Singer: Jak z krize? Dát lidem peníze a oslabit korunu, pozor na nízkou inflaci

Centrální banka se snaží změnit špatnou ekonomickou náladu v Česku. Jenže moc možností už jí k tomu nezbývá. "Pokud nám nezbude nic jiného, oslabíme kurz české koruny," říká v rozhovoru pro HN guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Pomohlo by to exportním firmám, základu české ekonomiky, i jejich zaměstnancům. Peněz na to má dost - o jejich emisi rozhoduje. V případě že by ani to nezafungovalo, diskutují v centrální bance i "o rozdávání peněz občanům". Guvernér se zmínil například o podpoře hypoték, zřejmě formou dotací úroků. Singer se totiž obává příliš nízké inflace, která poškozuje ekonomiku.

Utrácejte, svět je v pořádku

"Naše země ani světová ekonomika na tom nejsou tak špatně, jak to vypadalo před třemi lety, ale chováme se dnes, jako by se měl zhroutit svět," říká Singer na adresu českých spotřebitelů a firem. Podle něj se bojí, do jisté míry iracionálně, utrácet a půjčovat, a tak klesá inflace, kterou centrální banka sleduje.

"Válí se tu hromady levných peněz, ale nikdo si nepůjčuje. Je tu málo dobrých příležitostí, kam investovat, a lidé se nechtějí zadlužovat," potvrzuje Singerovy úvahy Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank ČR. Česká bankovní asociace přitom předpovídá, že v příštím roce ještě poklesne tempo růstu bankovních úvěrů právě kvůli obavám z budoucnosti.

Jak se na současné nedůvěře lidí v budoucnost podepsala opatření vlády a zda by se nemělo méně šetřit, nechce Singer komentovat. Politici zase nechtějí komentovat úvahy centrální banky. "Nepřísluší mi komentovat měnovou politiku centrální banky," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek. Podobně se vyjádřil i premiér Petr Nečas s tím, že banka může podpořit hospodářský růst, pokud to není v rozporu s udržením cenové stability. Tedy sice nízké - nikoliv však nulové - inflace. O nezvyšování DPH a zmírnění úsporných opatření vlády, což by pomohlo zlepšit ekonomickou náladu, ani jeden z nich neuvažuje.

Příliš nízká, nebo dokonce záporná inflace může podle většiny ekonomů zle poškodit hospodářství. Za normální situace povzbudí ekonomiku centrální banka snížením úrokových sazeb, banky pak levněji půjčují, ekonomika se rozjede a inflace roste. Jenže ČNB snížila svoji úrokovou sazbu na konci září na rekordní minimum 0,25 procenta a nyní už může jít jen na nulu. Do záporu to nejde. Zbývá pak jen oslabení kurzu koruny, které by podpořilo vývoz, lidem dalo jistotu zaměstnání, více by se pak zadlužovali a utráceli a inflace by rostla. Nebo jiná mimořádná opatření.

Zahrávání si s bublinou

"Aby to fungovalo, musela by centrální banka dlouhodobě kupovat cizí měny, třeba euro, aby byl kurz koruny snížen aspoň na měsíc či déle nejspíše o nějaké půl koruny," upozorňuje ekonom Luděk Niedermayer, bývalý centrální bankéř, dnes působící ve společnosti Deloitte. "Znamenalo by to opuštění plovoucího kurzu koruny a naši obchodní partneři by si mohli stěžovat, že takhle podporujeme vlastní vývoz," říká Niedermayer. "Navíc není jisté, zda by to fungovalo, protože zároveň by se zdražily dovozy a to by mohlo vést lidi naopak k dalšímu šetření," uvádí Václav Benda, hlavní ekonom banky ING.

Stejně rozporné reakce vzbuzuje i nápad podpořit trh s hypotékami. "Nechci mluvit makroekonomům do řemesla, ale obávám se, že bychom si tím zadělali na další ekonomickou bublinu," říká bankéř Žalman. "Musíme si teď projít snižováním dluhů, a pokud se důvěra spotřebitelů v budoucnost sama neobnoví, peníze na půjčky své adresáty nenajdou."

Singer chce proto mimořádná opatření použít jen dočasně ke zvýšení cenové hladiny. Cílem je zhruba dvouprocentní inflace, do které ale nepočítá zvýšení cen kvůli vyšším daním.

Co si guvernér ČNB Miroslav Singer myslí o evropské krizi? Jak zafungovalo rekordní zářijové snižování úrokových sazeb? Odpovědi se dočtete ve velkém rozhovoru ve čtvrtečních HN.

• Diskuse
• Celkem 391 příspěvků