Dny Itálie v eurozóně mohou být brzy sečteny, myslí si Roubini

Německo popřelo diskuse o plánech na zmenšení eurozóny

Německo popřelo zprávy, podle nichž se spolu s Francií zabývá plány na vytvoření menší eurozóny s přísnějšími pravidly a širší společnou politikou. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Siebert agentuře Reuters řekl, že Berlín chce stabilizovat měnovou unii jako celek.

Na zprávy o údajných plánech na rozdělení eurozóny bouřlivě zareagoval i  předseda tzv. euroskupiny Jean-Claude Juncker. "Už jsem alergický na takové stupidity, které rozšiřují ti, kdo chtějí v eurozóně vyvolat rozpory," citovala televize RTP Junckera, který byl na návštěvě Portugalska.

Bini Smaghi odchází z ECB, Řím a Paříž tím vyřeší spory

Nejvyšší vedení Evropské centrální banky (ECB) opouští Lorenzo Bini Smaghi, ačkoliv jeho mandát končí až v květnu 2013. Ital, který se kvůli zvolení nového prezidenta ECB dostal pod silný tlak Paříže, odejde ještě do konce letošního roku. Od ledna nastupuje jako profesor Harvardovy univerzity.

Bini Smaghi je Ital, stejně jako nový šéf ECB Mario Draghi. Francie už předem avizovala, že pokud má v čele ECB podpořit Draghiho, musí druhý Ital, tedy Bini Smaghi, z vedení ECB pryč. Francouzi totiž o svého člověka ve vedení ECB přišli s odchodem Jeana-Clauda Tricheta.

Silvio Berlusconi se zítra odpoledne sejde s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem

ECB opět skupuje italské dluhopisy

Evropská centrální banka (ECB) opět vstoupila na trh a znovu začala agresivně skupovat italské dluhopisy. Agentuře Reuters to řekli obchodníci, kteří se na trzích pohybují. ECB se podle nich zaměřuje na dluhopisy s kratší splatností, které byly výprodejem v posledních dnech zasaženy nejvíce.

"Velmi rázně skupují dluhopisy se splatností dva a tři roky, na které ve středu nejvíce dolehla vlna výprodeje," cituje agentura jednoho z milánských obchodníků, který si přál zůstat v anonymitě. Jeho slova potvrdili i další dva, podle jednoho z nich ECB kupuje i pětileté papíry.

Pavel Kohout: Itálie? Větší ryba než Lehmani

 Pavel Kohout, ředitel pro strategii Partners

,,Česká ekonomika je silně provázána se Západem, takže mechanismus je zřejmý: jednoho dne zčista jasna vyschnou objednávky v automobilovém průmyslu a v průmyslech souvisejících. Proč? Protože banky náhle omezí tvorbu úvěrů. Proč banky omezí tvorbu úvěrů? Kvůli tomu, že vyschne mezibankovní trh. Proč by měl vyschnout? Kvůli riziku protistrany. Každá banka se bude bát obchodovat s každou jinou bankou, jak se stalo po pádu Lehman Brothers v září 2008.

Kdo tentokrát sehraje roli Lehman Brothers – tato otázka je dnes nadbytečná. Chi tardi arriva, male alloggia, neboli volně přeloženo, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Zemi, která začne reformovat své veřejné finance až v okamžiku, kdy výnosy dluhopisů vystřelí do krizově vysokých sfér, nemůže čekat nic dobrého."

ČTĚTE CELOU MACHÁČKOVU VÝMĚNU ZDE

Portugalsko přijme ještě tvrdší opatření, aby splnilo cíle

Portugalsko udělá vše pro to, aby v příštím roce splnilo podmínky půjčky od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, a to i přes odhadovaný pokles světové ekonomiky. V portugalském parlametnu to poslancům řekl premiér země Pedro Passos Coelho. Portugalsko je připraveno přimjout ještě tvrdší úsporná opatření než v minulosti.

,,Mezinárodní a evropská situace je velmi křehká a pro nás znevýhodňující. I přesto se musíme soustředit, abychom to co závisí na nás, udělali správně a ve správný čas. Navržený rozpočet je neúprosný.

Julie Hrstková: Eurozóna? Euro a zóny!

Julie Hrstková, komentátorka HN

,,Evropská centrální banka se chová jako věřitel poslední instance - skupuje, co může, aniž by ovšem dokázala zklidnit trhy, které nejenže netouží po italských dluhopisech, ale horečně se zbavují i akcií finančních ústavů.

Těžko investovat do akcií bank, které musí posilovat kapitál za situace, kdy se v něm tvoří další díry - například Dexia má nainvestováno v italských bondech téměř 16 miliard eur (ta Dexia, která v říjnu požádala už podruhé o státní pomoc), Commerzbank téměř 12 miliard a BNP Paribas 28 miliard. Italské banky nemá cenu zmiňovat, Intesa, UniCredit a Banco Popolare mají dohromady dluhopisy v nominální hodnotě přes 120 miliard eur. Eufemisticky řečeno, jisté zneklidnění akcionářů a věřitelů těchto finančních ústavů je pochopitelné."

CELÝ KOMETÁŘ ČTĚTE ZDE

Nouriel Roubini: Dny Itálie v eurozóně mohou být sečteny

Itálie brzy může ztratit přístup k penězům přímo z trhu, myslí si známý ekonom a nositel Nobelovy ceny  za ekonomii Nouriel Roubini.

Itálie je považována za příliš velkou, aby zkrachovala (too-big-to-fail), ale zároveň za příliš velkou, aby mohla být zachráněna (too-big-to-save). To povede k tomu, že Itálie bude nucena restrukturalizovat svůj veřejný dluh ve výši 1,9 bilionu eur. To možná částečně uklidní trhy, ale rozhodně to nevyřeší současné problémy Itálie, které spočívají ve vysokém deficitu běžného účtu země, slabé konkurenceschopnosti a slabé ekonomické aktivitě, píše na svém blogu na webu Financial Times Roubini.

Aby tyto problémy Itálie vyřešila, bude potřebovat - stejně jako ostatní země na periferii eurozóny - opustit eurozónu a vrátit se ke své národní měně liře. Tím defakto začne efektivní rozdělení eurozóny, myslí si ekonom.

Podle řecké státní televize by tamní nová vláda měla složit slib už zítra v poledne. Premiérem by se měl stát Lukas Papadimos.

Británie: Itálie představuje "jasné nebezpečí"

Britský premiér David Cameron dnes varoval, že italská krize představuje "jasné nebezpečí pro eurozónu."

Srever Telegraph dále dodává, že Cameron řekl lídrům byznysu, že Británie se připravuje "na všechny eventuality", včetně rozpadu jednotné evropské měny. Zároveň uvedl, že ECB by nyní měla představovat poskytovatele úvěrů poslední instance.

ECB je obecně považována za poslední možný subjekt, který by mohl vyřešit problémy předlužených zemí eurozóny a zabránit jejímu možnému rozpadu.

"Pokud lídři eurzóny chtějí společnou měnu zachránit, potom musí - společně s institucemi eurzóny - okamžitě jednat. Čím delší bude prodleva, tím větší bude nebezpečí."

"To, co se nyní odehrává v Itálii je varováním pro každou zemi a každou vládu, která nemá důvěryhodný plán, jak se vypořádat s nadměrnými dluhy a nadměrnými deficity," dodal Cameron.

Rozdělení Evropy se nekoná

Německo popřelo zprávy, podle nichž se spolu s Francií zabývá plány na vytvoření menší eurozóny s přísnějšími pravidly a širší společnou politikou. "Berlín chce stabilizovat měnovou unii jako celek," sdělil agentuře Reuters mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Siebert. "Německá vláda rozhodně žádné takové plány nesleduje. Naopak, naše politika se zaměřuje na stabilizaci eurozóny v její celistvosti," řekl mluvčí.

Na zprávu reagovala i Evropská komise, která uvedla, že rozdělení unie je nepřijatelné a takový krok by znamenal obrovské náklady. Šéf Evropské komise José Manuel Barroso dokonce argumentoval hrozbou, kterou by takový vývoj znamenal pro mír v Evropě. "Nemůže být mír a prosperita na severu nebo západě Evropy, pokud nebude mír a prosperita i na jihu a východě," řekl Barroso v projevu v Berlíně.

„Odhaduje se, že pokud by se eurozóna nebo Evropská unie rozpadly, znamenalo by to v počáteční fázi náklady ve výši 50 % HDP. Odhaduje se, že v případě zúžení eurozóny na několik jádrových členů, by v německé ekonomice došlo ke kontrakci ve výši 3 % HDP a ztrátě milionu pracovních míst,“ uvedl Barroso.

Komentář: Fiat pecunia. Et facta est pecunia - Budiž peníze. A byly peníze.

Aktuální komentář ekonoma a blogera IHNED.cz Petra Macha

...že už si nikdo nechce za své vydělané peníze kupovat další a další dlužní úpisy italské vlády? Tak si peníze uděláme, řekli si Merkelová a Sarkozy, aby prodloužili trvání své říše.

Německým tiskárnám na peníze roste letos obrat. Jejich akcionáři jsou jedni z mála, kteří mají z krize eura prospěch.

Italská vláda dluží lidem 2000 miliard eur. To je jako 50 tisíc miliard korun. Něco jako státní rozpočet České republiky na 50 let.

Italská ekonomika roste nulovým tempem a vláda si půjčuje peníze za více než 7 % ročně. Je to podobné, jako kdyby si podnikatel půjčoval za 7 procent na držení při životě chcípající dojné krávy. Takový podnikatel by zbankrotoval. I Itálie zbankrotuje.

Ledaže by Evropská centrální banka postupně natiskla 2000 000 000 000 eur...

Itálie prodala dluhopisy

Očekávaná emise jednoletých italských dluhopisů proběhla. Země prodala jednoleté pokladniční poukázky v celkové hodntě 5 miliard eur při průměrném výnosu 6,087 %, nejvyšším od září 1997.

Podle nějterých analytiků jde o úspěch, když došlo k prodeji celého objemu.

Další dobrou zprávou z dluhopsiového trhu je, že výnos desetiletých italských dluhopisů klesl pod kritickou hranici sedmi procent. Vtipně o tom píše britský server Telegraph ve své on-line reportáži:

"Wait a minute... some good news! Italy's bond yield has fallen below the critical 7pc level. Crisis over? No chance."

Brusel srazil i výhled Česku

Evropská komise v rámci svého výhledu také výrazně zhoršila výhled české ekonomiky. Letos podle ní vzroste o 1,8 procenta. Na jaře čekala dvouprocentní navýšení. Příští rok Brusel očekává navýšení jen o 0,7 procenta, zatímco na jaře to byla 2,9 procenta.

V obou případech jde o horší čísla, než s jakými zatím pracuje české ministerstvo financí. Ministerstvo v poslední prognóze z konce října počítá s tím, že letos hospodářství stoupne o 2,1 procenta a příští rok o jedno procento. Jenže ministr financí Miroslav Kalousek už při prezentaci odhadu varoval, že se obává, že v lednu jeho úřad přijde s výrazně horšími čísly.

Akcie klesají, Italové budou prodávat další dluhopisy

Západoevropské akcie zahájily dalším poklesem a jejich hlavní index ztrácel více než jedno procento. Trh se nadále obává prohlubování politické a finanční krize v Itálii a zaměřuje se na dnešní aukci krátkodobých italských dluhopisů.

Index FTSEurofirst 300 klesl po zahájení obchodů o 1,2 procenta na 954,99 bodu po středeční ztrátě 1,8 procenta a propadu na Wall Strett o více než tři procenta.

Evropský subindex bankovního sektoru STOXX Europe 600 Banking Index zahájil poklesem o 1,1 procenta.

Itálie v růstu

Italské akcie ale po středeční čtyřprocentní ztrátě oživily, protože trh čeká brzké oznámení nástupce premiéra Silvia Berlusconiho. Na rozdíl od zbytku Evropy italské banky posilují - např. akcie UniCredit, které ve středu spadly o téměř sedm procent, dnes posílily o 2,7 procenta.

Investoři nyní čekají, jak dopadne aukce 12měsíčních pokladničních poukázek v hodnotě pěti miliard eur. Navzdory obavám z "nákupního šílenství" italské úřady ujistily, že aukce proběhne.

Komentář: Itálie hraje o vše

Itálie dosáhla bodu zvratu, ve kterém se hraje o všechno. Výnosy nad 7 % jsou pro třetí největší ekonomiku eurozóny dlouhodobě neudržitelné a jejich pohyb nad těmito úrovněmi je sám o sobě důvodem pro sebenaplňující se paniku.

Zatímco ale Řecko je jednoznačně kandidát na řízený bankrot, bankrot Itálie by byl fatální a nesmírně drahou chybou.

Co musí evropští politici udělat, aby takové chybě zabránili? Na italské scéně je třeba co nejrychleji projednat zákon o finanční stabilitě, po kterém má odstoupit Silvio Berlusconi. Ideální by bylo, kdyby se politické strany dohodly na vládě národní jednoty se silným mandátem pro další strukturální reformy zaměřené primárně na podporu růstu. To je však scénář z říše snů. Postačí alespoň, když současný kabinet nahradí vláda vedená technokratem a ze stolu spadne riziko předčasných voleb a politické nestability. 

Na evropské scéně je současně zapotřebí, aby Německo a ECB ustoupily z tvrdé linie a připravily trhy na masivnější rozjezd intervencí na dluhopisových trzích v těch zemích, které jsou solventní (Itálie, ne Řecko). ECB se například může zavázat, podobně jako Fed, v určitém období skoupit větší objem italských a španělských dluhopisů (200-300 mld. €). Výměnou za to ECB i Německo mohou dostat od ostatních členů eurozóny příslib, že se vzdají do budoucna části fiskální suverenity (rozpočty mohou být předem schvalované v Bruselu) nebo poklesnou jejich hlasovací práva v ECB. Jiné cesty z krize v tomto bodě již neexistují.

Problémy mají banky

Dopady dluhové krize se podepisují nejvýrazněji na bankovním sektoru, což potvrdily i středeční výsldky Wall Street.  Nejsledovanější ukazatel newyorské burzy Dow Jonesův index klesl v závěru o 3,2 procenta na 11.780,94 bodu. Širší index S&P 500 ztratil 3,7 procenta na 1229,10 bodu a vykázal nejhlubší ztrátu od 18. srpna. Index technologického trhu Nasdaq se propadl o 3,88 procenta na 2621,65 bodu.

Výprodej zasáhl všech deset sektorů trhu a zvláště výrazně klesaly akcie finančního sektoru, kde působí strach z dopadů evropské krize na americké banky. Akcie Morgan Stanley ztratily devět procent, Goldman Sachs oslabila o 8,2 procenta a index S&P financials klesl o 5,4 procenta.

A v obdobném duchu se vyvíjejí i akcie bank na evropkém trhu. Evropské banky zůstávají dole: Societe Generale -3,2 %, ING -1,7 %, BNP -0,8 %, Credit Agricole -4,1 %, KBC -4,2 %.