Stát se chystá investovat stovky milionů korun do nadzvedávání mostů, které protínají spodní tok Vltavy v úseku od pražské Troji do Mělníka.
Projekt, který byl vzhledem k úsporným opatřením před dvěma lety odložen, má za cíl umožnit v tomto úseku proplutí velkých osobních i nákladních lodí.
"Příprava staveb nadále probíhá. Realizace se odsunuje. V současnosti lze pouze odhadovat, že k realizaci by mohlo dojít po roce 2014 za přispění fondů EU v novém programovém období," sdělil pro IHNED.cz Jan Skalický, který je v současnosti pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR).
Podle původních odhadů z roku 2010 by celá akce měla vyjít na zhruba 400 milionů korun.
Plavební kanál Trója - Podbaba:
Most bývalé polní dráhy - Ústřední čistírna odpadních vod
Silniční most na místní komunikaci – Ústřední čistírna odpadních vod
Silniční most v ulici Za Elektrárnou
Plavební kanál Vraňany – Hořín:
Silniční most na silnici III/24635 - Vrbno
Silniční most na místní komunikaci – Lužec nad Vltavou
Železniční most v ev. km 2,622 - Lužec nad Vltavou
Silniční most na silnici III/24635 - Lužec nad Vltavou
Silniční most na místní komunikaci - Vraňany
Zvláštní projekt:
Zdymadlo Hořín v rámci úpravy mostů na kanále Vraňany - Hořín
Na konci úseku u Mělníka je ale přes sto let staré a plně funkční secesní Zdymadlo Hořín, které má výšku mostovky přesahující jen mírně 2 metry. Podjezdová výška mostů má přitom být na úrovni 7 metrů.
V referenčním listu projektu se ale tyto plavební komory vůbec neřeší.
ŘVC ČR pro IHNED.cz potvrdilo, že se počítá i s nadzvedáváním těchto komor. Vypracovává se na ně ale zvláštní projekt.
"Jelikož jsou technickou památkou, je řešení trochu složitější, ale ne nemožné. Naším cílem je zachovat charakter a historickou hodnotu této technické památky," potvrdil Skalický.
- je součástí laterálního plavebního kanálu Mělník – Vraňany, ve směru toku Vltavy následuje po zdymadlu Miřejovice, překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu.
Překonávaný spád je 8,5 m; zdymadlo je tak nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha - Mělník. Dílo projektoval František Sander. Zdymadlo je technická památka.
Zdymadlo bylo uvedeno do provozu v roce 1905. Sestává ze dvou plavebních komor umístěných vedle sebe. Rozměry komor jsou 137 × 20 metrů a 73 × 11 metrů.
Plnění i vyprazdňování komor vodou probíhá pomocí obtokových kanálů podél celé jejich délky. Část původního technického vybavení zdymadla je vystavena vedle plavebních komor.
V současnosti jsou ovládací mechanismy hydraulické a počítačově řízené.
Zdroj: Wikipedia.org
Boj s památkáři
Jelikož Zdymadlo Hořín je technickou památkou, vše se musí konzultovat s památkovou péčí. Té mělnické přišla na stůl žádost o provedení záměru už v polovině loňského roku. V ní byly obsaženy tři hrubé varianty technického řešení.
"Tuto žádost jsme zpracovávali my a ve správním řízení ji přeposlali na Národní památkový ústav. Ten nevydal kladný posudek, realizaci nedoporučoval," říká Markéta Fošumová, vedoucí oddělení památkové péče na Městském úřadě Mělník.
Původní návrhy totiž počítaly s odbouráním autentické hmoty, což bylo pro památkáře nepřípustné.
Jenže přišlo odvolání na základě něhož byla celá věc postoupena vedení Středočeského kraje, které se nakonec s památkáři dohodlo. Nakonec tak byla připuštěna jedna z variant, kterou teď odborníci detailně rozpracovávají.
Unikát v Česku
Zvedaly by se ale celé komory nebo by stačilo jen zvednout mostovku? A jak docílit toho, aby si Zdymadlo Hořín zachovalo svůj původní vzhled, což je jednou z podmínek?
Podle informací serveru IHNED.cz je na stole řešení, které počítá s vysunováním jen severozápadní části mostovky na požadovanou úroveň 7 metrů. Tedy pouze jednoho oblouku.
Oblouk by tedy měl být na pístu, který bude v době proplouvání lodí mostovku zvedat. A to až o pět metrů.
Vizuálně by tedy plavební komory měly vypadat v základní poloze stejně, k částečnému odbourání původní hmoty zdymadel ale s největší pravděpodobností i tak dojde, předesílá Fošumová.
Rozšiřovat by se pak mohla i užitková šířka komory.
"Úprava komory Hořín bude opravdu unikátní," potvrzuje jedinečnost celého záměru v Česku Skalický z ŘVC ČR.
Zatím je ale vše v počáteční fázi. K záměru musí být vypracovány fotodokumentace, geodetické podklady či zakreslení konkrétních části, které mají být odbourány.
"Dokud nebude stabilizováno řešení, nelze vůbec mluvit o výši nákladů, to by byla v tuto chvíli pustá spekulace," odpověděl Skalický na otázku, kolik by stavební úprava zdymadla mohla stát.
Foto: Technická památka Zdymadlo Hořín funguje už přes sto let
