Václav Havel nebyl náročnější než jiní klienti. Nedělám rozdíl mezi praktickými věcmi a dekorativními předměty, tvrdí architekt Bořek Šípek v dalším díle rozhovorů z letního seriálu na IHNED.cz s úspěšnými osobnostmi.

V roce 1968 jste ve svých devatenácti letech odešel do Německa, kde jste vystudoval architekturu a filozofii. Co jste doufal, že na vás za hranicemi čeká?

To už je tak dávno, že si to v podstatě ani nepamatuji. Ale vím určitě, že jsem neměl prakticky žádná očekávání krom jediného - chtěl jsem tam vystudovat.

Dnes jste světově uznávaným architektem, jaká byla vaše cesta na vrchol?

Cesta sama o sobě vede lineárně odněkud někam. Tady to takhle nefunguje, myslím si. Je to spíše takový kruh, na který se neustále něco nabaluje.

Deset let jste pracoval na obnově hradních interiérů jako hlavní architekt správy Pražského hradu. Jak se tato práce lišila oproti jiným zakázkám? Byl Václav Havel náročnější než jiní klienti?

Hradní zakázky byly stejné jako jakékoliv ostatní zakázky, které dělám. Měly jen jediné specifikum, a sice,že bylo třeba brát neustále ohled na památkáře. Václav Havel nebyl náročnější než jiní klienti. Naopak byl velmi kooperativní. Velmi se o vše zajímal a rád se do procesu zapojoval.