Řecko by mělo mít po přijetí druhého záchranného balíku k dispozici více peněž, než mu bylo „jednorázově“ přislíbeno loni v květnu. Zatímco první úvěrová linka evropských vlád a MMF dosahovala celkové výše 110 miliard eur, po druhém kole by měla země již mít od věřitelů k dispozici již 132 miliard eur, vyplývá z neoficiálních informací agentury Bloomberg.

Dalších 30 miliard má potom řecká vláda získat z prodeje státního majetku. Včetně výnosu z privatizace by tak země měla v následujících letech mít k dispozici částku blízkou 170 miliardám eur, což je podle evropských odhadů právě částka, kterou Řecko potřebuje zalátání děr ve veřejných rozpočtech rozdrásaných dluhy.

Dva informované zdroje agentury Bloomberg z prostředí mezinárodních jednání tvrdí, že současné plány evropských vlád a Mezinárodního měnového fondu počítají s dodáním 45 miliard nových finančních prostředků.

Dalších 57 miliard eur prý Řecko bude moci čerpat z první úvěrové linky otevřené loni, asi 30 miliard eur má jít z privatizace a nakonec dalších asi 30 miliard eur by mělo být výsledkem přerolování splatnosti dluhopisů země.

Soukromí věřitelé? Ano či ne?

Právě poslední jmenovaný zdroj financí – patrně ve formě „dobrovolné“ výměny řeckých dluhopisů za jiné s odlišnou dobou splatnosti – vyvolává největší otazníky.

Zatímco Německo z pozice největší ekonomiky eurozóny opakovaně vystupovalo pro toto zapojení věřitelů ze soukromého sektoru, Evropská centrální banka je rezolutně proti a ratingové agentury vyhrožují prohlášeními o uvrhnutí Řecka do škatulky „bankrot“.

Držitelé dluhopisů musí přispět na druhou finanční pomoc pro Řecko významnou měrou, apeloval německý ministr financí Wolfgang Schäuble v dopise adresovaném tento týden kolegům z rady ministrů financí Evropské unie a z ECB.