Pravděpodobnost, že by zadlužené země přikročily k prodeji svých zlatých rezerv, a tlačily tak dolů cenu drahého kovu, není podle analytiků oslovených IHNED.cz nijak vysoká – spíše naopak. Důvodem je nezávislost centrálních bank a také fakt, že ani zemím, které mají velké zásoby zlata, jako například Itálie, by to problém dlouhodobě nevyřešilo.

Cena zlata v půlce dubna prudce klesla až k 1350 dolarů za troyskou unci. Od té doby stouplo o sto dolarů, je ale stále pod technickou hranicí 1500 dolarů, nad kterou se předtím dlouhodobě pohybovalo. V roce 2011 se obchodovalo za rekordní ceny kolem 1850 dolarů za unci.

Za dubnovým poklesem zlata měla stát zpráva, podle které Kypr po dohodě s EU a Evropskou centrální bankou souhlasil s prodejem rezerv ve výši 400 milionů eur, což odpovídá zhruba 10 tunám zlata.  Kyperská centrální banka i ministr financí později přispěchali s ujištěním, že prodej zlata není prioritou a země stále zkoumá všechny možnosti, jak sehnat peníze nebo uspořit výdaje.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se