Kdo se těšil na výrazně levnější elektřinu v příštím roce, bude hodně zklamán. Ceny pro domácnosti včetně všech daní totiž od ledna klesnou zanedbatelně – v průměru pouze o 2,8 procenta.

Asi patnáctiprocentní pokles cen za samotnou elektřinu totiž bude na faktuře vyvážen zdražením cen za dopravu proudu z elektráren k zákazníkovi a také trojnásobným zvýšením poplatku za „zelenou energii“.

Do celkových cen se promítne také již schválený Janotův úsporný balíček, podle něhož od ledna stoupne daň z přidané hodnoty ze současných 19 na 20 procent. Lidem, kteří elektřinou netopí, zůstanou v peněžence asi tři stovky navíc ve srovnání s letoškem.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu, které počítají s cenami bez daně z přidané hodnoty, zlevní od ledna nejvíce E.ON, a to v průměru o 3,92 procenta. E.ON, jež zásobuje především domácnosti na jihu Čech a Moravy, přesto zůstane mírně dražší než konkurence.  Ceny za dodávky z ČEZ klesnou v průměru o 3,55 procenta a zákazníkům Pražské energetiky o 3,21 procenta.

Spotřebitelé ale od ledna musí počítat s tím, že se do cen promítne i vyšší DPH (z 19 na 20 procent), což úsporu sníží zhruba o 0,8 procentního bodu. Ceny i přes krizi, která letos postihla celou ekonomiku a projevila se na poklesu ekonomického výkonu i růstu nezaměstnanosti, zůstanou na mnohem vyšší úrovni než v roce 2008.

Samotní dodavatelé ceny silové elektřiny snížili výrazně – díky propadu velkoobchodních cen na energetické burze klesly kolem 15 procent. Jenže do hry výrazněji než kdy jindy vstoupily také další položky, nad jejichž výší bdí regulátor. Ty se na celkové platbě za dodávky elektřiny podílejí přibližně polovinou.

Zisky z nebe spadlé

A to především podpora zelené elektřiny – tedy například vodních, větrných či slunečních elektráren, která vyjde české spotřebitele v příštím roce na více než devět miliard.

Za každou odebranou megawatthodinu elektřiny zaplatí zákazník v příštím roce 166 korun jako příspěvek na obnovitelné zdroje energie. To je třikrát více, než platili odběratelé letos.

Může za to především neuvěřitelný boom slunečních elektráren, které v současnosti na českých polnostech rostou jako houby po dešti. Jejich podpora vyjde Čechy téměř na tři miliardy ročně, přitom se na celkové výrobě podílejí jen zanedbatelným podílem.

Stát před pár lety – aby pomohl byznys se zelenou energií nastartovat – zavedl systém garantovaných výkupních cen, které jsou z dnešního pohledu příliš vysoké. Mezitím totiž výrazně klesly vstupní náklady na pořízení slunečních panelů, ale regulátor může výkupní ceny snižovat jen o pět procent ročně.

„Abychom se dostali na přijatelnou úroveň, musejí ceny energie ze slunce klesnout o až o 30 procent,“ říká šéf ERÚ Josef Fiřt. „Nejsme proti obnovitelným zdrojům. Ale kvůli legislativě došlo k obrovské disproporci mezi jednotlivými obnovitelnými zdroji ve prospěch fotovoltaiky, což není správné,“ vysvětluje Fiřt.

Velkorysou podporu obchodníků se sluncem nyní platí lidé v cenách elektřiny. Kdysi zanedbatelná položka bude v příštím roce tvořit pět procent celkové částky na faktuře.

„Kdyby zůstala podpora obnovitelným zdrojům na letošní úrovni, byl by pokles celkových cen elektřiny asi dvojnásobný, kolem sedmi procent (bez započtení DPH),“ tvrdí místopředseda regulačního úřadu Blahoslav Němeček.

A na nynější výši už zůstane, i když se podaří změnit zákon, který by umožnil vyšší pokles výkupních cen. Stát totiž tyto ceny garantuje po dobu 20 let.

Více také za distribuci

Více peněz zaplatí lidé i za distribuci a za přenos elektřiny. „Zohlednili jsme nutné investice do výstavby elektrických sítí,“ říká Němeček. Zvýšení poplatků se odvíjí od inflace – jenže regulátor ji zahrnuje do propočtů se zpožděním. A do nárůstu cen elektřiny se promítl i rychlý nárůst cen podnikatelských služeb z části roku 2008.

A paradoxně, k růstu regulovaných cen přispívají i nižší odběry, celkové náklady na údržbu sítě se rozpočtou na menší objem přepravené elektřiny.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru