Kdyby vzdělanost Čechů a Češek v posledních devíti letech neklesala, neměl by dnes ministr financí Miroslav Kalousek takové potíže se schodkem státního rozpočtu.

Jak vyplývá ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejní ekonomové z think-tanku IDEA při pražském institutu CERGE-EI, stačilo by, aby se úroveň vzdělanosti vrátila do roku 2003, a ročně by to český HDP zvedlo o 169 miliard korun.

A kdyby měli čeští žáci po dokončení základní školy stejné znalosti jako Finové, bylo by to ročně dokonce o 335 miliard korun více.

Pro srovnání: deficit státního rozpočtu byl v roce 2010, od něhož výzkumníci CERGE odvíjejí své modely, 156 miliard korun. Letos je plánován na 105 miliard. Celkové výdaje na české školství v roce 2010 byly 157 miliard korun.

Komentář

Až naprší biliony

 

Jen nám ale autoři studie zapomněli sdělit, kolik z těch dovedných patnáctiletých propadne drogám nebo se vdá do ciziny, a náš domácí produkt neobohatí ani o korunu. Ne, nemíníme shazovat smysl těchto předpovědí. Jejich autoři dobře vědí, že se můžeme jen vizionářsky dohadovat o tom, jak se promění společensky a ekonomicky náš svět a s ním i pracovní podmínky dnešních dětí.

 

Celý komentář Jiřího Leschtiny čtěte - ZDE

"Dotáhnout Finsko je velmi těžké," říká Jan Straka, jeden z autorů studie. "Stačilo by i menší zlepšení, které je pravděpodobnější."

Tým z CERGE vypracoval několik modelů, které ukazují, jak by se projevilo zlepšení žáků v mezinárodních testech PISA na ekonomickém růstu.

Nerealistické zřejmě není například vytáhnout žáky z ostatních krajů na úroveň Prahy, což by přineslo 235 miliard ročně. Šlo by i zlepšit úroveň těch nejhůře skórujících – přínos 148 miliard. Nebo "jen" pomoci těm, jejichž rodiče nemají ani maturitu, na úroveň žáků, jejichž rodiče maturitu mají. To by znamenalo nárůst ročního HDP o 72 miliard.

VZDĚLÁNÍ A RŮST HDP

Problém je v tom, že mladí v Česku mají menší takzvanou funkční gramotnost. Finové jsou v tom naproti tomu na špičce v Evropě. Zjednodušeně řečeno jde o to, jak umí žáci využít výsledky výuky v praktickém životě. Podle nových ekonomických teorií je to přitom pro růst hospodářství ve vyspělých zemích podobně důležité jako třeba dobré podmínky pro podnikání.

Aby se zlepšily výkony českých žáků, je nejprve třeba provést reformu vzdělávání. A aby se projevily v praktickém životě, musí nejprve dospět. A to bude trvat léta. Čtěte více v Hospodářských novinách