Úkolem sdružení CZ.NIC není podle jeho ředitele Ondřeje Filipa jen správa domácí domény .cz "Naším cílem je kultivovat internet," říká v rozhovoru pro IHNED.cz. Internet přitom podle něj není zdaleka jen "reklamní katalog" a v blízké budoucnosti to potvrdí jeho výrazné změny.

"Brzy bude jako základní lidská infrastruktura. Něco samozřejmého jako vzduch," říká Filip s tím, že například auta již budou brzy na základě plánu EU hlásit nehody. "Dříve jste měli doma koutek s počítačem a internetem. V budoucnu ho bude mít každý a všude, ve všech zařízeních. Na internetu, kde spolu komunikují především stroje, již není prostor pro reklamu."

V září došly v Evropě IP adresy, může to mít nějaký dopad na byznys?

Mohl by být celkem znatelný. Poskytovatelé připojení mají zatím možnosti, jak problém oddalovat. Musí nasazovat technologie, které s nimi šetří a přidělují adresu pro více uživatelů u jednoho poskytovatele. Jsou tam tedy technické ale i třeba právní dopady. Pokud je jedna IP adresa sdílená pro řadu zařízení, je těžké identifikovat konkrétní počítač.

Může tam být ale dopad i přímo na ceny. Pokud za provozovatelem webhostingu přijde nový zákazník, tak pro něj adresu mít musí. Začínají se proto vytvářet trhy. Dnes reálně chodí poptávky po IP adresách a nastartovaly se i jejich burzy. Cena jedné adresy je přitom kolem deseti dolarů. Pokud potřebujete adres desítky až stovky, tak už je to poznat. Nějaký dopad na ceny tam pak určitě bude.

Jak to vypadá s řešením - nasazením nové technologie IPv6?

Je to srovnatelná změna například s digitalizací televize. Všechna zařízení na internetu dodnes počítají se starou technologií, pro změnu je musíte všechna změnit, což bude složité a nákladné.

V Česku je podpora u operátorů dobrá. Státní správa by měla ve všech nových nákupech podporu IPv6 požadovat a podporu zajistila už i většina velkých správců serverů. Naopak velice špatná je situace u koncových uživatelů. Na trhu jsou dodnes zařízení, které nový protokol nepodporují. Cenově přitom velký rozdíl není.

Pokud se jedná o přechodná řešení, jedna z výrazných postav vývoje internetových technologií Geoff Huston před nedávnem prohlásil, že existuje více přechodových mechanismů než samotných IPv6 adres. Zatím se prostě nenašlo řešení, na kterém by se komunita shodla. Proto je jediným řešením zavedení nového protokolu IPv6 společně se stávajícím IPv4, což je směr, kterým se většina vydává.

Jste i členem výborů organizace ICANN, jak vlastně správa internetu probíhá?

Internet přišel s novinkou, kterou je systém více stran zainteresovaných na rozhodování, takzvaný multistakeholder approach. Je to něco, co nemá moc obdoby. Struktura samotného ICANN jako správce domén, například .com, je zvláštní. Není řízen vládami ani obchodním systémem, dbá se na to, aby každá skupina zainteresovaných měla svoje zastoupení.

Správci domén, poskytovatelé připojení, komerční i nekomerční uživatelé sedí všichni na stejné úrovni.
Proces rozhodování pak začíná vždy odspodu - první návrh musí jít od jedné ze spodních organizací. Pak se k němu všichni musí vyjádřit, zaujmout k němu postoj.

Až po tomto kolečku rozhoduje představenstvo. Drtivá většina rozhodnutí proto má za sebou velký konsensus. Sice to dlouho trvá, ale rozhodnutí jsou většinou kladně přijímána.
To není v mezinárodních organizacích rozhodně běžné.

Jaký je vliv vlád na ICANN a správu internetu?

Dodnes je sice ICANN částečně závislý na americké vládě, ale ta má stále slabší slovo. Jediné, co si vymohla, je, že významné změny parametrů domén nejvyšší úrovně musí autorizovat vláda USA. Oficiálně kvůli zpravodajským informacím. Ale tento vztah stále oslabuje.

To se na druhou stranu nelíbí zaběhlým organizacím, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) pod OSN, která má stále velké ambice převzít správu internetu od ICANNu. Podívejme se ale, jak OSN a ITU vypadají. Většina států na světě dnes není demokratická. Proto se komunita kolem ICANNu snaží současný model bránit.

Jak to že tyto státy neovládnou přímo ICANN?

Protože ICANN dává hodně příležitostí byznysu a občanské společnosti, které jsou častější v rozvinutém světě. Kolik máte poskytovatelů připojení v Severní Koreji?

Ale kolik jich máte v Číně...

Stále je poměr ve prospěch západního světa. A co je možná důležitější. Nemyslím si, že poskytovatel připojení v Číně bude mít stejný pohled na věc jako čínská vláda.

Je ale podobný model schopen zajistit i bezpečnost na internetu, jak se někteří obávají?

Rozumím například snahám bezpečnostních společností. Ale vždy musíte mít nějakou rovnováhu. Zvláště u nás si uvědomujeme, že nějaký centrální orgán bude sice efektivní, ale zase může ohrozit ochranu soukromí a svobodu na internetu. Můžeme zavést standardy, které pokud budou rozumné, bude je většina dodržovat. Ale neměla by existovat jedna autorita, která rozhodne o odpojování stránek.

Když jsme u odpojování, jak se díváte na odpovědnost poskytovatelů připojení za nelegální obsah?

Firmy by měly být odpovědné za obsah, který jsou schopny kontrolovat. U poskytovatelů připojení je to technicky náročné a navíc nelogické. Podobně lze těžko telefonní operátory vinit, že si přes jejich linky telefonovali teroristé.

A co webové servery, které postavily svůj byznys na nelegálním stahování?

Ty by měly vyvinout nějaké přiměřené úsilí. Politika, způsob a rychlost, jak některé servery zakročují proti nelegální hudbě, filmům, nebo softwaru spíš ukazuje, že zasahovat nechtějí. Tady existují poměrně jednoduchá technická opatření, která mohou eliminovat většinu nelegálního obsahu.

Uživatelé sice vždy najdou cestu jak je obejít, ale je přece zvláštní, že existují servery, kde takový obsah prakticky není a servery, kde je množství takového obsahu násobně větší

Nehrozila by pak ale cenzura, jak znějí některé hlasy?

Přece vás nikdo nenutí využívat specificky jeden server. Můžete si založit vlastní web pod vlastní doménou a s vlastní odpovědností. To, že máme demokracii, neznamená, že nemáme pravidla, která se musí dodržovat. V extrémním pojetí by tak existovala cenzura i v novinách, do kterých si také nemůžete napsat co chcete. V tom nevidím nic specifického pro internet.