Desetidenní vyjednávací maraton o novém Mezinárodním telekomunikačním řádu v Dubaji v pátek v noci skončil s dobrým výsledkem pro běžné uživatele internetu.

Delegáti ze 160 zemí nepodepsali dohodu o větší kontrole uživatelů i obsahu na internetu. Vetovaly ji západní země jako USA a Velká Británie, své ne řeklo i Česko. Jde o prohru zemí z východní polokoule v čele s Ruskem a Čínou.

Co by dohoda delegátů OSN přesně znamenala? Jak přesně by mohla být omezena naše svoboda na internetu? Jak se staví k větší kontrole internetu Česká republika? Měli jsme možnost na konferenci v Dubaji něco změnit? Jak vůbec probíhala a jak byla náročná?

Na to vše jste se ptali šéfa české delegace v Dubaji Petra Zemánka z Českého telekomunikačního úřadu.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Dobry den, pane Zemane, vsude se psalo o hrozici regulaci, omezeni svobody na internetu, spiclovani uzivatelu. Jak ale presne znely konkretni navrhy? Meli jsme se pravdu ceho bat? Dekuji.
Petr Zeman
Velmi děkuji za tuto otázku. Česká republika je suveréním státem, který svobodu internetu svým občanům neomezuje. A k žádné smlouvě, která by ho k omezení zavazovala, by nepochybně nepřistoupil. Bezprostředně se tedy nebylo čeho bát. V případě v Dubaji projednávané aktualizace mezinárodního telekomunikačního řádu šlo právě o to, aby znění ustanovení řádu nemohla být vykládána tak, že státy jsou oprávěny vůči sobě vznášet požadavky, které by k omezení práv občanů mohly vést. Např. tedy i formou regulace internetu. Proto i Česká republika oponovala, aby v řádu byla zakotvena jakákoliv ustanovení týkající se (i nepřímo) internetu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, působím jako architekt při návrhu systémů pro sledování uživatelů. Proč si ty lidi (Honzové) pořád myslí, že je dnes nikdo nesleduje? Je snad dnes někdo, kdo nepoužívá mail, prohlížeč, firemní informační systém, …? A proč zaměňují sledování za regulaci? Vždyť jde o dva naprosto odlišné věci, které se sebou až tak nesouvisí.
Petr Zeman
Vaše otázka je určitě určena k zamyšlení - jak Honzovi, tak i dalším čtenářům.
Čtenářský dotaz
Na čí stranu se připojila Indie a Brazílie? Hraje roli i úhrn lidí žijící v obou táborech? Děkuji
Petr Zeman
V závěrečné části jednání sice indikovala řada zemí záměr nepodepsat konferencí přijatou dohodu. Které země nakonec dohodu podepsaly a které ne, bude ale prokazatelně známo až po závěrečném podpisovém ceremoniálu v odpoledních hodinách.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mám 2 otázky: 1) jaké by měl projednávaný návrh konkrétní dopady na provozovatele internetových fór, komunit, sociálních sítí, prostě obecně míst, kde se vyjadřují hlavně jejich návštěvníci? 2) hlasovala EU jednotně proti, nebo se objevily i některé kladné hlasy? Případně které státy to byly. Děkuji
Petr Zeman
ad 1) Je třeba připomenout, že dohoda tj. telekomunikační řád se týká hlavně obecných principů mezinárodních komunikací. A slovo internet se v ní skutečně nevyskytuje. Stěží bychom našli negativní dopady v liberálních zemích. Jistě se však shodneme na existenci zemí, kde taková fóra, komunity apod. mají prostor značně omezený. ad 2) Pozor, řád nebyl přijímán hlasováním. Bude vás spíše zajímat otázka, které státy jsou jeho signatáři. To se dozvíme později - viz odpověď na jinou otázku. V průběhu konference země EU úzce spolupracovaly a i z jejich vystoupení byl pro ostatní zřejmý jednotný postoj v projednávaných bodech.
Čtenářský dotaz
Zdravím všechny svobodné lidi a usery :-) Prosím o názor. Jakým způsobem se mohou pokoušet o regulaci na celosvětové úrovni a jak to dělají teď v Číně? Myslím si, že kdyby něco takového prošlo, pak jen v podobě represivních opatření. Technicky vzato by vznikla jen další a to šifrovaná vrstva různě nastaveného produktového portfolia, která by dnešní otevřené/svobodné funkcionality suplovala. Možná komplikace/zpomalení, ale zastavit se to podle mě nedá.
Petr Zeman
Zajímavé téma na diskusi, hlavně v užší společnosti expertů a fandů. V delegaci České republiky jsme měli odborníka na slovo vzatého, ředitele CZ.NIC. Ten potvrdil, že z technického hlediska určité souvislosti najdeme v jednom z doporučení ITU-T řady Y, zabývajícím se "Deep Packet Inspection". Významný podíl na jeho vypracování měli čínští experti. Více by již bylo asi nad rámec článku, k němuž se vede diskuse.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, kdy můžeme očekávat další snahu o prosazení podobné regulace internetu, v měřítku v jakém to bylo nyní? Předpokládám, že se nyní jedná o dočasné vítězství, a že se státy vyžadující výraznější regulaci (cenzuru) jen tak nevzdají. Děkuji
Petr Zeman
S nadsázkou se dá odpovědět, že kdykoliv. Dokud budou existovat určité mocenské zájmy, budeme nepochybně trvale svědky takových pokusů. Dnešní vydání místních Gulf News uvádí v článku "Web under closer state watch" následující text: The Russian-led group - including China, Africa and Arab States - want a UN backing for goverments to have bigger say on the internet. Uživatelé internetu si sami mohou zodpovědět otázku nakolik potřebují, aby o internetu mohly více rozhodovat vlády. A tak se zřejmě budeme setkávat s nejrůznějšími návrhy. V roce 2013 se koná WSIS Forum, v roce 2014 Plenipotentiary conference,......
