Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Ministerstvo financí dnes zveřejní údaje o státním rozpočtu ke konci srpna.
Praha. Nejvyšší kontrolní úřad zveřejní výsledky kontroly příjmů státního rozpočtu souvisejících s provozováním loterií a jiných podobných her.
Praha. Česká národní banka zveřejní úrokové sazby měnových finančních institucí v ČR za červenec 2014.
Praha. Společnost Markit Economics zveřejní index nákupních manažerů ČR za srpen.
Praha. Dnes vyprší termín pro podání přihlášek do výběrového řízení na generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic.
Atény. Řecko vydá konečnou zprávu o vývoji HDP ve druhém čtvrtletí.
Česká pošta chce 1,7 miliardy korun jako kompenzaci
Česká pošta požaduje za ztrátové služby v loňském roce kompenzaci 1,7 miliardy korun. Vyúčtování předala minulý týden Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Uvedla to mluvčí pošty Marta Selicharová. Takzvaný kompenzační fond letos teprve vznikne. Měly by se do něho skládat všechny subjekty na trhu podle svého podílu.
Fond by měl sloužit k úhradě ztráty z poskytování tzv. univerzální služby. V případě České pošty je to například povinnost ze zákona provozovat ztrátové pobočky i v odlehlých místech. ČTÚ musí nyní sumu přezkoumat a rozhodnout, které firmy budou platit a kolik. Úřad se bude snažit částku rozporovat, nakonec by se mohla snížit až na polovinu. Konkurenčním firmám se zdají náklady vyčíslené Českou poštou neúměrné.
Stagnace v eurozóně může být podle některých ekonomů delší
Ekonomiku eurozóny zřejmě čeká delší období stagnace. Předpokládají to někteří významní ekonomové. Obavy o ekonomiku mají rovněž představitelé Evropské unie, kteří v říjnu plánují mimořádný summit zabývající se podporou hospodářského růstu a zaměstnanosti. "Obávám se, že Evropa má před sebou delší období stagnace, deflace a vysoké nezaměstnanosti," řekl listu Welt am Sonntag prezident německého Institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher.
Skepticky se k vyhlídkám evropské ekonomiky staví rovněž vlivný bruselský institut Bruegel. "Hospodářský růst v Evropě je neuvěřitelně slabý," prohlásil jeho šéf Guntram Wolff. Oba ekonomové vyzvali Evropskou centrální banku (ECB) k dalším opatřením na podporu hospodářského růstu. Plánovaný ekonomický summit EU, který se uskuteční 7. října, se zaměří zejména na zaměstnanost mládeže.
Ruské společnosti budou dodržovat smlouvy navzdory sankcím
Ruské ropné a plynárenské společnosti budou dodržovat smlouvy o dodávkách navzdory napětí mezi Moskvou a Západem. Německému časopisu Spiegel to řekl ředitel největší ruské ropné firmy Rosněfť Igor Sečin. Sankce uvalené západními zeměmi na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině nicméně Sečin podle listu považuje za vyhlášení války. "Sankce jsou určitou formou války. Tímto způsobem se rozsévá nenávist," prohlásil šéf Rosněfti.
Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a nezaplacených účtů. Ukrajina tento týden uvedla, že Rusko plánuje zastavit rovněž dodávky do Evropské unie. Moskva ale toto tvrzení odmítla s tím, že chce svým závazkům vůči evropským odběratelům dostát bez ohledu na politické problémy.
Válka bude mít na izraelskou ekonomiku malý dopad
Padesátidenní válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas bude mít na izraelskou ekonomiku pouze malý dopad. Prohlásil to v neděli izraelský ministr financí Jair Lapid. Konflikt začal 8. července, v úterý se obě strany dohodly na příměří. Prognóza z doby před začátkem konfliktu předpokládá, že izraelská ekonomika letos stoupne o 2,9 procenta.
"Očekáváme v důsledku této operace pouze malý pokles růstu, zejména kvůli dopadu na turistiku," prohlásil Lapid. "Zkušenosti ukazují, že růst se rychle obnoví, jako tomu bylo při dřívějších (vojenských) kampaních," dodal. Konkrétní odhad letošního růstu ekonomiky Lapid neposkytl. Izraelská centrální banka již dříve uvedla, že konflikt by mohlo snížit tempo letošního hospodářského růstu až o půl procentního bodu.
ČD oznámí výsledky hospodaření za první pololetí
České dráhy v pondělí představí hospodářské výsledky za první polovinu letošního roku. Ve srovnání s loňským prvním pololetím, kdy státní dopravce prohloubil ztrátu na 540 milionů korun, se očekává o něco lepší výsledek. Vyšší má být například počet přepravených cestujících a s tím související tržby za jízdné. Zároveň dopravce podle dříve zveřejněných informací snížil náklady například na marketing nebo za právní služby.
Vloni za prvních šest měsíců skončila nákladní doprava v zisku 208 milionů korun, zatímco osobní doprava prodělala 274 milionů korun. Hlavním důvodem ztráty byly podle tehdejšího managementu velké investice do obnovy vozidlového parku a zaúčtováním daně z příjmu ve výši 320 milionů korun.
