Američan se diví. Tíží ho vyšší veřejný dluh než Řeka

Nejhorší poválečná recese, kterou se nepodařilo odvrátit ani stovkami miliard dolarů či eur z kapes daňových poplatníků, předkládá neúprosný účet. Spojené státy a eurozóna nakupily veřejné dluhy dohromady za 18,5 bilionu eur, což odpovídá zhruba 90 procentům HDP vytvářeného na obou březích Atlantiku.
Právě oněch 90 procent je hranice, nad kterou už začínají veřejné dluhy ekonomiku nepěkně dusit.
Je přitom zřejmé, že bohatší a produktivnější Amerika, jejíž HDP na obyvatele je v nominálním vyjádření o 27 procent vyšší než v eurozóně, úpí pod dluhovým břemenem mnohem více než eurozóna.

USA kupily dluhy rychleji

Statistika občas překvapí. V USA vychází v přepočtu na jednoho obyvatele veřejný dluh 34 500 eur, což je o 62 procent více než v předkrizovém roce 2007.

To znamená, že "průměrného" Američana nyní tíží vyšší veřejný dluh než Itala (zhruba 30 500 eur) nebo Řeka (29 100 eur). "Něco takového bylo ještě před několika lety zcela nemyslitelné," komentuje německý list Handelsblatt.

Jak se to stalo? Veřejný dluh v USA, které mohutně sanovaly nejen své finanční ústavy, ale také dvě největší automobilky, bobtnal v období 2007-2010 mnohem rychleji než v eurozóně.
Je to znát i na jeho poměru k roční hodnotě hrubého domácího produktu. V USA relativní váha veřejného dluhu stoupla ve zmíněném období zhruba o polovinu, a to ze 60,2 na 93,6 procenta. V eurozóně "jenom" z necelých 72 na 92,7 procenta, uvádí OECD. V neprospěch USA hovoří také to, že "páchá" nové dluhy rychleji než eurozóna. Rozpočtový schodek USA by měl letos odpovídat desetině HDP, v eurozóně něco přes čtyři procenta.

Dluhový strop musí nahoru...

Americká vláda vyčerpala zákonem stanovený "limit", podle kterého mohla nadělat dluhy až za 14,3 bilionu dolarů. S penězi jakžtakž vyjde možná do poloviny srpna. Potom hrozí státní bankrot.

Prezident Barack Obama se musí s republikány urychleně dohodnout na zvýšení dluhového stropu. Vláda požadující 2,4 bilionu dolarů jako mezní termín stanovila druhý srpen. Kolem "stropu" v USA vzplál tvrdý politický boj. Republikáni, jejichž hlasy v Kongresu vláda potřebuje, zvednou ruku pro jen v případě, že stát během následujících 10 let ušetří 3,75 bilionu dolarů.

Naděje, že se američtí politici na stropu včas dohodnou, tento týden stouply. Na scénu v úterý vstoupila skupina senátorů složená ze tří demokratů a tří republikánů.

Tento "gang šesti", jak se nazývá dospěl k návrhu, který nepočítá jen s výdajovými škrty, jak původně prosazovali republikáni, ale "kombinuje" je se zvýšením daní. Prezident Obama to včera charakterizoval jako "slibný kompromis"

Mírný optimismus zavládl i na akciových trzích. "Investoři věří, že USA se blíží k dohodě a také doufají, že čtvrteční summit Evropské unie schválí nová opatření k odvrácení dluhové nákazy," komentuje pro agenturu Bloomberg Nick Stamenkovic z britské společnosti RIA Capital Markets.

... jinak nastane Armagedon

Přesto, že se nálada mezi investory zlepšila, nervozita přetrvává. Co když USA dluhový strop od druhého srpna nezvednou? "V takovém případě nastane finanční Armagedon," varuje v rozhovoru pro televizi CNBC Lawrence Summers, bývalý ministr financí USA a nyní profesor Harvardovy univerzity.

Co by vlastně znamenal "technický bankrot" USA, třeba jen dočasný? Stát nebude náhle schopen plnit své závazky dané zákonem, například financovat zdravotní péči pro nejchudší Američany. Zaměstnanci veřejného sektoru by se ocitli bez výplaty.

Na finančních trzích by propukla panika, neboť miliony držitelů amerických vládních dluhopisů by marně čekaly na své úroky. Americké vládní dluhopisy by přestaly být spolehlivým investorským přístavem. Jejich úročení by prudce vzrostlo a stejný osud by postihl i papíry dalších vyspělých států.

Experti předpokládají celosvětový dramatický výprodej. Ten by se neomezil jen na pevně úročené papíry, nýbrž by zachvátil i rizikovější aktiva, v prvé řadě akcie. To by nezůstalo bez odezvy v reálné ekonomice, kterou by zasáhla nová recese.

USA straší dvojí deficit

Spojené státy mají ve srovnání s eurozónou další handicap. Léta vykazují deficit nejen v rozpočtovém hospodaření, ale také na běžném účtu platební bilance.

Zatímco eurozóna je schopna dlouhodobě dosahovat ve vnější směně mírných přebytků (loni 0,2 procenta HDP), Spojené státy jsou trvale v minusu. Jejich schodek na běžném účtu v roce 2010 odpovídal 3,2 procenta HDP (470 miliard dolarů) a v letech 2011-2012 se prohloubí ke čtyřem procentům HDP.

Američanům se zatím daří dvojí schodek vyrovnávat masivním dovozem kapitálu. Mohou si to dovolit, neboť drží v rukou nejsilnější a nejvlivnější globální měnu, takže investoři se těžko mohou vyhnout nákupu amerických vládních dluhopisů.

• Diskuse
• Celkem 55 příspěvků