Do čela Evropské centrální banky (ECB) nastupuje v úterý na osm let její třetí prezident Mario Draghi (64). Nástupce Francouze Jeana-Clauda Tricheta bude muset hned od počátku řešit problémy na všech frontách od postoje vůči požadavkům na pomoc v dluhové krizi eurozóny přes tlak Německa na zastavení potenciálně inflační intervenční politiky po spory o personální obsazení banky.

Dosavadní šéf italské centrální banky bude muset dosáhnout ve vedení ECB konsenzu, do jaké míry by měla banka pomáhat v zachraňování zadlužených a dluhovou krizí ohrožených zemí jako Řecka nebo Itálie.

 

Názor odborníka

Michal Valentík, investiční stratég ČP Invest

Italský centrální bankéř se stává lídrem ECB. Zdálo by se, že Ital bude prosazovat opatření k záchraně a pomoci zemí v periferii tj. především Itálie, o které se mluví jako o dalším kandidátu po Řecku. Ovšem opak může být pravdou. Mario Drahgi je zkušený finančník, který v 90. letech mohl krotit italské deficity a nakonec přivedl Itálii k přijetí eura. Bez jeho práce a úsilí by již v 90. letech nebyla Itálie schopná financovat svůj provoz kvůli příliš přebujelé byrokracii a státnímu utrácení.

Je to člověk, který bude pravděpodobně pokračovat v jestřábí politice ECB. I přes své jižanské kořeny, zastává názory blízké severským státům – vyrovnané rozpočty a silnou měnu. Proto ho také německá kancléřka Merkelová podpořila, když byl volen do čela ECB. Draghi si je vědom, že zbytečná regulace, neřešení a odkládání problémů krizi vyřešit nemůže. Důležité je, aby politici nyní dokončili započatou práci. ECB je tu od toho, aby udržovala stabilní euro a ne od toho, aby zachraňovala jednotlivé národní ekonomiky.

To, kde vytyčí hranici, do značné míry určí osud dluhové krize i samotného eura. První příležitost k naznačení směru Draghi dostane ve čtvrtek po zasedání bankovní rady ECB.

Draghi chce pomáhat zadluženým zemím

Draghi je teoreticky stejně jako Trichet odhodlaným zastáncem přísně protiinflační měnové politiky, ta však v posledních letech za globální finanční krize a zejména za dluhové krize eurozóny dostala vážné trhliny.

Pro mnohé klíčovou linii banka překročila v loňském roce, kdy v zájmu pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku začala na trzích skupovat jejich dluhopisy.

Nákupy dluhopisů vyvolaly kritiku mezi německými členy banky a jejich odpor se ještě zvýšil, když ECB letos v srpnu začala kupovat dluhopisy Itálie a Španělska. Kvůli této politice již z vedení ECB odešli dva Němci.

 

Draghi minulý týden naznačil, že je připraven zmírňovat dluhovou krizi "dočasným" pokračováním v nákupech dluhopisů ohrožených zemí.

To ale může opět vést ke kritice od Němců, zejména poté, co minulý týden summit Evropské unie rozhodl o posílení "palebné síly" záchranného fondu EFSF na bilion eur (skoro 25 bilionů Kč). To sice "eurovalu" umožní i intervence na trhu, kapacity ECB jsou ale mnohem vyšší a omezuje je pouze starost o vliv této politiky na inflaci.

Snížení sazeb trh neočkává

Inflace v Evropě i přes útlum ekonomiky roste a minulý měsíc se v zemích eura dostala na tři procenta, výrazně nad cílovou úroveň ECB, která je těsně pod dvěma procenty.

Znamená to, že ECB zřejmě tento ani příští měsíc nebude moci podpořit prudce ochabující ekonomiku eurozóny snížením úrokových sazeb, protože německý kontingent ve vedení banky bude asi ostře proti tomu.

Klíčový úrok ECB je po dvou letošních zvýšeních na 1,5 procenta. To kontrastuje s politikou centrálních bank USA a Japonska, které své úroky kvůli slabé ekonomické situaci drží nadále prakticky na nule.

Němci v ECB ztrácí vliv

V čele ECB měl původně po Trichetovi zasednout Němec Axel Weber. Ten ale počátkem tohoto roku vzhledem ke své kritice kroků ECB odstoupil z čela německé Bundesbanky a tím i z širšího vedení ECB.

 

Řada Němců, kteří se koncem 90. let minulého století jen neochotně vzdávali milované marky, může být nyní znepokojena, protože užší šestičlenné vedení ECB je už z poloviny tvořeno zástupci "nedisciplinovaných" jihoevropských zemí - vedle Draghiho je zde Portugalec Vitor Constancio a velkým problémem je přítomnost dalšího Itala, Lorenza Biniho Smaghiho.

Kvůli Binimu Smaghimu vypukl nyní spor mezi Itálií a Francií, která po Trichetově odchodu ztrácí v užším vedení ECB svého člověka.

Paříž souhlasila v dubnu s nominací Draghiho jen pod podmínkou, že Bini Smaghi uvolní místo v řídicím výboru ECB Francouzi, Ital ale odstoupit odmítá a výzvy Paříže a italského premiéra Silvia Berlusconiho k odchodu označuje za útok na nezávislost banky.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru