Deficit veřejných financí se dostane na hraniční hodnotu 2,9 procenta HDP, a česká ekonomika tak letos klesne o jedno procento. Plyne to z makroekonomické předpovědi, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise.

Proti jarnímu odhadu tedy komise odhad vývoje poklesu české ekonomiky dál zhoršila. V květnu předpokládala pokles o 0,4 procenta, v zimě dokonce stagnaci. Odhad letošního deficitu naopak zůstal proti jarní prognóze beze změny.

V příštích dvou letech se ale podle prognózy hrubý domácí produkt vrátí k růstu, který bude činit 1,8 a 2,2 procenta.

Komise ale varuje, že bez dodatečných opatření se znovu začne zvyšovat deficit, a to na tři procenta v roce 2014 a na 3,5 procenta v roce 2015. Česko by tak opět přestalo splňovat podmínku maximálně tříprocentního schodku, nutnou pro případné přijetí eura.

Obnova bude křehká

Ilustrační obrázek: HDPKomise ve své zprávě připomíná, že po šesti čtvrtletích poklesu vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku česká ekonomika o 0,6 procenta, a ukončila tak nejdelší pokles od roku 1993.

Obnova je však velmi křehká, varuje komise. Nezvýšila se poptávka po zaměstnancích, ani podmínky pro získání úvěrů. Nezaměstnanost v letošním roce EK odhaduje na 7,1 procenta, v příštím roce na sedm procent. Na rok 2015 pak odhaduje mírný pokles na 6,7 procenta.

V příštím roce by růst měla táhnout především poptávka ze zahraničí, neboť ta domácí bude stále nízká, k růstu ale přispěje také opětovné zvyšování zásob. V roce 2015 by to měla být především spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.

Také české ministerstvo financí ve své říjnové predikci pro letošek čeká snížení výkonu ekonomiky o procento, možný růst v příštím roce ale uvádí pesimističtěji na 1,4 procenta. Úřad se s Evropskou komisí shoduje také v odhadu letošní výše rozpočtového schodku.

Vládní dluh se podle EK v letošním roce vyšplhá na 49 procent HDP. V příštím roce by měl o 0,6 procenta překročit hranici 50 procent hrubého domácího produktu. Podmínkou pro přijetí eura je veřejný dluh pod hranicí 60 procent HDP.

Inflace zpomalí a pak znovu poroste

rozpocet deficit staraInflaci Evropská komise pro letošní rok v České republice předpovídá na 1,4 procenta, především kvůli cenám potravin a pohybům v nepřímých daních. V příštím roce by ale měla inflace výrazně zpomalit na 0,5 procenta, zejména kvůli očekávanému snížení cen energií. V roce 2015 by inflace měla opět vzrůst k hodně 1,6 procenta.

Podíl na letošním nízkém deficitu mají podle komise konsolidační opatření, ze dvou třetin učiněná na příjmové straně. Prognóza v této souvislosti připomíná procentní zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a nižší indexaci penzí. V letošním roce by na minimu měly být veřejné investice, asi o 35 procent pod vrcholem z roku 2009.

V roce 2014 odhaduje komise deficit veřejných financí na tři procenta. Zmiňuje v této souvislosti opět nižší valorizaci penzí, ale také zvýšení některých spotřebních daní a předpokládaný jednorázový příjem z prodeje kmitočtových frekvencí. O rok později, v roce 2015, bude mít na negativním vývoji deficitu směrem ke 3,5 procenta HDP podíl reforma daně z příjmu fyzických osob. Ta byla schválená v roce 2011, má ovšem odloženou účinnost.

Na evropské oslavy je ještě brzy

Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně HDP dokonce o 0,4 procenta klesne. V příštích letech už ale čeká evropskou ekonomiku mírný růst. V roce 2014 v celé osmadvacítce o 1,4 procenta a v zemích platících eurem o 1,1 procenta. O rok později to má být dokonce 1,9 a 1,7 procenta, tvrdí komise.

"Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Je však podle něj příliš brzy slavit vítězství - problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.

Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 procenta Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 procenta.

Vliv na investice a spotřebu stále mají úsporná opatření v některých členských zemích. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává fragmentace trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi společnostmi různých velikostí.

Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě.

Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.