ve skle?

    Skleněné láhve v naší společnosti stagnují zřejmě na úkor PET lahví. Na druhou stranu musím říct, že rostou silně prodeje piva v plechovkách.

    Loňský rok jsme, zejména díky radlerům, zaznamenali opravdu úžasný nárůst prodeje piva v plechovkách. Kvůli tomu jsme museli realokovat plechovkvou linku, kterou máme jen v Krušovicích, aby vůbec stíhala dodávat na trh, a abychom byli připraveni na letošní rok.

    V poslední době jsou oblíbená slabší ochucená piva, takzvané radlery, o kterých jste se zmínil...

    Jejich výrobu jsme spustili v loňském roce, což je trochu škoda. Byli jsme na to totiž připraveni už rok předtím, ale v té době nás zbrzdil naplněný marketingový rozpočet. Mezitím nás tedy předběhl Staropramen.

    U radlerů jsme měli loni plán, že prodáme 20 tisíc hektolitrů. A nakonec jsme rok zakončili na 110 tisících. Takže jde také o neskutečný boom.

    Kolik nyní máte druhů radlerů?

    Tak máme klasické letní, kde máme tři hlavní odrůdy – citron, pomeranč se zázvorem a přibyl i grep. Pak máme nealkoholické pivo s grepem, které je trochu odlišné. A poté přišla zimní kolekce, kde byla hruška se skořicí a višeň s čokoládou.

    Ale v zimě se radlery obecně moc nepijí, spotřebitelé se od nich odkloní při prvních mrazících. Zimní kolekci do obchodu dodáváme jen proto, abychom trochu probudili trh, ale jinak jsou radlery čistě sezonní záležitostí.

    Chystáte další příchutě?

    Určitě. Pracujeme teď na dvou příchutích, které budou na letní sezonu připraveny.

    Český trh ve spotřebě piva už nemá příliš kam růst a tak se hodně pivovarů dívá s nadějemi do ostatních zemí. Které jsou pro vás důležité z hlediska exportu?

    Pro nás je nejdůležitější trh Německo. Královský pivovar Krušovice a Drinks Union jsou našimi silnými exportními partnery.

    Se značkou Březňák jsme silní na německém trhu, Krušovice mají zase dobrou pozici na východních trzích. Zmínil bych pak ještě Švédsko.

    Celkově za skupinu exportujeme něco málo přes 600 tisíc hektolitrů ročně.

    Chtěl jsem se zeptat na značku původně znojemského piva Hostan, jehož výrobu jste přesunuli do Brna. Hodně patriotům se to nelíbilo. Projevilo se to na prodejích?

    Už v dřívější době před devíti lety pivovar Hostan zrušil stáčení lahví a přesunul to do Starobrna. Takže pak už se tam vyrábělo jen sudové pivo a limonády. Po čase se ukázalo, že Hostan bude z ekonomického hlediska výhodnější vařit ve Starobrnu, kam se vše přesunulo.

    Zde se Hostan vyrábí podle těch samých receptů, jako ve Znojmě. A musím říct, že to pivo oblíbené je. Má samozřejmě určitou stagnaci i menší meziroční pokles, ale to je podobné u ostatních značek.

    Logicky ti největší nadšenci zpočátku moc rádi nebyli. Ale ti, co ho mají rádi, si k němu cestu našli a najdou.

    Přijde mi, že vaše linky mají vysokou míru automatizace, o čemž svědčí i počet lidí v samotné výrobě, který i s vedením nedosahuje ani na dvě desítky. Přesto jste mluvil o potřebě ještě zefektivnit výrobu...

    Určitě, protože Heineken má systém, kde se porovnávají výsledky všech pivovarů. My v rámci jeho rozdělení patříme do regionu střední a východní Evropy, kde je momentálně zastoupeno 14 států.

    A musím říct, že Heineken není o rekordech, ale o neustálém zlepšování. Máme tedy nastaveno relativně velké množství klíčových ukazatelů, kterými se porovnává rentabilita a efektivnost jednotlivých pivovarů.

    Starobrno z tohoto pohledu nyní patří do špičky, a to zejména co se týče spotřeby energií. Tam jsme v rámci všech světových pivovarů skupiny Heineken na špici.

    Na čem ale musíme zapracovat, je výkonnost našich linek. Máme tu jednu linku ještě z roku 1992, a i když ještě dosahuje dobrých parametrů, rádi bychom to ještě zlepšili.

    HNByznys na facebooku

    /klikem na ikonu vstupte na profil/

    Také chcete rozšiřovat kapacitu linek...

    Kapacita Starobrna je 1,5 milionu hektolitrů mimo přetlačných tanků.

    Nedávno jsme měli jednání s vedením, a byli nám schváleny dvě investiční akce. Jedna se dotýká právě nových přetlačných tanků a druhá akce bude výstavba nového balícího stroje k naší PET lince. To nám zase dovolí zvednout o desetinu kapacitu naší PET linky.

    Kolik na tyto investice máte peněz?

    Půjde dohromady o zhruba 700 000 eur (zhruba 18 milionů korun, pozn. redakce). Celkově Heineken Česká republika investuje zhruba 7 až 10 milionů eur ročně. Podle potřeb.

    Souhlasíte s tvrzením, že Starobrno je lokální značkou?

    Určitě. V názvu je Brno, což ho vždy bude předurčovat k lokální značce. Je to lokální značka jižní Moravy, a myslím, že je zde hodně zakořeněná a místní lidé jsou na ni pyšni. Chceme se tedy soustředit na tento kraj.