Eurozóna se chce na novém záchranném programu pro Řecko dohodnout nejpozději na začátku července. Vyplývá to z prohlášení lídrů eurozóny, na němž se ve čtvrtek shodli na summitu Evropské unie v Bruselu.

EU a Mezinárodní měnový fond se ve čtvrtek v Aténách s řeckou vládou zároveň dohodly na pětiletém plánu úsporných opatření. Rozpočtovými škrty mezinárodní společenství podmiňuje jakoukoliv další pomoc Řecku, které již loni získalo 110 miliard eur pomoci, ale ani tyto finanční prostředky mu nestačí.

 

Řecko se tak EU a MMF zavázalo k dalšímu zvyšování daní a dalším škrtům ve výdajích. ,,Jsme odhodláni, velmi odhodláni, pokračovat v důležitém programu, který přinese zásadní, až radikální změny, aby naše ekonomika byla životaschopná," řekl po dohodě novinářům řeckým premiér Jorgos Papandreu.

Nový záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur a zástupci EU a MMF o něm teprve začínají jednat. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. "(Šéfové států a vlád) potvrdili, že budou usilovat o dobrovolné zapojení soukromého sektoru," uvádí prohlášení.

Řekové budou čerpat víc i z unijních fondů

Evropská unie chce zároveň Řecku pomoci s velmi slabou ekonomikou, která se stále nachází v recesi a nejeví žádné známky oživení, mimo jiné i kvůli drastickým úsporným opatřením. Komise tak navrhla, aby Řekové rychleji získávali peníze z unijního fondů.

ŘECKÁ DLUHOVÁ KRIZE

,,Summit EU podporuje všechny snahy zvýšit řeckou kapacitu přijímat peníze z unijních fondů, které mají podpořit hospodářský růst a zaměstnanost," uvádí prohlášení. Brusel tak například řecké vládě povolil, aby peníze z takzvaného evropského sociálního fondu mohla použít i na vypořádání se s rostoucí nezaměstnaností, přičemž unijní peníze jsou v tomto případě běžně určeny zejména na vzdělávací programy.

Lídři eurozóny nicméně v prohlášení kritizují řeckou opozici, která z velké části nehodlá plánovaná úsporná opatření řecké vlády podpořit. ,,Vzhledem k délce, rozsahu a povaze nutných reforem je národní jednota nezbytným předpokladem k úspěchu," shodli se státníci.

Pokud by se současné vládě premiéra Jorgose Papandrea nepodařilo úsporná opatření prosadit, Řecko by nedostalo nutnou finanční pomoc od mezinárodního společenství, a zhruba v polovině července by mu došla hotovost. Země by tak definitivně zbankrotovala.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru