Případný rozpad Evropské unie, která se potýká s vážnými finančními problémy, je větším rizikem než její udržení. Slovenská premiérka Iveta Radičová to řekla v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

EU má podle ní šanci i tuto nepříznivou situaci ustát.

Eurozóna se tento týden shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.

"Jsem přesvědčena, že výrazně větším rizikem je rozpad (EU) než udržení. Že máme udělat maximum pro to, abychom právě v době krize nacházeli společná řešení a dohody, protože problémy jednotlivých zemí mají jen nadnárodní řešení," řekla Radičová, podle které je nyní důležité, aby se členské země unie dokázaly dohodnout a tuto dohodu realizovat.

"Pokud nebude padat jedna vláda za druhou tváří v tvář sílícím sociálním nepokojům, potom má Evropa šanci na druhý dech," míní Radičová, která však sama musí v březnu z pozice premiérky po vyslovení nedůvěry slovenským parlamentem odstoupit.

Podle dosluhující slovenské premiérky je očividné, že nyní panuje výrazný rozdíl mezi jižní a severní částí Evropy. "Že jsou jisté rozdíly mezi členskými zeměmi eurozóny a členskými zeměmi EU. Faktem zůstává, že 17 států má společnou měnu a zabezpečení stability společné měny je i pro ekonomický růst či stagnaci velmi důležité," upozornila Radičová, podle které se finanční krize v eurozóně přelila do ekonomické krize a má na svědomí stagnaci ekonomického růstu, což má vliv i na Českou republiku.

Kalousek chce stabilizovat banky

Podobný názor má také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Pro Českou republiku a velkou většinu evropských zemí je rozpad EU zásadní riziko," řekl Kalousek. Strukturální reformy jsou podle Kalouska důležité, ale jejich reálný dopad lze očekávat za tři až čtyři roky. EU by nyní měla upřít hlavní síly především na stabilizaci bankovního sektoru, na což má jen málo času.

Evropské banky totiž podle dohody musejí posílit kapitálovou přiměřenost. Bankám, které vlastní značné množství řeckých dluhopisů, navíc situaci zkomplikuje jejich padesátiprocentní znehodnocení. Kapitál evropských bank proto bude muset být posílen o několik stovek miliard eur. Banky ale mají podle Kalouska problém získat peníze na trzích a zadlužené vlády už nemají kapacitu jim pomoci.

Poslední možností je tak podle Kalouska evropský záchranný fond. "Eurozóna se dohodla na jeho navýšení i restrukturalizaci řeckého dluhu. Ale ta zásadní dohoda, kde se vezmou ty peníze a zejména jakým mechanismem dojde k rekapitalizaci privátních bank, ta prostě není a bude se hledat velmi obtížně," upozornil Kalousek, který předpokládá, že toto téma bude hlavním bodem listopadového setkání ministrů financí zemí EU.

"Pevně doufám, že se nějaké řešení najde. Nicméně, že bych byl stoprocentním optimistou, že nalezneme takové řešení, které trhy uklidní a banky opět získají důvěru, to si upřímně řečeno moc nemyslím," podotkl Kalousek, podle kterého se finanční krize kvůli tomu může překlopit v "zásadní krizi hospodářskou".

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru