Trvání Evropské centrální banky (ECB) na evidentně nezdařeném záchranném plánu pro Řecko a její tvrdý odpor proti myšlence restrukturalizace řeckého dluhu by mohly vést až k rozpadu eurozóny. Napsal to ve svém posledním čísle britský týdeník The Economist. Podle něj je nutné přejít k nějakému "plánu B", jehož jedinou schůdnou verzí je restrukturalizace, to znamená snížení dluhové zátěže Řecka a obnovení jeho solventnosti.

Rok po dohodě na finanční pomoci Řecku je zjevné, že plán selhal. Činitelé EU a Mezinárodního měnového fondu již přiznávají, že s nynějšími vysokými úrokovými výnosy z dluhopisů nemá země žádnou naději splnit klíčový předpoklad plánu a vrátit se příští rok na kapitálový trh.

Jenomže než aby Evropané přistoupili k vypracování plánu B, "hašteří se jako děti na pískovišti", poznamenává Economist. "Kdyby nešlo o tolik, působila by jejich nekompetentnost řešit dluhovou krizi komicky," dodává.

Hlavní boj se vede mezi Německem a ECB. Němečtí politici už nechtějí půjčovat Řecku bez zásadní změny plánu a buď chtějí za úvěry zástavu v podobě příjmů z privatizace, nebo navrhují rovnou restrukturalizaci dluhu. Podle Economistu je cesta privatizace politicky neschůdná, totéž platí o nekonečných transferech desítek miliard eur Řecku, takže zbývá jen snížení jeho dluhu na udržitelnou úroveň.

ECB je ale tvrdě proti a chce dál sledovat současný plán s tím, že za nové peníze slíbí Řekové další úspory. Představitelé banky tvrdí, že Řecko je solventní a podle Economistu stále hysteričtěji prohlašují, že jakákoli změna splácení řeckého dluhu, byť jen mírné odložení lhůt splatnosti, by byla pro eurozónu katastrofou.

Jeden dokonce předpověděl, že by to způsobilo mnohem horší krizi, než byly následky pádu americké banky Lehman Brothers z roku 2008. Soukromě jsou lidé z ECB ještě extrémnější a hrozí, že pokud dojde k restrukturalizaci, odmítnou brát řecké dluhopisy jako zástavu za úvěry. To by vedlo ke krachu řeckého bankovního systému a zřejmě i k odchodu země z eurozóny, uvedl britský týdeník.

ECB se sice oprávněně bojí dopadu vyhlášení řeckého státního bankrotu na celý evropský bankovní systém a hrozby následných bankrotů Irska a Portugalska, namísto tvrdohlavého odmítání by však podle časopisu měla nutit politiky, aby tato rizika snížili podporou domácích bank. Možná ECB jen kalkuluje, že hrozbami přiměje vlády, aby ztratily nervy a daly Řecku další peníze.

Trichet by měl vyložit karty

""Znepokojivější možností je, že dosud rozumný prezident banky Jean-Claude Trichet, oslepen pýchou není schopen přiznat, že země eurozóny zbankrotovala," píše Economist o šéfovi banky, který odchází z funkce letos v říjnu.

Podle něj je načase, aby Němci a MMF donutili ECB vyložit karty a společně žádali restrukturalizaci. MMF, který má s restrukturalizacemi zkušenost, musí zajistit kompetentní řízení celého procesu. ECB pak bude mít na výběr, zda se k organizované restrukturalizaci připojí, nebo udělá mnohem větší chaos a v podstatě vytlačí Řecko z eurozóny. "Zanechat po sobě takové dědictví si Trichet jistě nepřeje," uzavřel Economist.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru