Ruská centrální banka v pátek zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 9,5 procenta. Tedy podstatně více, než se čekalo. Krok vysvětlila obavami z vysoké inflace, nízkých cen ropy a zpřísňování západních sankcí.

Centrální banka zvýšila v letošním roce sazby už čtyřikrát, aby se pokusila zmírnit inflaci. Několik vln sankcí západních zemí vůči Moskvě kvůli její politice na Ukrajině oslabilo rubl, způsobilo růst inflace a společně s prudkým poklesem světových cen ropy tlačí Rusko k recesi.

Bezprostředně po oznámení okolo poledne středoevropského času ale rubl paradoxně ještě zrychlil své tempo oslabování vůči dolaru. Za pátek oslabil o více než tři procenta na přibližně 43 rublů za dolar. 

Banka uvedla, že růst ruské ekonomiky bude ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku a v prvním čtvrtletí příštího roku zřejmě blízko nule. Bance přitom dělá starosti rostoucí míra inflace. Za ní stojí právě slabší rubl a zákaz dovozu velké škály potravin ze Západu, který Moskva zavedla v reakci na sankce. Růst spotřebitelských cen by mohl nahlodat popularitu prezidenta Vladimira Putina. Centrální banka očekává, že inflace do konce prvního kvartálu 2015 zůstane nad osmi procenty.

"Pokud se vnější podmínky zlepší a objeví se trvalý trend ke snižování inflace a inflačních očekávání, ruská centrální banka bude připravena začít uvolňovat svou měnovou politiku," sdělila instituce podle agentury Reuters.

Na výkonu ruské ekonomiky se vyšší úrokové sazby zřejmě podepíšou. Podle analytika společnosti BCS Vladimira Tichomirova centrální banka pravděpodobně vyvolá vlnu kritiky, ať je její rozhodnutí jakékoli.

Ruská měna ztratila k americkému dolaru od poloviny roku zhruba pětinu hodnoty a centrální banka tento měsíc utratila více než 20 miliard dolarů z devizových rezerv, aby její propad zastavila. Ve čtvrtek rubl k dolaru zpevnil o více než tři procenta. Po pátečním rozhodnutí banky paradoxně obnovil výrazný pokles. Některé analytiky zklamalo, že banka nesdělila nic ke svému režimu intervencí na měnovém trhu.