Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:

Praha. Český statistický úřad zveřejní míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti a ekonomické aktivity za říjen 2014.

Praha. Některé české e-shopy se připojí slevovými akcemi k tzv. černému pátku.

Praha. Česká národní banka zveřejní úrokové sazby měnových finančních institucí v ČR za říjen 2014.

Berlín. Pokračují jednání o pracovních podmínkách mezi železničním dopravcem Deutsche Bahn a odborovým svazem strojvůdců (GDL). Odbory kvůli sporům s vedením firmy od konce srpna uspořádaly už šest stávek.

Brusel. Evropská komise představí nový návrh rozpočtu na rok 2015, smírčí jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy nepřinesla dohodu. Komise se také vyjádří k návrhům rozpočtů členských zemí eurozóny.

Brusel. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní zprávu o říjnové nezaměstnanosti v eurozóně.

Londýn. Po čtvrtečním rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) neomezit těžební limity se cena ropy propadla na více než čtyřleté minimum.

Kellner chce ovládnout největší síť nemocnic v Česku

Nejbohatší Čech Petr Kellner se rozhodl získat největší soukromou síť nemocnic v Česku a je připraven se kvůli tomu pustit do boje s většinovým vlastníkem zdravotního holdingu Agel, miliardářem Tomášem Chrenkem. Napsala to páteční MF Dnes. Kellner podle listu spouští operaci, na jejímž konci má být převzetí Agelu skupinou PPF. Dveře má Kellnerovi otevřít Chrenkův menšinový společník, Martin Polach, který v nemocničním uskupení vlastní čtvrtinu. S Chrenkem se dostal do sporů a chce se s ním rozejít.

Polach však nemůže svou čtvrtinu v Agelu prodat bez Chrenkova souhlasu. Proto navrhl investorům, aby jeho akcie převzali do správy, vykonávali akcionářská práva a pokusili se s Chrenkem dohodnout na odkoupení čtvrtiny nebo celého Agelu. Polach s nabídkou oslovil všechny velké domácí finanční skupiny i investory ze zahraničí, do střetu s Chrenkem je ale připraven jít jen Kellner. Skupina Agel v ČR provozuje 11 nemocnic a další zdravotnická zařízení.

Evropská komise zveřejní návrh na rozpočet unie

Evropská komise. Ilustrační fotoNový návrh rozpočtu EU na příští rok by měla Evropská komise představit v pátek. Ten původní padl poté, co nad ním ve stanoveném termínu nenašly shodu členské země a Evropský parlament. Komise zveřejní také svůj pohled na návrhy rozpočtů členských zemí eurozóny. Belgii, Francii a Itálii bude nejspíš varovat, že jejich finance by příští rok nemusely splňovat evropská pravidla.

Předcházející návrh unijní administrativy počítal s částkou 142,1 miliardy eur (3,98 bilionu korun) v platbách a přes 145 miliard eur v závazcích. Členské země je navrhly poněkud snížit. Europarlament naopak prosazoval zvýšení částek, především ale domluvu o rozpočtu pro příští rok podmiňoval uzavřením dohody o úpravách rozpočtu letošního. Kontrola státních rozpočtů je jednou z novějších pravomocí komise, která tak chce zajistit, aby vlády dodržovaly unijní pravidla o velikosti schodku a zadlužení. EK pravomoc získala loni coby jeden z důsledků dluhové krize.

Black Friday využívají také české internetové obchody

Největší tuzemské e-shopy se v pátek připojí k americké tradici a nabídnou na černý pátek řadu slevových akcí. Nákupní svátek Black Friday je v USA synonymem rekordních slev a startem vánoční nákupní horečky. Do akce se zapojí například internetové obchody Alza.cz, Kasa.cz, CZC.cz či Mall.cz. Slevy dosáhnou desítek procent. "Kamenné prodejny" se v Česku akce většinou neúčastní, jednou z nich je například Electro World.

Black Friday v tradiční podobě je v USA v kamenných obchodech spojen se zábavou a nákupním šílenstvím, kdy jsou zákazníci v určitou hodinu vpuštěni do obchodu a soutěží mezi sebou o to, kdo rychleji doběhne k nabízenému zboží v akci, jehož počet je limitován. Historie akce včetně pojmenování sahá před rok 1961 do Filadelfie. V USA během Black Friday utratí spotřebitelé průměrně 423 dolarů (9350 korun) na hlavu. Loni dosáhly tržby obchodníků 57,4 miliardy dolarů.

Orco v tomto roce výrazně snížilo ztrátu

Developer Orco. (Ilustrační foto)Developerská společnost Orco Property Group za prvních devět měsíců tohoto roku výrazně snížila ztrátu a zároveň zvýšila výnosy. Odrážel se v tom ale zejména jednorázový příjem z prodeje polského projektu Zlota, sdělila ve čtvrtek firma. Podnik tento měsíc výrazně zvýšil kapitál a vyměnil nejvyšší vedení.

Za první tři čtvrtletí roku klesla čistá ztráta firmy na 19,7 milionu eur (544 milionů korun) ze 142,4 milionu eur ve stejném období loni. Na provozní úrovni Orco vytvořilo zisk 21 milionů eur proti loňské ztrátě 108,6 milionu eur. Výnosy vzrostly o 88 procent na 84,7 milionu eur. Přispěl k tomu prodej rozestavěného varšavského mrakodrapu Zlota 44, který přinesl firmě zhruba 63 milionů eur. Prodej bytů z pražského projektu V Mezihoří přinesl výnos 4,6 milionu eur.

Akcionáři firmy na konci května schválili snížení kapitálu na desetinu a největším akcionářem Orka se stal podnikatel Radovan Vítek. Před dvěma týdny skupina zvýšila svůj akciový kapitál na téměř trojnásobek, když dvěma českým investorům prodala nové akcie za celkem 59,2 milionu eur.

Rubl stále klesá, nyní i kvůli ropě

Ruský rubl ve čtvrtek vůči dolaru i euru sestoupil na nová rekordní minima. Kurz ruské měny srazilo rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nezasáhnout proti propadu cen ropy omezením těžby. Rubl ke konci dne ztrácel proti dolaru 2,6 procenta a končil na 48,60 RUB/USD, těsně pod dosavadním minimem z počátku listopadu. Proti euru ruská měna oslabila o 2,5 procenta na 60,70 RUB/EUR. Rubl od počátku roku ztrácí kolem 30 procent. V pátek ráno měna mírně stoupla a pohybovala se na úrovni 61,02 RUB/EUR a 49,19 RUB/USD.

Rubl během dne kolísal a odpoledne dočasně zpevnil po zprávě, že ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Jakmile ale delegáti OPEC oznámili, že organizace proti letošnímu prudkému poklesu cen ropy nijak nezakročí, zamířil kurz rublu prudce dolů. Vedle oslabování ruské ekonomiky a rostoucího dopadu západních sankcí proti Rusku podkopává ruskou měnu propad cen ropy. Výnosy z prodeje ropy a plynu tvoří asi dvě třetiny ruského vývozu. Ruskému rozpočtu hrozí v případě dalšího pádu cen výrazný výpadek příjmů.