Americká vláda v posledních dnech silně pozměnila terapii na ozdravění tamního bankovního sektoru a oživení celé ekonomiky USA. Obě komory Kongresu se ve středu dohodly na konečné verzi finanční pomoci stimulace amerického hospodářství ve výši 789 miliard.
Přečtěte si také
Kongres se shodl na stimulačním "balíčku“. A seškrtal ho pod 800 miliard
Šéfové amerických bank vysvětlovali Kongresu, co udělají s miliardami dolarů
Zároveň v úterý ministr financí Timothy Geithner představil svůj stimulační balík na odstranění toxických aktiv postižených bank. K tomu by měla dopomoci americká obdoba Konsolidační banky, jejíž prostředky ve výši až 1 bilión dolarů by vzešly ze spojení veřejného a soukromého kapitálu.
Nicméně reakce trhů, expertů i médií se zatím k americkým plánům staví spíše skepticky. Plánům je vytýkáno, že jsou stále víceméně jen obecné a neukazují přesnější detaily o záchraně.
Blogy iHNed.cz
Ondřej Schneider: Konec příměří - Obama má 800 miliard dolarů a velký problém navrch
Témata rozhovoru s Ondřejem Schneiderem jsou, jak vidí současné plány na záchranu ekonomiky a finančních trhů v USA. Kolik nakonec bude Američany pomoc stát? Dokáže Obama a spol. rychle najít východiska z krize? Přijde USA kvůli krizi o své postavení přední ekonomické velmoci?
Narodil se v roce 1964 v Praze. Vystudoval ekonomii na Cambridge University v Anglii a získal doktorát na CERGE v Praze. Poradce několika ministrů českých vlád. Od roku 1998 do roku 2001 hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Od roku 1996 přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK, v letech 2003-2007 byl zástupcem ředitele, od roku 2005 je docentem Karlovy university. |
Online rozhovor
Co může tento balíček udělat s kurzem dolaru? V kratkodobém i dlouhodobém horizontu.
Dobré ráno z téměř jarní Bethesdy (včara bylo 20 stupnu a slunicko :-) Jako vždy se budu snažit odpovědět na ty otázky, o kterých alespoň něco málo vím. To bohužel neplatí o všech...
Ad dolar a stimulus - krátkodobě je přijetí stimulu pro dolar pozitivní, neboť to je vnímáno jako krok ke stabilizaci americké ekonomiky a důkaz toho, že Obamova administrativa má Kongres pod kontrolou.
Dlouhodobě samozřejmě tak obrovský program přináší pro dolar velká rizika. Schodek amerického rozpočtu bude přes 6%HDP a na trh se žene záplava dolarových dluhopisů.
Vážený pane docente,
jaký je váš předpoklad poklesu Čs ekonomiky do roku 2010. Je v možnostech naší vlády a řízení ekonomiky tento pokles v letošním roce zastavit případně jaká opatření by vláda měla přijmout. Doposud je zřejmé že přešlapuje na místě včetně jimi vytvořené komise.jaké země v rámci EU řeší současnou krizi dle vás racionálně a efektivně?
Děkuji
Kdokoliv, kdo dnes předpovídá o kolik procen tklesne česká ekonomika letos, nebo nedejbože příští rok, pracuje nutně s obrovskými nejistotami. Já sám (naštěstí :-) už takové modely provozovat nemusím, takže spoléhám na odhady jiných. David Marek z Patrie je podle mě na tyhle věci hodně dobrý, takže věřím jemu.
Vláda jakkékoliv země, včetně USA, má velmi omezené možnosti, co s finanční a ekonomickou krizí tohoto rozsahu dělat. Takže snažit se za každou cenu zastavit pokles letos by bylo kontraproduktivní, resp. cena by byla příliš vysoká.
Neodsuzoval bych proto vlády v Evropě za neracionálnost - jednoduché řešení neexistuje a každá země má jiné podmínky a je ochotná k jinému stupni vládní aktivity (Francie vs. Německo).
