Sněmovna ve středu ve zrychleném režimu schválila návrh zákona o výměně informací o bankovních účtech s jinými státy pro účely správy daní. Zákon souvisí s takzvanou dohodou FATCA, kterou podepsalo Česko se Spojenými státy letos v srpnu.

Na jejím základě mají tuzemské finanční instituce informovat o účtech, které vedou k americkým daňovým rezidentům. Samotnou dohodu s USA také vláda předložila poslancům, kteří ji ve středu v prvním čtení projednali a propustili do dalšího projednávání.

Ministr financí Andrej Babiš poslancům řekl, že cílem dohody i zákona je posílení boje proti daňovým únikům. Upozornil na to, že pokud by sněmovna zákon nepřijala, poškodilo by to obraz České republiky.

Vláda uvádí, že bez této právní úpravy by se české finanční instituce, pokud by chtěly dostát požadavkům amerického zákona FATCA, dostávaly do rozporu se současnou českou legislativou. Jde hlavně o ochranu osobních údajů nebo o možné porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost.

Zákon FATCA schválený Spojenými státy vyžaduje, aby zahraniční finanční instituce povinně informovaly amerického správce daně Internal Revenue Service (IRS), zda u nich mají američtí občané účet s vyšším zůstatkem než 50 tisíc dolarů (asi 952 tisíc korun). Nový zákon byl přijat po skandálu s nepřiznanými penězi ve švýcarských bankách.

Navíc zákon umožňuje IRS rozdávat vysoké pokuty těm finančním institucím, které se zákonem nebudou řídit. Bankám a dalším finančním institucím, které nebudou ve shodě s novým zákonem, bude hrozit v krajním případě i zákaz činnosti v USA. Hrozila by jim například 30procentní srážková daň na všechny platby ze zdrojů z USA.

Návrh zákona zároveň zohledňuje globální standard automatické výměny informací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Předepsané údaje o účtech budou podle návrhu tuzemské finanční instituce oznamovat Specializovanému finančnímu úřadu, ten je dále prostřednictvím Generálního finančního ředitelství (GFŘ) předá příslušnému orgánu jiného státu. Současně bude GFŘ oprávněno přijímat informace od jiných států.

Ministerstvo financí odhaduje, že náklady vyvolané tímto zákonem budou představovat u velkých bank asi 18 milionů korun, u středně velkých bank milion až dva a u stavebních spořitelen asi milion korun.