Mexiko nakoupilo 100 tun zlata. Rekordním nákupem se jistí proti poklesu dolaru

Mexická centrální banka nakoupila během února a března téměř sto tun zlata. Země se tak snaží zabezpečit proti riziku slábnoucího dolaru, píší Financial Times.

Podle listu jde největší měsiční nákup zlata některou centrální bankou za deset let. O nákupu informují internetové stránky banky a statistika Mezinárodního měnového fondu.

Na konci ledna přitom ve zlatých rezervách mělo jen 6,84 tuny kovu.Téměř patnáctinásobným zvýšením objemu rezerv se Mexiko posunulo na 33. příčku největších držitelů zlata.

Vzácný kov má podle současných cen hodnotu 4,6 miliardy dolarů (přibližně 75 miliard korun) a představuje asi 3,5 procenta jeho roční těžby.

Cena zlata se už asi deset let nepřetržitě zvyšuje. Zatímco v roce 2000 jedna troyská unce zlata stála asi 270 dolarů za troyskou unci, za dalších pět let se zvýšila na zhruba 420 dolarů. Za další zhruba tři roky už stála 1000 dolarů a za další tři roky, což je letos, už se cena kovu zvýšila nad 1500 dolarů za troyskou unci. Nedávný průzkum IHNED mezi více než třiceti analytiky HNByznys Index přitom naznačuje, že zlato může pokořit i hranici 1600 dolarů.

Za vytrvalým růstem ceny žlutého kovu, jak se zlatu přezdívá, jsou obavy z inflace. Ty podporuje současná politika americké centrální banky (Fed), která spočívá v citelné expanzi měnové báze. Fed nakupuje státní dluhopisy s delší dobou splatnosti, aby podpořil ekonomiku, za tímto účelem ale také tiskne další peníze, a postupně tak oslabuje americkou měnu.

Snahou zahraničních centrálních bank je odklon od dolarových rezerv, aby se chránily před dalším očekávaným poklesem kurzu dolaru. Alternativou pro ně často bývá právě nákup zlata jako uchovatele hodnot.

• Diskuse
• Celkem 10 příspěvků