Jaký je Váš odhad pro změnu sestupného kurzu akcií na pražské burze? Kdy je možno očekávat změnu trendu? Je správný předpoklad, že akcie finančních institucí a stavebnictví budou ještě silně klesat na rozdíl od akcií energetiky /ČEZ/ a příp. Phil. Morris? Bude mít vliv na cenu akcií ČEZu snížení počtu akcií o 10%? Děkuji za odpověď. Mgr. Ivo Papoušek
Tak to je jedna z otázek, na které odpověď prostě nemám. Zkuste se zeptat nějakého analytika akciového trhu.
Jsou USA vůbec schopny dluhy splatit, pokud ano jak a kdy ? A pokud ne, v jakém horizontu je přivedou k bankrotu ?
No, schopné to určitě jsou. Dluh USA v poěru k HDP není zase tak mimořádný a je srovnatelný s řadou evropských zemí. O americkém dluhu se víc mluví, protože se počítá v bilionech, což na lidi dělá velký dojem.
Navíc, Američané mají velkou výhodu v tom, že si půjčují výhradně ve své vlastní měně. Jako dlužník tak nejsou vystaveni žádnému kurzovému riziku. Naopak, stačí trochu vyšší inflace a nominálně stabilní dluh se reálně začne zmenšovat.
Takže, bankrot ne, vyšší inflace ano.
Dobrý den pane Schneidře, v současné době zažíváme proces obrovských státních půjček (nyní 6% HDP!!! USA) do systému, který zklamal. možná se shodneme, že půjčky krátkodobě zaberou, ale přijde druhé a krutější vystřízlivění. Co myslíte, že potom provede Obamova administrativa a co to celé provede s občany USA. Těžká otázka, že? Pavel Šimon, Jeseník
Otázka je to opravdu těžká.
Nic lepšího než tohle mě nenapadá:
Americká vláda tedy stojí tváří v tvář obrovské vlně dluhu – vnitřního i vnějšího. Selský rozum by napovídal, že v takové situaci je třeba šetřit, případně zvýšit výnos z daní. Krátkodobý program je však právě opačný – utrácet ještě víc a daně spíš snížit.
Nová americká administrativa věří, že musí napřed nastartovat ekonomiku, ať to stojí, co chce, a až pak že se bude věnovat důsledkům rozpočtové expanze. Takový manévr je jistě, alespoň teoreticky, možný. Bude však vyžadovat pevné vedení a mimořádně příznivou konstelaci vnějších faktorů. Barack Obama si věří, že se mu podaří uchovat pevné vedení na domácí půdě.
Kritický okamžik však přijde za rok či dva, když bude třeba zatáhnout za brzdu a začít zase šetřit. Šetření se neobejde bez úspor ve výdajích na zdravotnictví, v dalším zpřísnění důchodového systému a bez omezení výdajů na americkou armádu. Každý takový škrt ale vyvolá obrovský odpor a prezident Obama bude muset přesvědčit své voliče, že změna neznamená vždy jenom více vládních výdajů, ale někdy i jejich snižování.
Dobry den, mam dva dotazy: (1) Mohl byste, prosim, strucne uvest, jake ozdravne kroky podle vas mohou vyresit dlouhodobe narustajici problemy verejnych financi a jake nikoli? (2) Domnivatel se, ze lze odvratit predpoved CIA o svetovem vyvoji behem nejblizsich ~ 15 let (Cina a Indie v. Zapad)? Dekuji.
Částečně jsem se pokusil odpovědět již v předchozí otázce. Myslím, že se všichni musíme smířit s tím, že až se usadí prach po dnešní finanční krizi, státní dluhy budou mnohem vyšší, než byly před ní. Řada zemí se zadluží na desítky let a neexistuje krátkodobé řešení, jak se tomu vyhnout. Takže jakkékoliv "ozdravení", které bude následovat, bude mnohem těžší.
Nicméně, i v takové situaci budou muset vlády hledat, kde snížit výdaje a kde případně zvýšit daně. Podle mého názoru není jiné cesty než výrazně ořezat důchodové výdaje (pozdější odchod do důchodu, nižší státní důchody), eliminovat státní financování běžných zdravotních výdajů na acylpiryny a obvazy, důsledně zrušit státní dotace podnikům (průmyslovým, zemědělským i jiným). A daně budou spíše nahoru, ať se nám to líbí či ne. V Americe mají výhodu v tom, že doposud málo daní benzín, takže tam je prostor. V Evropě to bude těžší.
Ad CIA: předpověď CIA neznám, jejich track-record není moc dobrý... Čína i Indie určitě jsou nahoru a jejich role ve světě roste. Nicméně, zatím jsou jasně závislé na "Západu" v technologiích i výzkumu, a nevidím, jak by se během 15 let mohly tohoto handicapu zbavit.
Dobrý den.
Mám 2 dotazy.
1) Jaká skupina lidí si koupí státní dluhopisy USA, které budou na záchraný plán vydány (pokud nebudou použity jiné zdroje)
2) Jak na tyto nové dluhopisy zareaguje obchodně čína (která má nyní v US dluhopisech asi 692 miliard)
Zatím si americké dluhopisy kupují úplně všichni, i za minimální výnosy. Čína si uvědomuje, že její hospodářský rozvoj závisí hodně na uSA a je proto velmi opatrná. Rozhodně si nemyslím, že by nyní Číňané přestali nakupovat americké dluhopisy. Jeiné riziko vidím v případném protekcionismu na americké straně - pak by i Čína musela reagovat a také by měla méně co ztratit v případném obchodním konfliktu s USA.
Takže záleží především na americké vládě, aby udržela na uzdě probouzející se ochranářské instinkty.
Dobrý den,
zajímalo by mne, zda navrhované krátkodobé stimuly v uvedených objemech (míněno od počátku problémů s US hypotékami a CDS), jakož i formu jejich čerpání považujete za vhodný nástroj pro odvrácení negativního vývoje US ekonomiky ve středně a dlouhodobém hledisku? A proč... :-)
Děkuji,
VB
Viz výše: vláda si půjčuje, aby zabránila úplnému kolapsu finančních trhů. Není to hezké, není to efektivní, ale alternativy jsou ještě horší.
i)Jaky vyznam ma energeticka politika pro ekonomicky rozvoj? Jakou roli v tomto smeru prikladate usporam energie a orientaci na mistni (obnovitelne ci neobnovitelne) zdroje energie?
ii) Je pravda, ze ekonomicky rust je bytostne spjaty s rustem spotreby energie?
Omlouvám se, ale tohle je trochu "o něčem jiném". Ekonomický růst (jak ho měříte?) doposud souvisel s růstem spotřeby energie. Do budoucnosti to tak být nemusí. Místní zdroje energie jsou fajn, pro odběratele často hraje roli i pocit "nezávislosti" na centrálním energetickém systému, který nikdo moc rád nemá. Ale nevím, jestli máme odvahu na opravdovou nezávislost - co bude dělat malá vodní elektrárna když dva týdny neprší, atd. Vydržíme pár dní bez eletriky?
Patří to sem méně - totiž ČR - ale nepřipadá Vám, že protikrizová opatření (a možná dodáte nejen česká?) pouze ulehčují život (a to především firmám) v rámci existujících podmínek a nevyužívají příležitost doby změnit chování firem i občanů (u nás s vyjímkou konce dotací na "montovny") ? Je to většinou pomoc chřadnoucí struktuře - analgetika - místo restrukturalizace? Nechal byste ji na neviditelné ruce? Přitom klíčovým slovem je podle mne efektivita čehokoliv, velmi namátkou např.: výnosy kapitálu (přesun k výdělečným odvětvím), vytápění (proč nejsou dotace na zateplení pro všechny?), mobilita (proč nikoho nenapadlo zrušit daň z převodu nemovitostí? > zároveň i pomoc realitnímu trhu) atd.
Podle mého názoru by vláda "restrukturalizaci" dělat neměla. Neumí to a bude se jen snažit zachovat stará místa. O efektivitu se opravdu lépe postará soukromý trh (já vím, já vím...).
Zrušit daň z převodu nemovitostí je legitimní nápad, daňoví experti budou namítat, že tahle daň je "síto" na všechny, kteří se vyhýbají ostatním daním.
Dobrý den.
Myslíte si, že rozhodnutí USA orientovat se na Čínu a investovat tam velké množství kapitálu na konci sedmdesátých let se pro Státy stalo nakonec docela osudným?
Jakým způsobem by mohl Obamův tým vyjednat lepší podmínky, tzn. konec podhodnocení čínské měny, pro USA?
Zajímalo by mě také, jaké konkrétní statky patří mezi nejvíc exportované z Turecka do USA?
Děkuji
-IP
Američané v Číně nijak zvlášť moc neinvestují, spíš naopak :-)
Co vyváží Turecko do USA, nemám tušení. Měl bych?
Dobrý den,
mám dotazy, na který mi nikdo zatím nedokázal fundovaně odpovědět:
a.) Co se stane s lidmi, kteří řádně platí hypotéku a jejich ústav, který jim hypo poskytnul zkrachuje? Je možné, podle nyní platné legislativy, že jim nemovitost může být odebrána?
b.) Pokud by se udělala celosvětově "měna" je možné, že občanům bude opět (jako už vícekráte v historii) zlato i jiné cenné kovy odebrány (či vykoupeny za mrzký nekrytý peníz)?
Děkuji za informaci a přeji hezký den
Tomáš
Obávám se, že ani já nejsem ta pravá autorita. Nicméně, když banka zkracuje, někdo ji vždycky "přebírá". Buď jiná banka a pak hypotéka přechází na novou banku, nebo americký Fond pojištění FDIC a pak je jejich hypotéka u FDIC.
Světová měna? To nevidím reálně, ničemu by to ani nepomohlo. A že by vlády lidem odebíraly zlato?? Co by s nim dělaly? Takové věci snad už patří do minulosti.
Ja jako American jsem rozhodne proti temto levicovym blouznivcum jako Obama. Zadne miliardy nepomuzou. napriklad znamy odbornik Rush Limbaugh je taky toho nazoru. jak se na to divate vy jako odborny asistent na Georgetown? God bles Amerika!
No, jestli je Rush Limbaugh odborník, tak není co dodat :-(
Dobrý den ještě jeden dotaz,
stále ještě jako akademicky vzdělaný ekonom věříte, že vlády pracují pro lidi? Věříte, že vlády postupují podle nejlepšího vědomí a svědomí? ...
Otázky:
a.) Kým je podle Vás vlastněný FED?
b.) Kdo tiskne USA nekryté peníze?
c.) Co se stane, pokud FED stáhne jako v 30.letech hyperinflační dolary...?
Tak už to do těch novin konečně někdo pusťte naplno, že peníze jsou iluze, dluhy taky, ale budou se reálně donekonečna vymáhat... a že to všechno vede jen k cílenému zotročení lidí... kfo bude první kdo řekne, že král je nahý?
Jako akademicky vzdělaný ekonom si dávno myslím, že vlády pracují především pro sebe. Někdy se ovšem zájmy politiků kryjí se zájmy voličů, ani to se nedá vyloučit :-)
FED "patří" bankám, ale řídí ho Kongres USA, s tím si starosti nedělejte.
Co máte proti penězům? Fungování peněz a existence korporací jsou dva "vynálezy", které umožnily neuvěřitelný rozvoj lidské společnosti za posledních 200 let. Bez nich by společnost vypadala úplně jinak a jsem přesvědčený, že byste nechtěl měnit.
Jaký je Váš názor na pravděpodobnost konspirační teorie o řízeném bankrotu USD pro vymazání nespláceného (a při neustálém geometrickém navyšování asi i nesplatitelném) americkém státním dluhu . A připravované nové měně Amero? :)
Myslím si, že jsou to bláboly. Sorry :-)
Jak velká je pravděpodobnost vzniku hyperinflace dolaru v horizontu cca 1 roku ? Tj. kolik toho je ještě schopna ustát US ekonomika s ohledem i na veliké dolarové čínské (ale i další ve světě) rezervy?
