Finanční trhy, které se sotva uklidnily po summitu eurozóny z minulého týdne, dostaly zčistajasna další tvrdou ránu. Řecký premiér Jorgos Papandreu oznámil poslancům své strany PASOK úmysl nechat voliče, aby se v lednu vyslovili k dohodě připravené v Bruselu.

Svůj pokerový tah řecký premiér podle dostupných informací nekonzultoval s klíčovými unijními politiky, jako jsou spolková kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Nicolas Sarkozy. O to více zaskočil domácí opozici i partnery v Evropě.

Úterní reakce postupně přecházely od překvapení k hněvu až po jen málo skrývané výhrůžky. "Vypadá to, jako by se někdo pokoušel zvrátit to, co už bylo dohodnuto," prohlásil Rainer Brüderle, mluvčí poslanců za liberální FDP v německém Bundestagu. Upozornil, že pokud nebudou dodrženy dohodnuté podmínky, "dostaneme se do bodu, kdy už nepřijdou žádné peníze a následovat bude státní bankrot".

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném prohlášení připomněli, co se od Atén očekává: "Věříme, že Řecko dostojí svým závazkům vůči eurozóně a mezinárodní komunitě."

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová se kvůli nenadálé situaci setkají ještě dnes na jihu Francie v Cannes s řeckým premiérem Papandreem před vrcholnou schůzkou skupiny G20. Spolu s nimi bude přítomná i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.

Položí Řecko euro a eurozónu? Dokážou naopak přivést evropští státníci Atény k rozumu? Směřuje eurozóna do recese? Má se Česko obávat výraznějších dopadů?

Na tyto a další otázky odpovídal bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, který nyní pracuje ve společnosti Deloitte.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Zajíček
Dobrý den pane Niedermayere, kolika procenty odhadujete podíl na uzdravení €uroatlantických ekonomik obnovením industrializace na úroveň, kdy daňový výnos z tuzemských výrob, včetně zboží denní spotřeby a denní potřeby, pokrývá výdaje veřejných rozpočtů na veřejnou službu, resp. kolika procenty máte současný stav za důsledek dlouhodobé deindustrializace €uroatlantických ekonomik? Děkuji Vám za odpověď.
Dobrý den všem čtenářům, a předem díky za všechny otázky. Na tuto otázku mohu jen obtížně odpovědět, již také proto, že si nemyslím, že cesta k udržení prosperity (a vůbec dosažení udržitelného rozvoje ekonomiky) vede přes vyšší industrializaci. Myslím, že je logické předpokládat rostoucí roli třeba služeb na ekonomickém vývoji, hlavně u rozvinutějších ekonomik.
Luděk Niedermayer
PS
Dobrý den. Tady se pořád omýlá Řecko, jako kdyby to v jiných zemích bylo bez problémů,jak kdyby žádné jiné země nebyly zadluženy až po uši.Chyba je jednoznačně v systému a aby mohl vzniknout nový,musí starý zaniknout. A příležitostí k tomu je i odmítnutí Řeků další zadlužování své země .Bankrot bude sice znamenat velký chaos ale copak tahle nekonečná agonie pseudozáchran a pseudořešení je lepší?
Souhlasil bych s tím, že důsledek dnešní dluhové krize by měl vést ke změně systému, ale zřejmě si ji představuji poněkud méně radikálně :-) Pro mne to je zejména jasná a trvalá fiskální zodpovědnost vlád, nejlépe zakotvena v jasných a vynutitelných fiskálních pravidlech a podpořena vysokou transparencí. Nemyslím si, že třeba referendem "vyrobené" odmítnutí splácení dluhů je zrovna dobrý začátek změn... Jakkoliv jsem silně proti zadlužování zemí, jsou i v případech ekonomického managmentu zemí případy, kdy zadlužení na jasně definované účely, může býr ekonomicky celkem racionální (což zjevně platí pro firmy či lidi). Na druhou stranu není vůbec o pochyb, že to ce se v minulých letech dělo ve světě stíátních rozpočtů tuto podmínku zjevně vůbec nesplňovalo.
