Na NERV míří hned dva návrhy na to, jak krotit a hlídat utrácení státu

Až se v pondělí sejde Národní ekonomické rada vlády (NERV), tak jedním z témat bude i dozor nad rozpočtem a fiskální konsolidace Česka – tedy udržení snesitelné úrovně zadlužení. Zatím není jasné, co vymyslí členové NERVu a s čím přijdou zástupci ministerstva financí.

Nicméně NERV se bude muset určitě vypořádat s návrhy, které se objevily ve dvou nezávislých studiích a na kterých pracovali významní čeští ekonomové včetně těch, kteří radí právě NERVu.

Vznik jedné studie iniciovala Česká bankovní asociace (ČBA), které se podařilo poskládat tým odborníků pod vedením bývalého viceguvernéra centrální banky Luďka Niedermayera. Další studii na podobné téma vypracoval i ekonom Ondřej Schneider, výzkumník think-tanku IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Právě fiskální konsolidace je v poslední době skloňována s dluhovou krizí, které čelí eurozóna. Veřejný dluh České republiky sice zatím patří mezi nejnižší v Evropské unii a velikost rozpočtového schodku se snižuje, z dlouhodobého hlediska však panují obavy o udržitelnost veřejných financí.

Bez radikálních změn totiž dluhy znovu porostou, což by znamenalo splácení vyšších úroků z dluhů a další zadlužování. A tak stále dokola. Politici sami přitom nejsou schopni zadlužení zkrotit, a proto i česká vláda ve svém programovém prohlášení navrhuje vytvoření nového, pokud možno nepolitického orgánu, který by hlídal utrácení a zadlužování státu.

Dluhová brzda

Podle Niedermayera představuje fiskální politika jedno z nejslabších míst ekonomické politiky řady zemí, a je proto potřeba vytvořit ekonomicky smysluplná a zároveň politicky průchodná pravidla pro chování státu. 

Vědecké grémium ČBA proto rozdělilo pravidla a s nimi spojené sankce do několika úrovní. Ta by vytvořila tzv. dluhovou brzdu, která by byla zakotvena v ústavě. Tím by byly i zajištěny logické sankce za porušení takových limitů. Ty byly stanoveny na maximálním poměru veřejného dluhu vůči HDP.

"Krátkodobý fiskální vývoj by měl být v každém roce zároveň směrován i pomocí cíle pro cyklicky očištěný schodek rozpočtu," uvádí studie. Jako první hranice fiskální brzdy by měl být brán poměr dluhu k HDP na úrovni 40 procent. "Vláda by měla cílovat svoji politiku spíše níže," podotýká k tomu Marek.

Pokud by došlo k překročení, pak by vláda měla zastavit veškeré činnosti pro další zhoršování. Pokud by z nějakých důvodů došlo k překročení další hranice 45 procent, mělo by to být podle Niedermayera vnímáno jako vážné riziko. V ten moment by měla nově vzniklá Fiskální rada vydat doporučení opatření, která by měla vrátit zadlužení do "normálních mezí."

Jako mezní hranice poměru dluhu k HDP navrhuje ČBA úroveň 50 procent. "Podle nás by v případě překročení mělo dojít na základě ústavní dluhové brzdy k demisi vlády a vypsání nových voleb.  Nové volby jsou žádoucí proto, aby vláda měla silnější mandát a tím pádem byla schopna vzniklou situaci řešit."

Fiskální rada

ČBA tak i Schneiderova studie počítají se vznikem nové orgánu - tzv. Fiskální (resp. rozpočtové) rady. Ta by hlídala schodky rozpočtů i výši zadlužení státu v poměru k HDP.

Schneider doporučuje, aby to byla odborně fundovaná a politicky nezávislá instituce pověřenou ze zákona dohledem nad dlouhodobou udržitelností rozpočtové politiky vlády. K tomu má být vybavena pravomocí schvalovat výdajové rámce vlády a ověřovat jejich soulad se zákonem o rozpočtové zodpovědnosti.

Nejsilnější pravomocí rady by byla možnost vrátit vládě k přepracování návrh státního rozpočtu. "Ustanovení nezávislé rozpočtové rady by sice vládě zkomplikovalo rozpočtový proces, nicméně vyšší transparentnost a nezávislost rozpočtové politiky by zvýšila její kredibilitu a mohla by vést k nižším nákladům na financování vládního dluhu,“ uvedl autor studie Ondřej Schneider.

Studie ČBA vnímá Fiskální radu především jako prostředníka mezi fiskální politikou a veřejností. "Rada by měla mít zejména poradní a konzultační roli. Její přímý vliv na fiskální politiku by měl nastat jen v krajním případě překračování limitů zadlužení," dodává Niedermayer.

Další osud studií je nejasný

O tom, zda se povede zavést podklady o fiskální udržitelnosti a politice do praxe však v tuto chvíli není jasné. Různé studie a úvahy na toto téma již proběhly v minulosti a většinou zanikly.

"NERV se fiskálním rámcem zabýval již několikrát jak na pracovní úrovni, tak v diskusi s ekonomickými ministry. Je tedy pravděpodobné, že se k tématu opět vrátí v okamžiku, kdy předloží ministerstvo financí konkrétní návrhy. Podle legislativního plánu by se tak mělo stát nejpozději do června tohoto roku," doplňuje David Havlíček, tajemník NERVu.

Podle něj, ale ani v radě není názor na rozpočtovou radu jednotný. "Někteří členové NERV jsou zastánci silných pravomocí fiskální rady, která by například propočítávala dopady veškeré nové legislativy do rozpočtu a bez jejího vyjádření by nebylo možné takové návrhy vůbec projedná. Jiní členové NERV zase preferují malou fiskální radu, která by neměla exekutivní pravomoci, ale svojí nezávislostí a odborností by mohla usměrňovat kroky vlády prostřednictvím vyvolání tlaku veřejnosti." uzavírá.

• Diskuse
• Celkem 110 příspěvků