Finanční instituce v eurozóně si v úterý na účtech u Evropské centrální banky (ECB) uložily jednodenní vklady v objemu 452 miliard eur (asi 11,7 bilionu Kč). To je nový rekord za dobu, co eurozóna existuje a nová nejvyšší hodnota za poslední dva dny.
Nejnovější data svědčí o tom, že v evropském bankovním systému trvá napětí, přestože ECB minulý týden poskytla bankám levné úvěry.
O den dříve si banky u ECB uložily 412 miliard eur, což byl také rekord. Tak vysoké objemy peněz komerční banky zpravidla neukládají, většinou si je za příslušný úrok půjčují mezi sebou.
V poslední době tak činí stále méně, což analytici dávají do souvislosti s krizí v eurozóně. Banky si tak zřejmě nevěří tolik, jako ještě před nedávnem, a nepotřebné peníze raději ukládají u ECB, i když to pro ně není tak výhodné.
Banky na vkladech u ECB tratí
ECB minulý týden komerčním bankám nabídla levné tříleté úvěry. Nabídky využilo 523 bank, které si vypůjčily rekordních 489,2 miliardy eur (zhruba 12,6 bilionu Kč). Opatření má zajistit dostatečnou likviditu v bankovním systému, část analytiků se také domnívá, že banky část peněz využijí na nákup státních dluhopisů některých zemí jižního křídla eurozóny. Banky ale o dluhopisy velký zájem neprojevují.
Komerční banky jednodenní vklady u ECB ukládají za úrok 0,25 procenta. V případě, že by peníze odkládaly jinak, například formou jednodenních úvěrů jiným bankám, bylo by to pro ně lukrativnější. Takto na vkladech u ECB jen ztrácejí.
Analytici finanční společnosti Barclays Capital odhadují, že z tříletých úvěrů v celkovém objemu 489,2 miliardy eur se do finančního systému dostalo zhruba 193 miliard eur. Zhruba 296 miliard eur je podle analytiků vyčleněno na splatné půjčky.
Banky zřejmě uložené peníze využijí pro splacení dluhu
Od 22. prosince, kdy ECB začala své tříleté úvěry rozdělovat, komerční banky objem jednodenních vkladů u ECB zvýšily zhruba o 187 miliard eur. To znamená, že banky téměř veškerou volnou likviditu nyní parkují v ECB.
"Pokud si banky půjčily od ECB na tři roky za jedno procento a ukládají teď značnou část napůjčovaných peněz zpátky u ECB za 0,25 procenta, není to dobré znamení," uvedl hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Podle něj se ukazuje, že banky jsou ochotné nést z půjčených peněz krátkodobou ztrátu.
"Pravděpodobně je chtějí nechat stranou ne na nové úvěry nebo nákupy vládních dluhopisů, ale jako jistou rezervu na splacení vlastního dluhu. Toho je příští rok splatného více než za 700 miliard eur," upozornil.