Co myslíte hyperinflací? Pokud inflaci nad 100%, tak to se určitě nestane. Inflace v USA zřejmě vzroste, pro FED je to nejlepší možná politika, ale nad 5-7% to nepustí.
Dobrý den
chtěl jsem se zeptat, zdali nalévání peněz do ekonomiky nepovede jen ke krátkodobému oživení ekonomiky ? A jaký bude mít vliv tento balík na inflaci ? Případně zdali nemůže dojít i na hyperinflaci ? Viz Výmarská republika. Předem děkuji za odpověď Dalibor Fišer
Viz mé odpovědi výše.
Loni jsem nakoupil do zásoby dolary v kurzu za něco málo přes 15Kč/1USD. Nyní mám doma kolem 3,5tisíce US dolarů. Má si je nechat doma pořád v šuplíku na příští zahraniční dovolené? Nebo mám nyní ty dolary radši hned prodat a buď nyní v létě, nebo příští rok v létě (nevím jestli letos nebo až za rok pojedu na zahraniční dovolenou do dolarové oblasti) si nakoupit znova?
Mám dojem, že nyní v USA spustili rotačky na výrobu dolarů, což by mělo vést k oslabení dolaru. Kdybych nyní dolary prodal a potom si koupil znova, tak bych mohl docela vydělat? Mám správný předpoklad?
Franto, spekulovat s 3,5 tisícem dolarů je hodně riskantní. Možná že to bude, jak čekáte, ale možná že ne. Krátkodobé výkyvy dolaru jsou velké a většinou jsou způsobeny prudkou změnou očekávání, což se hodně špatně předpovídá.
Nejrozumnější je rozkládat riziko.Pokud dolary budete potřebovat, buďte rád, že jste je nakoupil za 15 korun a nechte to být.
Dobrý den,
nepřipadá vám, že nově vznikající "špatná banka" je vytvoření černé díry na vše co se nehodí do plynulého chodu ekonomiky, ale jinak na struktuře a přístupu nic nemění? Spíše naopak možná zvětší možnosti fin. institucí a velkých firem riskovat nákupy "zajíce v pytli"?
Bad bank, či cokoliv podobného je samozřejmě výraz zoufalství nad situací finančního sektoru. Bez finančního sektoru ale nemůže moderní ekonomika fungovat, takže zachránit ho musíme (YES, WE CAN, dodal by Obama :-)
Důležité je, co se stane POTOM, až se banky vyčistí, jak zajistíme, aby se podobná krize neopakovala. Lepší regulace? Větší transparentnost? Nezní to moc radikálně, ale nic lepšího mě zatím nenapadá.
Dobrý den
chtěl bych položit tato dotazy :
1)myslíte si taky, že stimulační peníze vrhnuté vládami do oběhu rozhýbou ekonomiku, nebo jde jen o krátkodobý efekt, který vyjde v konečném důsledku na prázdno?
2) jste osobně zastáncem liberální ekonomiky " LAISSES FAIRE ", nebo Keynesovské ekonomiky - tedy státem regulované ?
3)jak to vidíte Vy - není právě příčina ekonomické krize, způsobena liberální neřízenou ekonomikou, tím pádem zda náhodou neměl John Keyness pravdu , že krizi způsobuje neřízené pumpování peněz do ekonomiky < dluhy > ?
Veškeré vládní iniciativy mají nutně jen krátkodobé efekty. Uprostřed tornáda je ale krátkodobá pomoc docela užitečná...
Keynes nic nepsal o státem regulované ekonomice, jeho teorie se zabývá čistě makroekonomickou stabilizací. Taky v době kdy psal svoji Treatise... utrácely vlády tak 15-20% HDP, dnes je to 40-50%...
Interakce mezi ekonomkou a finančním trhem jsou evidentně složitější a potenciálně nebezpečnější, než jsme si mysleli ještě před dvěma lety. Jak to ale korigovat není vůbec jasné - kdo a jak má "řídít pumpování peněz"? Centrální banky si myslely, že to mají docela pod kontrolou....
