Udělejte vše, co je ve vašich silách, abyste zabránili velkým škrtům. To je vzkaz druhého nejmocnějšího člověka Spojených států a šéfa Fedu Bena Bernankeho tamním politikům.
Obává se totiž, že automatické škrty by mohly podkopat křehký ekonomický růst, který centrální banka pod jeho taktovkou obnovila po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Čas se přitom krátí. Plošné úspory mají začnou bez zásahu Kongresu platit už od pátku 1. března.
Automatické škrty mají dosahovat výše 85 miliard dolarů, což je asi 2,3 % amerického rozpočtu. Poškodilo by to hlavně nejchudší státy, které jsou na federálních výdajích nejvíce závislé a negativní dopad by to mělo i na zaměstnanost.
Před dopady v případě odstartování škrtů varuje i prezident Spojených států a demokrat Barack Obama.
"Dopady se neprojeví ze dne na den, ale budou skutečné," varoval na návštěvě loděnic Huntington Ingalls Industries. Právě tato společnost s více než 20 tisíci zaměstnanci, která dodává armádě válečné lodě, má patřit podle hlavy Bílého domu k těm nejvíce postiženým.
Ekonom Krugman: Strašení Řeckem bylo liché. Rozpočtoví jestřábi ztrácejí vliv - čtěte ZDE
Lidé budou muset pracovat do 70, jinak Spojené státy zkrachují, varují špičkoví manažeři - čtěte ZDE
Za pravdu mu dává i společnost BAE Systems Ship, která je také dodavatelem vojenského námořnictva. Varovala, že pokud se politici nedohodnou na "rozumnější" podobě rozpočtu, bude muset postupně propustit až tři a půl z pěti tisíců zaměstnanců.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek oznámil, že pokud budou škrty zavedeny v plném rozsahu, sníží odhad růstu americké ekonomiky na letošní rok minimálně o 0,5 procentního bodu. MMF v současné době předpokládá, že americká ekonomika letos vykáže dvouprocentní růst.
Spuštění automatických plošných škrtů ve výši 85 miliard dolarů (2,3 procenta rozpočtu USA) a s tím spojený růst nezaměstnanosti.
Proč se nedokáží dohodnout
Prezident Barack Obama chce část škrtů nahradit zvýšením daní. Republikáni v čele s předsedou Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem ale jakékoli zvýšení daní odmítají.
Které státy to nejvíc pocítí
Největší podíl federálních výdajů na americkém HDP mají státy Aljaška, Havaj, Kentucky, Maryland, Nové Mexiko, Virginie, Portoriko a Washington D.C.
"Uvidíme, co se v pátek stane. Všichni ale předpokládají, že automatické škrty začnou platit," řekl ve čtvrtek mluvčí MMF William Murray.
Prezident Obama navrhuje, aby politici odložili úspory a vytvořili nový plán, jak ořezat velký rozpočtový deficit. Součástí má být zvyšování daní pro bohaté Američany. To ale naráží na odpor Kongresu, který ovládají Republikáni.
Zkrácení výdajové stránky rozpočtu má mít bezprostřední, byť nikoli okamžitý dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federálního pokladny. O 46 miliard se mají například snížit zbrojní výdaje, o deset miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Málo peněz bude na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin.
Velká část poslanců už během čtvrtka na dohodu rezignovala a odjela z Washingtonu domů. Prezident Barack Obama by měl dnes vydat první pokyny týkající se zavádění rozpočtových úspor. V Bílém domě se kromě toho setká s vedoucími představiteli obou komor Kongresu, ale žádné velké naděje s jejich jednáním spojeny nejsou. Podle televize CNN se spíš očekává, že obě strany jen zopakují své neústupné stanovisko.
Republikáni: Už žádné nové daně
"Administrativa Bílého domu má bezedný apetit po nových příjmech," prohlásil guvernér Louisiany Bobby Jindal. Ten je považován za horkého kandidáta na zástupce republikánů v příštích prezidentských volbách. Kongresmani tentokrát nehodlají ustoupit a požadují zásah výlučně na straně výdajů.
"Mohou ještě v sobě nést prohru, za kterou se dá považovat dohoda z před tří měsíců, když byli dotlačení ke zvýšení daní pro bohatší a souhlasili s odkladem škrtů," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Původně totiž automatické škrty plánovala spustit ještě Bushova administrativa již na začátku tohoto roku. Obamovi se podařilo odložit úspory a proti vůli Kongresu prosadil zrušení daňových výjimek pro lidi s ročním příjmem nad 400 tisíc dolarů (7,8 milionu korun).
Jak Marek dále upozorňuje, nynější systém snižování výdajů není dobře nastaven a potřebuje přepracovat. Páteční první krok je pouze "zahřívacím" kolem. Celkově se má v průběhu nejbližší dekády seškrtat až 1,2 bilionu amerických dolarů. Na "mušce" má například stovky učitelů a lékařů ve vzdělávacích a zdravotních programech.
"Tak jako je nastaven, může ublížit nejslabším," dodává Marek. Příkladem jsou nejchudší země federace, jejichž ekonomika je ve velkém závislá na penězích z federálního rozpočtu. Plošné škrty by jim sebraly stejně, jako bohatším státům. Například Portoriko už varovalo, že v jeho případě může být ohroženo vzdělávání několika tisíc studentů na středních školách a univerzitách.
Jak však šéf Fedu Bernanke potvrdil, nehodlá nechat svou zemi napospas vrtochům politiků. Navzdory negativním ohlasům je ochoten spustit další kolo tištění peněz. Za každou cenu plánuje snižovat nezaměstnanost v zemi, a to navzdory nesčetným varováním světových ekonomů z nekontrolovatelné inflace a vytváření bublin na trzích.
