Vyspělé ekonomiky se kvůli sérii finančních krizí a ekonomických propadů posledních pěti let vrátily celkově o řadu let zpět a některé nejpostiženější ztratily celé desetiletí.

Uvedl to britský týdeník The Economist, který vytvořil takzvaný Proustův index, pojmenovaný podle autora slavného románu "Hledání ztraceného času".

Z dvanáctky vybraných zemí dopadlo nejhůře podle očekávání Řecko, které je nyní z hlediska sedmi použitých ukazatelů rozvoje ekonomiky a prosperity zpět v roce 1999, tedy před přijetím eura. Sedm až deset let ztratily další země postižené dluhovou krizí posledních dvou let jako Portugalsko, Irsko, Španělsko a Itálie.

Deset let ztratily i USA

Po Řecku nejvíce ztratil Island, který zchudl kvůli těžké bankovní krizi. Hned za ním jsou se ztrátou deseti let Spojené státy. Francie ztratila pět let a nejlépe dopadá Německo, které je nyní v čase zpět jen o tři roky.

Pracovitý sever a líný jih. S krizí v eurozóně ožívají stereotypy - čtěte ZDE

Bruselské zákulisí: Nejde o to zachránit Řecko, největší hrozbou jsou krachy bank - čtěte ZDE

Z regionu střední a východní Evropy je ve srovnání pouze Maďarsko, které ztratilo asi devět let. Článek The Economist najdete zde.

Ukazatele Proustova indexu spadají do tří kategorii - první tvoří bohatství domácností s jeho hlavními složkami v podobě cen finančních aktiv a nemovitostí. Další kategorií je roční výkon ekonomiky a velikost soukromé spotřeby, třetí skupinu tvoří reálné mzdy a nezaměstnanost.

Ztracený čas Spojených států je důsledkem zejména všeobecného propadu cen nemovitostí po prasknutí jejich bubliny v roce 2007. Americký majitel domu či bytu nyní žije z hlediska hodnoty svého bydlení v roce 2001, tedy těsně před tím, než se bublina začala nafukovat. Americké domácnosti ztratily ohromující sumu 9,2 bilionu dolarů, což odpovídá 60 procentům ročního výkonu největší ekonomiky světa.

Obnova bude trvat

Jak rychle ekonomiky ztráty nahradí, bude záležet na tom, kde nejvíc ztratily. Velmi rychlé tak může být oživení akciového trhu, jak o tom svědčí nynější návrat amerických akciových indexů na úrovně poloviny roku 2008, tedy před zářijovým pádem banky Lehman Brothers a následným kolapsem na trzích.

Naproti tomu ukazatele produkce nahrazují ztrátu vesměs jen velmi postupně a jejich návrat bude komplikovat letošní očekávaný útlum globální ekonomiky. Z hlediska reálného hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu je podle statistik Mezinárodního měnového fondu nyní třetina ze 184 členských zení chudší než v roce 2007 a každá z těchto 61 zemí ztratila nejméně pět let. Z Evropské unie ztratilo čas z hlediska HDP na hlavu 22 zemí, píše The Economist.

Pomalu se budou na předkrizové úrovně navracet i reálné mzdy. V deseti ze 25 bohatých členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou nyní reálné mzdy nižší než v roce 2010 a v průměru ztráta činí čtyři roky. Mzdy zaměstnanců v Řecku a Maďarsku po úpravě o inflaci jsou nyní pod úrovní roku 2004.