Od začátku ledna se výše náhrady za škodu na zdraví neřídí tabulkami. Nový občanský zákoník totiž změnil pravidla a konkrétní částku, kterou viník zaplatí, stanoví soudy. Změny v konceptu odpovědnosti mají výrazný dopad také na vysloveně byznysové otázky. Týkají se například vyjednávání o smlouvách.
Jejich podpis nejde bezdůvodně odmítnout na poslední chvíli. V obecné rovině totiž platí, že se v souvislosti s novým soukromoprávním kodexem změnila pravidla odpovědnosti za veškeré vlastní jednání.
„Nový občanský zákoník zavádí odpovědnost k náhradě škody za porušení mimosmluvní povinnosti a také odpovědnost za porušení smlouvy. To je pro české právo velmi nezvyklé,“ upozorňuje na první velkou změnu advokát Jiří Hrádek, který pracuje pro mezinárodní právní firmu Schoenherr a věnuje se právě i právnímu vymezení odpovědnosti.
O předsmluvní odpovědnosti dokonce napsal i knihu. Nová koncepce odpovědnosti je podle něj inovativní a boří zažité koleje. Nová pravidla odpovědnosti popisuje v rozhovoru pro přílohu pátečních Hospodářských novin.
HN: K jakým hlavním změnám v pojetí odpovědnosti podle vás v souvislosti s novým občanským zákoníkem dochází?
Jednou z nejdůležitějších změn je zakotvení institutu předsmluvní odpovědnosti. To je velké plus celé právní úpravy. Dříve tento koncept v zákoně vůbec nebyl a předsmluvní odpovědnost musel dovozovat Nejvyšší soud.
Další změnou, kterou bych zdůraznil, jsou nová pravidla týkající se odpovědnosti za porušení smlouvy. Tento typ odpovědnosti byl přejat z dosavadního obchodního zákoníku, podle kterého se postupovalo do konce loňského roku. Ani podle občanského zákoníku se tak už v současnosti nehledí na takzvané zavinění. Nezáleží proto na vnitřním vztahu škůdce, který způsobil škodu tím, že porušil smlouvu, proč tak učinil a mohl-li vzniku škody zabránit, ale zohledňuje se pouze následek, které jeho jednání vyvolalo. Odpovědnost je tak daleko přísnější.
Advokát pražské pobočky mezinárodní kanceláře Schoenherr, v níž působí od roku 2009.
Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Titul LL.M. má z univerzity v německém Tübingenu.
Vedle obchodního a občanského práva se věnuje například také procesnímu právu.
Napsal knihu nazvanou Předsmluvní odpovědnost: culpa in contrahendo.
HN: Je právě zrušení tabulkových náhrad správný krok? Mohou se poškození snadněji domoci vyšší náhrady škody?
Tabulkově stanovená náhrada škody dávala poškozenému jasnou odpověď na to, kolik může dostat za škodu na zdraví. Poškození se tak budou muset spoléhat, že soudy budou sledovat dosavadní linii rozhodování a budou přiznávat srovnatelnou náhradu škody.
Z hlediska předvídatelnosti výše náhrady tak pochybuji o tom, že v krátkodobém horizontu jde o krok správným směrem. Na druhou stranu ale nabídne jasnou odpověď ohledně výše přiznávaných částek dříve či později judikatura s tím, že významnou roli v jejím sjednocování musí sehrát Nejvyšší soud.
Odpadnutí tabulkové výše náhrady škody ale zároveň přináší možnost, že soudy budou přiznávat vyšší náhrady než dříve, a proto se ani pro poškozeného nemusí v konečném efektu jednat o negativní krok.
HN: Co znamená nová koncepce odpovědnosti pro pojišťovny?
Může pro ně znamenat vyšší náklady. Musejí totiž reagovat na rozhodovací praxi a musejí také zohlednit rizika, která pro ně vyplývají z občanského zákoníku. Se zásadními změnami by ale měly počkat na to, jak budou rozhodovat soudy. Z byznysového úhlu pohledu je široká smluvní volnost, kterou umožňuje nový zákoník, pro pojišťovny celkově lepší.
HN: Co byste v souvislosti s předsmluvní odpovědností podnikatelům poradil? Na co by si měli dát pozor?
Měli by se opravdu zaměřit na férovost a poctivost jednání. Dávat si pozor na to, aby neuváděli druhou stranu do takového stavu, že se bude domnívat, že uzavření smlouvy je pouze formalitou. Měli by si ohlídat, jaké informace sdělují či nesdělují druhé straně.
Pokud by například svému partnerovi neřekli údaje, které mu mohli kdykoliv předat a nemají jakýkoliv vliv na strategii vyjednávání, byl by to určitě případ, který by vedl k povinnosti nahradit škodu.
HN: Jak je na tom Česká republika, pokud jde o předsmluvní a i obecnou odpovědnost, ve srovnání se zahraničím?
Posunuli jsme se o velký kus dál. Uzákoněním předsmluvní odpovědnosti jsme se zařadili mezi země uznávající tento institut, jako je Německo, Švýcarsko, Rakousko či Itálie. Je to velmi dobrý krok. Zákonodárce ale mohl více zohlednit přístup Německa, které je „objevitelem“ předsmluvní odpovědnosti. O velký krok vpřed jde ale i obecně u odpovědnosti. Nový občanský zákoník obsahuje velké množství ustanovení, které mohou mnohdy vypadat jako zbytečná, ale často obsahují důležité specifikace.
Mohla být ale lépe propracována pasáž týkající se porušení smlouvy. Je totiž velmi krátká a není například jasné, zda se použijí a v jakém rozsahu obecná ustanovení o odpovědnosti právě i na porušení smlouvy.
Různé druhy odpovědnosti vyplývající z nového občanského zákoníku naleznete jako přílohu Hospodářských novin, v pátek 31. ledna na novinových stáncích.
