Šéf Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling je přesvědčen, že banky záměrně přiživují spekulace o nutnosti restrukturalizovat státní dluh Řecka. Činí tak prý z toho důvodu, že restrukturalizace by jim zajistila vysoké příjmy z poplatků. Regling přitom není sám, kdo si to myslí, podobně se vyjádřil i prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet.
"V 80. a 90. letech banky inkasovaly obrovské příjmy na restrukturalizaci státního dluhu v Latinské Americe a v Asii. Teď by to rády zopakovaly v Evropě," podotkl Regling v rozhovoru pro pondělní vydání německého ekonomického listu Handelsblatt.
Regling připouští, že restrukturalizace řeckého dluhu by některým bankám způsobila ztráty, ty by ale podle něj byly jen "omezené". Naopak poplatky, které banky mohou inkasovat za práci spojenou s restrukturalizací, by byly "velmi slibné".
Handelsblatt rovněž cituje zdroje, podle nichž i šéf ECB věří, že banky záměrně zveličují nutnost restrukturalizace řeckého dluhu, protože z ní mohou mít ekonomický přínos. Trichet podle listu výslovně varoval ministry financí zemí eurozóny, aby se nenechali bankami ovlivnit.
Zadlužené Řecko prodává státní majetek, snaží se uklidnit investory - čtěte ZDE
Záchranný kruh Evropy v ohrožení. Je v rozporu s německou ústavou - čtěte ZDE
Státní dluh Řecka letos patrně vystoupí na zhruba 340 miliard eur (asi 8,2 bilionu Kč), což by představovalo zhruba 150 procent hrubého domácího produktu země. Právě obavy, že Řecko bude nuceno dluhy restrukturalizovat, protože je nebude schopno splácet, vedly k dramatickému propadu cen řeckých dluhopisů. Úrok, který tak musí Řecko nyní platit, již u některých splatností přesahuje 25 procent.
Členové bankovní rady ECB Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi před pár dny varovali, že restrukturalizace řeckého dluhu by zdevastovala tamní bankovní systém. Kromě toho by podle nich poškodila i důvěryhodnost celého západoevropského bloku.
Částečný bankrot Řecka je jediné řešení, tvrdí němečtí vládní poradci
Restrukturalizace řeckého dluhu je nezbytná a pro Atény je to jediný způsob, jak se vypořádat s finančními problémy. Ve víkendovém rozhovoru s řeckým listem To Vima to řekli dva poradci německé vlády. Zástupci řeckého kabinetu v jiném rozhovoru naopak uvedli, že vláda s žádnou restrukturalizací nepočítá. Dluh Řecka se nyní pohybuje kolem 140 procent HDP a má se dál zvyšovat.
"Restrukturalizace je podle mého názoru jediná cesta, kterou se Řecko může vydat, aby pocítilo nějakou úlevu a aby se věřitelé mohli dál podílet na řešení řeckého problému," řekl listu poradce německé vlády Lars Feld. Ten je jedním z pěti takzvaných moudrých mužů, kteří radí německé vládě v ekonomických záležitostech.
Feldův komentář odpovídá názoru, který nyní zopakoval předseda poradního výboru německého ministerstva financí Clemens Fuest. Řeckému listu Realnews řekl, že země musí dluh restrukturalizovat nejpozději do dvou let, respektive do dubna 2013.
"Myslím si, že bez obrovské pomoci ze zahraničí Řecko není schopno dluh splatit," poznamenal Fuest. "Pokud k restrukturalizaci nedojde, nejistota kolem budoucnosti řecké ekonomiky zpomalí její růst," řekl Fuest. Evropští lídři už se podle něj začali připravovat i na takovou eventualitu, ačkoliv to oficiálně nepřiznávají.
"Oni o restrukturalizaci řeckého dluhu nemluví otevřeně, protože to by přispělo k ještě větší nejistotě a ke spekulacím na trzích," řekl poradce. Feld poznamenal, že upřednostňuje restrukturalizaci, i když Evropská centrální banka je proti, a to z toho důvodu, že další úsporná opatření už by Řecku znemožnila nastartovat hospodářský růst. Navíc lidé už podle něj nejsou ochotni přistoupit na další utahování opasků, když nevidí světlo na konci tunelu.
ECB podle Felda nechce státní bankrot Řecka připustit, protože se obává, že pro trhy to bude signál, že se dluhové problémy rozšíří na další země na okraji eurozóny. "Je nutné velmi vážně brát v úvahu obavy z toho, že trhy mohou říci, že když dnes restrukturalizuje Řecko, zítra to bude Irsko a pak i Portugalsko a Španělsko," podotkl Feld. Klíčová je tedy otázka, jak zajistit, aby se restrukturalizace dluhů týkala skutečně jen Řecka a z něj se nerozšířila dál.
Členové bankovní rady ECB Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi před snahou o restrukturalizaci řeckého dluhu varují. Takový krok by podle něj zdevastoval řecký bankovní systém a poškodil důvěryhodnost Evropy. Podobně vidí situaci také oficiální řecká místa. Ministr pro místní rozvoj a konkurenceschopnost Michalis Chrysochoidis v rozhovoru s listem Etnos řekl, že restrukturalizace by nebyla dobrým signálem pro eurozónu, ani pro řeckou ekonomiku.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která přijala zahraniční finanční pomoc, aby se vyhnula riziku insolvence. Země tak nyní čerpá tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), který jí poskytla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Zadlužení Řecka do konce letošního roku patrně vystoupí až na 340 miliard eur (asi 8,2 bilionu Kč), což bude odpovídat asi 150 procentům HDP.