Luděk Niedermayer
Ctirad
Dobrý den, myslíte si, že trhy budou čekat do ledna, až se Řekům uráčí se vyjádřit v referendu? Nebude už do té doby vymalováno?
Ten plán, který ve vládě v Aténách "přes noc" vznikl, a který je zjevně diktován tamní politickou situací, evidentně není domyšlen - toto je jen jeden z jeho problémů. Neznám přesně detaily denní řecké fiskální pozice, ale myslím si, že řádově 3 měsíce tamní státní kasa bez dalších půjček nemůže fungovat, pokud by tamní rozpočet plnil všechny své závazky (včetně splátek úvěrů). Navíc pro Evropu je klíčovým rizikem, že hrozba nekoordinovaného zastavení řeckých splátek či jen vytvoření nejistoty o dalším postupu začne potépět další státní dlužníky či finanční instituce.
Luděk Niedermayer
Gabriel Eichler
Dobrý den pane , proč nikto nepoukáže na to , že v EU existuje system odpočtov a vrátok DPH,ktorý nahlodáva štátne rozpočty organizovanými skupinami firiem po celej EU,pričom v USA tento system neexistuje....to je jednotný trh predsa ???
Na daně odborník opravdu nejsem a také mne ta situace zaráží. Nějak bych předpokládal, že v době takového rozvoje IT technologií, jaký zažíváme, by tento problém měl být eliminovatelný. Mám ale pocit, že daňový systém v USA stojí na jiném principu než je evropská DPH, nemluvě o jiné politické konstrukci USA a EU... Nicméně nepochybně by EU měla věnovat nejvyšší pozornost zlepšování fungování společného trhu, ten podle mne skýtá nejlepší cestu za zajištění udržitelného vývoje v Evropě (nikoliv ale náhradu reforem v jednotlivých zemích, pochopitelně).
Luděk Niedermayer
Tom Liberec
Dobrý den. Nepovažujete vystoupení Řecka a návrat k vlastní měně za cestu, kterou by bylo možné po devalvaci a velmi tvrdých 10 letech nastartovat růst ? Na rozdíl od možných desítek let nemožnosti obnovy konkurenceschopnosti, vysoké minimální mzdě údajně 21.000 Kč v přep.a žití na penězovodech. Zároveň ve finančním protektorátu EU, EMU, atd. Není to jediná cesta jak si Řekové mohou uvědomit, že není při stavu jejich hospodářství možné mít na VŠ učebnice zadarmo a důchody vyšší než než konkurenceschopné státy kde v posledních letech reálně nerostly mzdy ? - Domníváte se, že je nadále možný scénář kdy je obyvatelstvu EMU a EU tajeno např.to kdo na poslední chvíli zachránil před nedávnem Itálii ? Dá se podle vás nějak odhadnout vývoj a objem CDS k dluhu Řecka ? Pořád se píše o ceně (politické) integrace Evropy ale neuvažuje se o tom, že jak to vypadá, budou náklady v čase v podstatě nekončící ? Záchranné balíčky a valy vůbec nepočítají s mentalitou běžných lidí ( jak vidět ani některých politiků ) a jsou tak podle mého názoru dost politicky i ekonomicky naivní. Děkuji
Tyto otázky by asi zabraly na celodenní diskusi, ale alepoň na něco zkusím reagovat. Predevším si nemyslím, že by teoretické vystoupení z eurozony Řecku jakkoliv pomohlo (což si myslí zřejmě i Řekové). A ekonomicky i sociálně je myslím lepší pokles nominálních mezd v eurech, než experiment se zavedením své měny, která o desítky procent propadne a ponese velmi vysoké úroky. Také mne poněkud udivuje, že minimálně část tamní populace nechápe co a proč je třeba učinit, ale analogie s tím, co často prožíváme třeba u nás, i když v menší míře (díky lepšímu stavu ekonomiky a slušné fiskální situaci) míru údivu relativizuje. Proto myslím je třeba, aby politici začali zcela jinak a férově komunikovat s voliči o možnostech jejich země. Pak by se "mentalita běžných lidí" asi chovala jinak. Jedním z problémů všech opatřeních, které zmiňujete, je, že jen obtížně rozlišují mezi půjčkami ohroženým zemím (tím se pomoc poskytuje) a jakýmisi fiktivními dary (kter se nedějí a plánovány nejsou). Jinak já si nejsem vědom žádném "bílém rytíři" který zachraňuje Itálii. Probhají pouze poměrně omezené intervence ECB (a zřejmě národních cdcentrálnch bank eurozony) na trzích, ale jejich rozsah je proti podobným operacím amerického FEDu či Britské poměrně malý.
Luděk Niedermayer
Peter Friedmann
Aký kurz odhadujete EUR/USD v lete 2012 ?
Vzhledem k tomu, že vývoj ČR v roce 2012 je zahalen naprosto bezprecedentní mírou nejistoty (růst může být jak slušný, třeba nad 1% tak může dojít k značnému poklesu), si netroufám přesně i nepřesně odpovědět. Obrazně řešeno koruna osciluje mezi pozicí měny, která díky silnému makru ČR může být poměrně silná (a třeba k euru posilovat) a postavením měny periferní, která při problémech její referenční měny (eura) poměrně hluboce může propadnout. Jak vidíme na trzích, mezi těmito pozicemi se koruna posouvá klidně i v průběhu pár hodin.
Luděk Niedermayer
Martin
Když to tak sleduji, možná je to hra domluvená s Merkelovou a Sarkozy. Cilem je statni bankrot, odepsani 100% dluhu. Zapad bude zachranovat pouze banky a nebude muset masivne platit jeste Recko. Rekum se ulevi o uroky a po seskrtani vydaju a vyrovnanem rozpoctu pojedou odznova. Mozna jim prece jen EU pujci, kdyz trhy ne. Nakonec ani vystoupeni z Eurozony není nezbytně nutné, dál mohou používat euro. Takze asi zadna tragedie. Papandreu pokud budou v bankrotu muze seskrtat duchody a vyhazet statni zamestnance, protoze nebudou mit na ne penize. Proste zdroje nejsou :) Nebo je to nerealne ?
Podle mne ne, ale mýlit se mužem všichni. Především platí, že plánovaný odpis dluhu nepostihne půjčky řecku z Unie a MMF, ani držbu obligací v ECB. A věřte mi, že politici v Evropě opravdu o peníze PUJČENÉ řekům přijít nechtějí... Ani pro Řeky není odpis zadarmo - největší ránu dostanou tamní finanční instituce a penzijní fondy, které bude muset tamní vláda "na dluh" rekapitalizovat. Tedy zajistit si na něj půjčky (se kterými dnešní plány myslím počítají). Jinak to, že Řecko potřebuje zásadní reformy dokumentuje třeba jak pokles tamní ekonomiky (i když na něm se úspory zjevně podepsaly) i to, že tamní rozpočet má deficit i bez dluhové služby. Řeky tedy čekají reformy tak či onak, ekonomicky se mi zdá jansé, že pokrařování v aktuálním plánu je pro ně nejméně bolestivé... Pokud by třeba ze strany Řecka došlo k jednostrannému rozhodnutí o odmítnutí plánu a zastavení splátek půjček, celá konstrukce pomoci k zajištění fungování tamní ekonomiky padne a s ní podle mne i celá tamní ekonomika.
Luděk Niedermayer
T. Brychta
Dobrý den, můžete prosím vysvětlit, proč v současné situaci oslabuje koruna vůči euru, když problémy má euro ? A jaký předpokládáte krátkodobý a střednědobý trend vývoje kurzu EUR/CZK. Děkuji
Navzdory všeobecnému přesvědčení nejde o krizi eura jako měny, ale o dluhovou krizí (dnes) zemí eurozony (ale od krize roku 2008 dostalo pomoc 6 zemí EU, z nichž jen polovina používá euro). Navíc, směnný kurz eura k dolaru je stále spíše silný než slabý. Koruna oslabuje třeba proto, že pokud by došlo k problémech s evropskými ekonomikami, jejich dopad na nás způsobí zřejmě nejméně takový ekonomický pokles, jako bude v zemích na západ od nás (díky roli exportu a její oritnaci na EU). O poněkud schizofrenní pozici koruny jsem psal výše.
Luděk Niedermayer
pepa
Nebylo by z pohledu Řeků nejlepší vyhlásit platební neschopnost, dluhy zrušit jak sovětské Rusko, zavést si svoji měnu a holt počítat s tím, že se musejí obejít bez vydávání nových dluhopisů - než nadále vytloukat klín klínem ?
Nikoliv, jak jsem psal výše. Tamní nová měna by propadala v hodnotě a prakticky nikdo by o ni nestál (jednoduše řeřeno). Došlo by také ke kolapsu finančního sektoru. Nekoordinované zastavení splátek dluhu je navíc bezpečná cesta do nákladných právních sporů, které by celou tamní ekonomiku paralyzovaly na léta či spíše dekády. Řecko (stejně jako další země) si prostě musí reformy odpracovat. A je rozumné, že mezinárodní půjčky jim na to dají čas (niméně musí být reformami podmíněny, což je konec konců léta funkční postup MMF). Rozumné zjevně nebylo, že situace s tamní fiskální politikou a stavem ekonomiky mohla dojít tak daleko... (což je opět otázka míry, a netýká se jen Řecka, a EU se na ni snaží lépe či hůře reagovat změnou pravidel)
Luděk Niedermayer
Šindelář
Dobrý den pane Niedermayere,čistě teoreticky, v případě, že do naprosto stejné situace se vším všudy se dostanou další ze skupiny PIIGS, ustojí tuto situaci EU, co by dle vašeho názoru následovalo ?
Čistě teoreticky se do problémů dostane prakticky každá země EU, když jí finanční trhy neposkytnou nové půjčky (hrubým odhadem řekněme v případě ČR v řádu miliardy denně). I ty země, které hospodaří s tak zvaným primárním přebytkem (příjmy stačí na běžné výdaje) nejsou sto dluhy splatit, a splácí je jen novými úvěry... Toto je důsledek dekády trvající politiky států, která tolerovala růst dluhů a kterou voliči často od svých politiků přímo či nepřímo vyžadují. Proto není dnes klíčovou otázkou jak se bude řešit problém Řecka, ale jak udržet přístup k půjčkám za rozumných podmínek pro další země. v případě, že by došlo k ohrožení tohoto u PIIGS, tak na seznam akutně ohrožených okamžitě přibudou další země, nás nevyjímaje. Klíčem je tedy rychlá realizace reforem (nejen tvorba slibů) a mechnismus, který dočasně ohrožené země dočasně podmíněně podpoří (neb reformy trvají a hned nefungují). Moc dobře to nezní, ale lepší nápad nemám :-( navíc, pokud se díky dluhové krizi dostane EU do recese, situace se dále značně zkomplikuje a ohrožených přibude...
Luděk Niedermayer
kostas
dobrý den, kdyby jste byl řek,jak by jste hlasoval ? Prosím o ANO nebo NE. děkuji
jak by zněla otázka ? ale jak jsem žekl, nejlepší cesta pro Řecko je: - být členem EU - být členem eurozony - co nejrychleji reformovat - akceptovat podmínky pomoci (v širším smyslu, neb ani já detaily neznám) - realizovat takovyý odpis dluhu v soukromých institucích, na který ziskají dostatečně velkou podporu zdá se, že to co nyní Řecku chybí je alespoň urřitý politický konsensus na tomto postupu (který nemá moc laternativ). To je obtížná otázka a hlavně úkol pro tamní politiku. ale je pravda, že chování zbytku Evropy jim to občas příliš neusnadňuje...
Luděk Niedermayer
Pavel
muzete mi prosim nastinit, co Vas vedlo v CNB k tehdejsi "vymene" zlata za dluhopisy? pry to byl stabilni vynos techto dluhopisu. jak hodnotite tento krok? myslite, ze cena zlata skutecne odrazi nervozitu na trzich? proc tomu nebylo v roce 2008?
Osobně mám zato, že z hlediska transakcí, způsobu manipulace a vynosu z držení podobně nepředstavuje zlato příliš vhodný nástroj pro investici devizových rezev, pokud ty slouží k podpoře směnitelnosti měny a jejího kurzu (ne jako u některých zemí primáfrně k uchování hodnoty). A tento názor v ČNB jednoznačně převážil... Prakticky každou investici lze ex post zpochybnit, ale uznávám, že každý kdo kdy v minulosit zlato prodal, musí čekat podobné otázky, jako je teto....
Luděk Niedermayer
Dan
Dobry den, zajimalo by mne kdo na dnesni krizi nejvice vydelava, a kdo naopak nejvice prodelava? Kdyz napriklad ceny akcii ted klesaji, znamena to, ze nekdo je ted levne prodava, a naopak nekdo jiny zase levne nakupuje...
Teoreticky je to sice hra s nulovým součtem, ale pouze teroeticky. Především pokud dnešní dluhová krize přeroste do recese ekonomik, postiženi přímo či nepřímo budou skoro všichni. Jinak na volatilitě trhů vydělává část finančního sektoru, ale jen část - třeba instituce zaměřené na obchodování (berou za to provize), neboť volatilita často zvýší objem obchodů) a potom spíše krátkodobě zaměření profesionální investoři (často označované za spekulanty). Například pro komerční banky či jiné dlouhodobě zaměřené instituce nejsou výkyvy na trzích a nejistota zrovna příznivými faktory. Na výkyvech trhů talké málo kdy "vydělají" běžní malí investoři mající prostředky třeba v penzijních či peněžních fondech.
Luděk Niedermayer
občan
Když se cca před 10 lety zavádělo euro do oběhu, tak tenkrát se v odborných kruzích mluvilo mj o zavedení společného evropského ministersva financí - EMF. Jistě by takový úřad za tu dobu neměl šanci projít schválením parlamentní cestou v zemích EMU. Až nyní kdy se uměle spustila krize kolem PIGS a vše najednou spěje k vytvoření EMF a společných evropských daní a i eurodůchodů atd jak bylo kdysi naplánováno. Takže vše kolem Řecka je jen divadlo s jasným koncem.
Tento názor nesdílím. Možné posílení koordinace hospodářských politik a euro daně či důcody jsou opravdu velice odlišné věci (i když osobně bych třeba vyšší míru sjednocení spotřební daně přivítal, a dnešní sitiace třeba s palivy ukazuje proč to dává smysl). Myslím si, že dokocne termín EMF je zavádějící a chybný. K tomu, aby se dluhová krize snadno neopakovala stačí, aby jednutlivé země, v rámci své dominantně automní politiky (velikost evropského rozpočtu je v poměru k HDP proti národním minimální) byly zodpovědné. Což není jen zájem "evropy, ale měl by to být klíčový požadavek daňových poplatníků v každé zemi... ke snížení rizika krizí není vůbec nutné, aby EU diktovalo parametry jako je velikost rozpočtu či jeho strukturu... což obvykle ministra financí dělají... Jinak děkuji všem za účast v dnešním ON LINE a někdy v budoucnu nashledanou. LN
Luděk Niedermayer