Těžařské firmy zaplatí za vytěžené hnědé uhlí a další nerosty zhruba dvakrát tolik, než kolik platí nyní. Alespoň s tím počítá novela horního zákona, kterou po letech průtahů a debat připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tu nyní posílá do meziresortního řízení i přesto, že se na výši poplatků již v minulosti neshodlo s ministerstvem financí Andreje Babiše.

Ten chtěl totiž víc peněz pro státní rozpočet. Například ministr životního prostředí Richard Brabec (také ANO) na jaře mluvil o desetinásobném navýšení. I nyní se přitom jedná o slušný nárůst. MPO totiž předpokládá celkové příjmy z poplatků za těžbu ve výši jedné miliardy korun. Obce dostanou zhruba stejně, jako v roce 2013, tedy okolo 447 milionů korun. Stát si ale o 426 milionů polepší, když dostane 576 milionů korun ročně.

Pokud to Babišovi stačí, není zatím jisté. „Jsme otevřeni jednání, víc k tomu nyní říci nemohu,“ odmítl sdělit další detaily mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Návrh zákona tak čeká ještě tuhý boj v meziresortním řízení a na vládě. 

Kromě vyššího výběru poplatků novela také mění poměr, jakým budou peníze distribuovány. Zatímco nyní dostávaly tři čtvrtiny obce, na jejichž území se nerosty těžily, a zbytek šel státu, nyní obcím připadne zhruba 38 procent a stát 62 procent z vybraných peněz.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se