Eurozóna se patrně chystá poskytnout Řecku další peníze. Země potřebuje příští rok sehnat dalších až 30 miliard eur (zhruba 720 miliard korun) na financování státního dluhu. Země  také prý žádá mezinárodní věřitele o další snížení úroků ze své finanční pomoci a chce také zmírnit požadovaná úsporná opatření a zpomalit plánované snižování rozpočtového deficitu.

Píší o tom pondělní vydání deníků Financial Times a Die Welt. Země eurozóny s výjimkou Slovenska již Řecku půjčily 110 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), tato částka ale na pokrytí řeckých potřeb stačit nebude.

 

rozhovor: šéf saxo bank

Lars Seier Christensen: Řecko by mělo co nejdříve opustit eurozónu

Jaký máte názor na záchranu některých předlužených států jako bylo Řecko a Irsko? Nebylo by pro tyto země lepší, kdyby zkrachovaly a je takový krok vůbec možný?

Tak zaprvé, domnívám se že záchrana oněch států byla špatným krokem. Kdybyste byl vy osobně hluboce zadlužen a přišel jste si do banky požádat o další úvěr s tím, že všechno pak bude v pohodě, nikdo by vám žádné peníze nedal.
Tohle si můžou dovolit pouze vlády a samozřejmě to vůbec neřeší problémy, v nichž se ocitly. V podstatě to je pouze velmi pohodlný způsob, jak nechat problémy na pár měsíců zmizet. Ony se ale znovu objeví a bude zapotřebí je řešit. Pro vlády bude nejjednodušší dostat se z potíží zvýšením inflace, protože to není tak viditelné jako škrtání výdajů či zvyšování daní. A tak to podle mne skončí tím, že tu budeme mít velkou inflaci, což bude mít na řadu ekonomických sektorů zničující dopad.

Je ale vůbec možné, aby třeba Řecko opustilo eurozónu? Zvláště uvážíme-li obrovskou expozici německých a francouzských bank vůči řecké ekonomice?

Je pravdou, že jsme v obrovsky obtížné situaci. Problémy s nimiž se potýkáme nevznikly přes noc, vyvíjely se o desetiletí a desetiletí bude i trvat, než se s nim vypořádáme. Myslím si nicméně, že by nemělo být velkým problémem prostě Řekům říci: “Je nám líto, ale nikdy jste nebyli způsobilí být v EU, nejste způsobilí ani teď, takže prosím jděte a vyřešte si své problémy. Myslím, že by to bylo dobré i pro ně, eurozóna Řecko v podstatě zlikvidovala, neboť ho učinila nekonkurenceschopným.
Řekové by na tom nyní byli mnohem lépe kdyby nikdy euro nepřijali. Proto by pro ně bylo skutečně mnohem lepší, kdyby teď z eurozóny odešli a my bychom se měli soustředit na to, aby tento proces byl co nejméně bolestný. Zpočátku by to pro ně bylo velmi tvrdé, ale myslím že za pět let by na tom byli mnohem lépe. V současné chvíli se děje pouze to, že utrácíme obrovské sumy peněz na to, abyhom oddálili něco co je stejně nevyhnutelné. Řecko bude muset opustit eurozónu a eurozóna se bude muset kompletně změnit a možná i zanikne. Podle mne bylo její vytvoření stejně od samého počátku omylem.

Jeden z mladých českých ekonomů v souvislosti se záchranou předlužených států tvrdí, že prostředí ve kterém žijeme vlastně není kapitalistické, protože zmizel jeden ze základních prvků svobodného trhu, totiž možnost bankrotu. Souhlasíte s tímto názorem?

Absolutně souhlasím. Rozhodně si nemyslím, že žijeme v kapitalistické společnosti a to již několik desetiletí, takže to není nová věc. Finanční krize se rozvinula ostatně právě kvůli tomu, že ekonomiku ovlivňovaly nekapitalistické zásahy, které chránily různé zájmy. Je samozřejmě nesmírně obtížné nechat zkrachovat stát, ale jednou k tomu stejně nakonec dojde a platí, že čím dříve se tak stane, tím méně bolestné to bude.

Jak nebezpečná je vlastně evropská dluhová krize pro světovou ekonomiku. Může ji ohrozit stejně jako hypoteční krize v USA před třemi lety?

Myslím, že je mnohem nebezpečnější. V případě americké krize jste se mohl obrátit na vládu, která mohla vaše peníze zachránit, v případě evropské dluhové krize není na koho se obrátit. Proto je současná krize mnohem, mnohem nebezpečnější.

V pondělí má do Atén přijet delegace Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby posoudila, jak Řecko pokračuje v plnění podmínek čerpání úvěru, který zemi před rokem zachránil před bankrotem.

"Myslíme si, že Řecko potřebuje další upravený program," řekl lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker, který minulý týden vedl tajnou schůzku několika zemí eurozóny, které se zabývaly právě situací v Řecku.

V Evropě se debatuje o tom, kdy Řecko zbankrotuje a zda vůbec zvládne příští rok. "Nejsem pro (aby z eurozóny vystoupili)... Spíše jsem zcela opačného názoru," řekl o víkendu agentuře Reuters německý ministr hospodářství Rainer Bruederle. Podle něj by nyní měla být eurozóna jednotná.

Mluvčí německé CDU Meister v pondlěí prohlásil, že investoři potřebují ujištění v podobě další pomoci Řecku a restrukturalizace by napáchala mnohem větší škody. Řecko má šanci na výhodnější úrok, mělo by prodat další aktiva pro snížení dluhu

Na řeckou kartu nyní sází irská vláda. Ta očekává, že vstřícnější pomoc Řecku sníží úroky i na záchranné úvěry poskytnuté Irsku. Irský státní dluh by tak mohl být v následujících třech letech "vyměněn" za výhodnější záchranné úvěry.

FT: restrukturalizace vyloučena

Německý týdeník Der Spiegel informoval, že Řecko dokonce uvažuje o vystoupení z eurozóny a o návratu v národní měně drachmě.

Informace Financial Times však ukazují, že tématem jednání byla nová pomoc pro Řecko. Politici rovněž vyloučili možnost, že by země restrukturalizovala svůj dluh, což by znamenalo, že by nedostála závazkům vůči investorům.

"Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet a eurokomisař Olli Rehn dospěli k názoru, že by restrukturalizace nadělala víc škody než užitku," cituje FT nejmenovaného unijního činitele.

Zatím není úplně jasné, jakou podobu bude nová pomoc Řecku mít. Jednou z možností je půjčka ze současného záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou EFSF. Ten by mohl zároveň v omezené míře nakupovat řecké dluhopisy.

Atény se navíc chystají navrhnout dobrovolné prodloužení splatnosti dluhopisů, jejichž splatnost vyprší příští rok.

Die Welt:Řecko prosí u věřitelů

Německý list Die Welt s odvoláním na informované zdroje napsal, že Řecko žádá mezinárodní věřitele o další snížení úroků ze své finanční pomoci a chce také zmírnit požadovaná úsporná opatření a zpomalit plánované snižování rozpočtového deficitu.

List uvedl, že řecká vláda se snaží vyjednat zmírnění dohodnutých úsporných opatření jako výdajových škrtů a zvýšených daní, protože pro ekonomiku země představují příliš velkou zátěž. Úsporné kroky udržují Řecko v ekonomickém poklesu, což nevyhnutelně vede k dalšímu propadu vládních příjmů a tím k nemožnosti snížit vysoké deficity.

Atény mají podle podmínek záchranného úvěru v sumě 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) snížit rozpočtový deficit do roku 2014 ke třem procentům hrubého domácího produktu. Nyní vláda žádá, aby byl tento cíl o dva roky odložen, píše Die Welt.

Nesplněný cíl

Řecko loni mělo rozpočtový deficit přes deset procent HDP a nesplnilo požadovaný cíl. Letos má snížit schodek na 7,4 procenta HDP. Podle listu The Wall Street Journal bude potřebovat v příštím roce ke krytí schodku dodatečných téměř 30 miliard eur, které si zřejmě bude muset opět půjčit od EU.

Na konci minulého týdne se v německém tisku objevila zpráva, podle níž Řecko uvažuje o odchodu z eurozóny, což Atény důrazně popřely.

Ekonomové a již i někteří evropští činitelé říkají, že Řecko nebude schopno své astronomické dluhy splácet a bude muset přikročit k jejich restrukturalizaci. To znamená k jejich snížení nebo k výraznému odkladu platebních lhůt.

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu před týdnem navrhl, aby EU a MMF daly Aténám více času na splacení záchranného úvěru. EU zemi snížila úrok a změnila splátkový kalendář už v březnu.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru