Po snížení ratingu tamní ekonomiky agenturou Moody's maďarská vláda slíbila spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií a bankami na stabilizaci domácí ekonomiky. Jednání s MMF by měla začít v prosinci, řekl to po zasedání vlády ministr hospodářství György Matolcsy. Ke snížení ratingů ministr žekl, že trhy podnikají proti zemi spekulativní útoky.

Matolcsy uvedl, že vláda bude chtít v jednání s MMF preferovat program Flexible Credit Line (FCL), což je zajišťovací nástroj, který fond poskytuje bez podmínek. To však asi nebude možné, takže se v jednáních zaměří na preventivní a záložní úvěrové rámce Precautionary Credit Line nebo Precautionary Standby Agreement.

Moody's v noci na pátek snížila hlavní rating Maďarska na stupeň Ba1, maďarská známka tak poprvé po 15 letech spadla do spekulativního pásma. Důvodem Moody's označila vysoký dluh a nejistoty ohledně snižování deficitu veřejných financí.

Snížení ratingu je šok pro politiku premiéra Viktora Orbána. Ten snižování rozpočtového deficitu nedosáhl ortodoxními úsporami výdajů. Maďarská vláda naopak snížila daně občanům a příjmy posílila nekonvenčními kroky jako dočasnými daňovými přirážkami na banky a další sektory nebo znárodněním peněz ze soukromých penzijních fondů.

Forint padá dolů

Krok Moody's byl přesto překvapivý, protože Maďarsko už minulý týden oznámilo, že obnovuje jednání o finanční podpoře s MMF a EU. Přičemž to po loňském skončení úvěrového programu z roku 2008 odmítalo. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že krok agentury je neprofesionální a je "součástí finančních útoků proti Maďarsku". Vláda poukazuje na fakt, že Maďarsko má jeden z nejnižších rozpočtových deficitů v celé Unii a na běžném účtu platební bilance má dokonce přebytek.

Na snížení ratingu reagoval forint silným poklesem kurzu a prudce vzrostly výnosy státních dluhopisů, ty však odpoledne opět klesly. Cena za pojištění maďarských dluhopisů proti bankrotu vzrostla na nový rekord a překonala maximum z března 2009.

Na snížení ratingu Maďarska v Radiožurnálu reagoval i prezident Václav Klaus. V Maďarsku nastala podle něj krize kvůli domácímu chování země a v podstatě nezávisle na světové krizi. "Maďarsko je nepochybně zemí, která tradičně bývá víc zadlužena než trošku spořivější a opatrnější, méně riskující Češi," uvedl prezident. Maďarsko k většímu zadlužení podle něj mělo jistý sklon vždy a za vlády bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsányho "se to postrčilo kousek dál, takže Maďarsko tento problém má".