Čtenářský dotaz
Dobrý den, rád bych se zeptal, z koho se skládá česká delegace (nezajímají mne ani tak konkrétní jména, spíše organizace, které jednotliví delegáti zastupují) a zdali musela svůj postup nějak koordinovat s českou vládou? Děkuji
Petr Zeman
Zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a odborného poradce. Česká delegace se řídila závazným stanoviskem, které bylo přijato formou usnesení vlády.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, můžete shrnout, co Česku v textu dohody vadí nejvíce a proč? Je možné, že svůj podpis připojíte později? děkuji
Petr Zeman
V závěru projednávání byly odstraněny, či přeformulovány části textu, které byly pro nás významné především tím, že znemožňovaly jiný výklad ustanovení, popř. pojetí řádu jako celku. Příkladem je odstranění textu, který výslovně uváděl, že tento řád se netýká přenášeného obsahu; nejednoznačnost významu termínu security a nedostatečná jednoznačnost vymezení subjektů, které působí v mezinárodních telekomunikacích, což umožňuje výklad působnosti řádu jako zásah do suverenity členského státu. Co se týká budoucího vývoje, je třeba připomenout, že ani původní, již překonaná verze řádu z roku 1988 v posledních desetiletích nekladla překážky ojedinělému rozvoji telekomunikací v zemích s liberalizovaným telekomunikačním prostředím. Pro tyto země je v současnosti diskutabilní samotná potřeba další existence řádu, zatímco některé rozvojové země avizují, že je řád pro ně nepostradatelný. Pokud nepomine jeho potřeba jednoznačně, i zde bude platít "Nikdy neříkej nikdy".
Čtenářský dotaz
V současné době Internet fakticky ovládají USA (kořenové DNS servery, přidělování adres, doménu .com, směrování apod.), zbytek světa nemá žádnou způsob, jak prosadit své vlastní zájmy, které by byly s americkými v rozporu. Navrhované změny by toto naprosto výlučné postavení USA nabouraly. Nedomníváte, tady je příčina odporu "západních" zemí proti oněm návrhům a že věty o kontrole Internetu, svobodě apod. jsou pouhou účelovou manipulací? Zejména když vidíme zásahy proti Wikileaks apod.?
Petr Zeman
Dovolím si nyní odpovědět jen jako uživatel internetu. Současné uspořádání označované jako "multistakeholder concept", kdy se na správě a rozvoji internetu podílí nevládní organizace bych přece jen důvěřoval více než kterékoliv vládě.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, psal jste, že Česká republika se nepřipojí k podobným regulačním aktivitám. Nepřipojila se už dávno tím, že podepsala ACTA? Vím, že nebyla ratifikována. Kdo ji tehdy podepsal a na čí rozhodnutí? Děkuji jdyrcik
Petr Zeman
Omlouvám se, nemám informace. Záležitost ACTA byla mimo působnost ČTÚ, jehož jsem reprezentanem. Mohu jen zmínit odposlechnutou větu - nechceme, aby se v Dubaji opakoval případ ACTA.
Čtenářský dotaz
Je pravdou následující tvrzení? Rusko, Čína a řada arabských států přišla v OSN s návrhem na posílení národní kontroly nad Internetem. Jde o to, aby americké společnosti byly zbaveny monopolu na přidělení IP adres a jmen domén. Informuje o tom agentura Bloomberg s odkazem na materiály probíhající Světové konference pro mezinárodní elektronické spoje v Dubaji.
Petr Zeman
Nebylo by seriozní vyjadřovat se k aktivitám na "úrovni OSN" bez bližšího upřesnění. Mohu jen potvrdit, že jsme svědky těchto snah v ITU dlouhodobě. A ITU je součást OSN.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, píšete o snaze o jednotný postup EU, avšak jenom několik zemí EU prohlásilo, že nebude souhlasit se zněním závěrečného dokumentu: např. Česká rep, Británie, Polsko, skandinávské (kromě Finska) a pobaltské země... Jak tomu rozumět? Děkuji za odpověď.
Petr Zeman
Mluvíme jen o těch, kteří zareagovali vystoupením v závěrečné části. Jak asi tušíte, v tomto bloku jednání nevystupovalo všech 160 zúčastněných zemí. (Opravuji - právě byl definitivně počet zemí upřesněn na 151)
Čtenářský dotaz
Mohl byste, prosím, zveřejnit odkaz na stránky, kde budou dnes odpoledne zveřejněni signatáři nového řádu? Děkuji.
Petr Zeman
Obávám se,že nemohu. I samotná podpisová procedura, která právě probíhá, má nestandardní průběh. Běžně je po předání podpisového archu v zasedacím sále vyhlášeno jméno země, která podepsala. Je na sekretariátu ITU, kdy a v jakém rozsahu budou informace zveřejněny.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mohl byste se prosím pokusit porovnat zamýšlenou regulaci internetu s regulací "starých" telekomunikačních prostředků, jako je například telefon? Děkuji
Petr Zeman
Vás zřejmě zajímá, jak by se vás dotkla regulace internetu jako uživatele. Na to vám nedá odpověď obsah či výsledky konference. Můžeme jen spekulovat, kam až by mohli nechat regulaci dojít ti, kteří ji prosazují. V evropských zemích si asi nedokážeme představit např. stav. že by k internetu měl přístup jen ten, kdo je registrovaný....
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru